„Stavbu nechal postavit kníže Spytihněv někdy mezi lety 895 až 915. Po postavení sloužila pro konání bohoslužeb, protože je to doba, kdy teprve u nás křesťanství začínalo. Takže lidé, kteří žili na hradišti, zejména v okruhu knížete, byli v té době již křesťané a potřebovali někam chodit na bohoslužby,“ vysvětluje archeolog a historik Zdeněk Kuchyňka.
Rotunda byla postavena v předrománském slohu, což dokazuje její netradiční homolovitá konstrukce. „Rotunda je unikátní svým tvarem. Je to ovál, který je sklenutý do homole a od základu až k vrcholu kupole měří třináct metrů, při průměru necelých devět metrů. To je docela unikátní, protože stěny jsou na tehdejší dobu velmi slabé,“ říká historik.
V průběhu let prošla několika přestavbami. Presbytář je barokní a věž je románská. Poslední rekonstrukce národní kulturní památky proběhla na přelomu 80. a 90. let minulého století. Při této poslední opravě bylo možné prozkoumat charakter stavby a definitivně prokázat, že hlavní loď je původní stavbou knížete Spytihněva.
„Protože jde o stavbu, která je v předrománském slohu, tak je postavená z lomového kamene. Je zajímavé, že při zkoumání bylo zjištěno, že je velmi pevná a svou pevností se blíží betonu. Je to nejspíš tzv. římská malta, o jejímž složení dodneška mnoho nevíme a dnešními prostředky a materiály ji nelze napodobit,“ uvádí Kuchyňka.
Nejzajímavějším momentem z historie rotundy je doba, kdy se zde učil malý kníže Václav čtení a psaní. Další zajímavosti, například o tajemném autogramu, se dozvíte z videa.
