Kruhové uspořádání není náhodné. S nápadem přišel v roce 1964 krajinářský architekt Erik Mygind, který nezvyklou zahradní kolonii navrhl s jediným cílem, a to podporovat dobré sousedské vztahy a nabídnout lidem klid uprostřed zeleně.

Autor: Olivier Jarry-Lacombe / Solent News / Profimedia, Profimedia.cz

Mygind vycházel z architektury starých dánských vesnic, kdy se veškerý společenský život odehrával na návsi nebo u studny uprostřed obce.

Autor: Olivier Jarry-Lacombe / Solent News / Profimedia, Profimedia.cz

Komplex tvoří 284 zahradních parcel uspořádaných do 24 kruhových celků, které při pohledu z výšky připomínají rozkrojený dort.

Autor: Olivier Jarry-Lacombe / Solent News / Profimedia, Profimedia.cz

Na každé straně dálnice se nachází dvanáct kruhů.

Autor: Olivier Jarry-Lacombe / Solent News / Profimedia, Profimedia.cz

Nejde o běžnou obytnou čtvrť, nýbrž o zahrádkářské kolonie s malými rekreačními domky určenými hlavně k odpočinku a zahradničení. Trvalé bydlení zde není podle místních předpisů povoleno.

Autor: CTK / DPA / Stephan Schulz , ČTK

Přestože místo působí futuristicky, jeho hlavní myšlenkou není okázalá architektura, ale návrat ke komunitnímu životu a blízkému vztahu k přírodě.

Autor: CTK / DPA / Stephan Schulz , ČTK

Přestože jsou kruhové zahrady v Brøndby nejslavnější, prvenství jim nepatří. Už na konci 40. let vytvořil krajinářský architekt Carl Theodor Sørensen v Nærumu severně od Kodaně zahrady elipsovitého tvaru. Erik Mygind na tuto myšlenku navázal, ale přidal výraznější důraz na společné prostory a sousedská setkávání.

Autor: CTK / DPA / Stephan Schulz , ČTK

Jednotlivé kruhy jsou rozděleny od 16 do 24 „výsečí“, které připomínají dílky dortu. Díky tomu mají všechny pozemky podobnou velikost a stejný přístup ke společnému prostoru uprostřed.

Autor: CTK / DPA / Stephan Schulz , ČTK

Živé ploty směrem ke středu kruhu postupně klesají. Nejde jen o estetiku – nižší živé ploty propouštějí více slunečního světla k rostlinám v nejužších částech pozemků a zároveň usnadňují kontakt mezi sousedy.

Autor: CTK / DPA / Stephan Schulz , ČTK

Rekreační domky nesmějí přesáhnout plochu 50 metrů čtverečních. Přesto jsou vybavené elektřinou, vodou i toaletou, takže mohou pohodlně sloužit k víkendovým pobytům.

Autor: Olivier Jarry-Lacombe / Solent News / Profimedia, Profimedia.cz

Dánská tradice zahrádkářských kolonií sahá do počátku 20. století. Jejich cílem bylo nabídnout obyvatelům měst kousek přírody, kde mohou odpočívat, zahradničit a trávit čas s rodinou mimo ruch velkoměsta.

Autor: Astrid Maria Rasmussen / Gonzales Photo / Profimedia, Profimedia.cz

Zahrady jsou natolik oblíbené, že se uvolňují jen zřídka. O jejich koupi je dlouhodobě velký zájem a zájemci často čekají několik let, než se některý z pozemků uvolní. Popularitu zvyšuje nejen blízkost Kodaně, ale i jedinečný vzhled celé kolonie.

Autor: CTK / DPA / Stephan Schulz , ČTK

Ačkoli zahrady existují už od 60. let, celosvětovou popularitu získaly až v posledních letech díky leteckým snímkům a fotografiím z dronů. Právě z výšky totiž dokonale vynikne jejich neobvyklá geometrie.

Autor: Olivier Jarry-Lacombe / Solent News / Profimedia, Profimedia.cz

Originální koncept si získal obdiv architektů i fotografů z celého světa a snímky pořízené z dronů pravidelně obletí sociální sítě.

Autor: Astrid Maria Rasmussen / Gonzales Photo / Profimedia, Profimedia.cz

UFO nebo rozkrojený dort? Městečko Brøndby fascinuje svět už přes 60 let