Nejpozoruhodnější vily Česka. Prohlédněte si sedm stavebních skvostů

  • 15
Možná kolem nich den co den chodíte a ani ve snu vás nenapadlo, o jak velký architektonický skvost ve skutečnosti jde. Jedinečných a zajímavých vil je na našem území spousta. Vybrali jsme sedm z nich.

1. Bílkova vila, Hradčany, Praha

Symbolista František Bílek vnímal svou tvorbu jako poslání. Umělcovo chápání...

Ateliérová secesní vila v Praze na Hradčanech je právem považována za architektonický skvost. V roce 1911 si ji nechal postavit sochař a kreslíř František Bílek. 

Budova znázorňuje Bílkovu představu obilného pole a netradiční půdorys je odvozen ze stopy kosy. V jejím interiéru je k vidění nerealizovaný Bílkův návrh na národní pomník pro Bílou horu z roku 1908. Umístěna je zde i čítárna uměleckohistorické i uměnovědné literatury. 

Jídelna připomíná sakrální prostor, nechybí Boží muka, mohutný kamenný pás odděluje jídelnu od pracovny, další kamenný portál vymezuje vstup do zimní zahrady s unikátním souborem nábytku s motivem hada. Umyvadlo v ateliéru má tvar křtitelnice. Úryvky z biblických textů a náboženských myšlenek zdobí dřevěný nábytek, dveře a kamenné ostění.

Z vily se Bílek odstěhoval do Chýnova v roce 1939 na začátku okupace a tam tvořil až do smrti v roce 1941. V roce 1963 dům z ekonomických důvodů věnovala Bílkova dcera státu, který jej svěřil do správy Galerie hlavního města Prahy. 

Podívejte se na Bílkovu vilu v Praze

11. září 2015

2. Vila Primavesi, Olomouc

Vila Primavesi, Olomouc

Olomoucká Vila Primavesi je jedna z nejcennějších staveb vídeňské secese ve střední Evropě a postavena byla bankéřskou rodinou Primavesi na začátku 20. století. 

Víc než spokojený rodinný život se za jejími zdmi odehrával ten nemocniční. Když ani ne po dvaceti letech rodina vilu opustila, bylo zde zřízeno soukromé sanatorium, vlivem kterého došlo k radikální přestavbě.

Ještě víc vila utrpěla po znárodnění, kdy zde sídlila pobočka okresního ústavu národního zdraví. Před deseti lety byla Vila Primavesi prohlášena za národní kulturní památku, je v soukromém vlastnictví potomků rodiny a je zpřístupněna veřejnosti.

3. Chotkova vila, Velké Březno

Chotkova vila, Velké Březno

Jednu z vůbec posledních novostaveb feudálního sídla v českých zemích najdete ve Velkém Březně na Ústecku pod číslem popisným 63. Hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojína si své sídlo nechal vystavit v polovině 19. století jako klasicistní vilu. 

Po novorenesanční přestavbě koncem 19. století je však pro Chotkovu vilu používán častěji termín zámek. 

Chotkové vymřeli po meči v osobnosti posledního majitele zámku Karla Chotka v roce 1970. Zámek mu byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován již v roce 1945, poté byl zámek využíván jako domov pro nezaopatřené děti, politická škola a také jako sklad československé lidové armády. 

Zámek byl postupně zpřístupňován od 80. let 20. století a v dnešní době se pyšní rozsáhlou sbírkou obrazů, fotografií či mobiliáře. 

4. Kramářova vila, Klárov, Praha

Zlatá výmalba v kombinaci s tmavým masivním dřevem nepůsobí kýčovitě, ale...

Dominantu letenského lesoparku tvoří bezesporu pozoruhodná vila, kterou si v letech 1911–1914 nechal postavit tehdejší známý politik a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář, jehož jméno vila nyní nese. 

Manželé Kramářovi si však rodinného štěstí v honosném sídle o 56 místnostech dlouho neužili: týden po nastěhování, v květnu 1915, zatkla Karla Kramáře policie za velezradu. Před trestem smrti za styk s odbojem ho zachránila až amnestie v červenci 1917. 

Po vzniku samostatného státu vnímala Karla Kramáře veřejnost i poslanci jako mučedníka. Stal se národní politickou figurou, jejíž další cesta nemohla vést jinam než do funkce prvního ministerského předsedy samostatné československé vlády.

Po jeho smrti v roce 1937 měla po dobu několika let vilu v pronájmu Národní galerie. Jakmile však spadla pod správu komunistického Úřadu předsednictva vlády, začala jako mnoho dalších památek, které se dostaly do rukou komunistů, postupně chátrat. 

Několik let po sametové revoluci prošla Kramářova vila náročnou rekonstrukcí, byla prohlášena národní památkou a slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.

Podívejte se do Kramářovy vily, sídla premiérů

28. ledna 2014

5. Werichova vila, Kampa, Praha

Dnes se otevírá rekonstruovaná Werichova vila na pražské Kampě veřejnosti,...

Pod číslem popisným 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, naproti Lichtenštejnskému paláci, stojí pozoruhodná stavba - Werichova vila, dříve též zvaná Dobrovského domek nebo Engelova koželužna.  První zmínka o stavbě dnešní Werichovy vily pochází z roku 1580. 

V minulosti v ní žilo několik velkých českých umělců: básníci Vladimír Holan a Karel Havlíček Borovský nebo herec a dramatik Jan Werich, jehož jméno vila nese. 

Ve 20. století byla Kampa využívána jak soukromými zahrádkáři, tak sportovními kluby. Většina areálu se stala po roce 1918 majetkem pražské obce, včetně tehdejšího Dobrovského domku, který byl rozdělen do několika bytů a využíván k obecnímu bydlení. Úprava objektu byla provedena podle návrhu architekta Bohumila Hübschmanna.

Pro bydlení byla vila využívána až do roku 2002, kdy ji zasáhla velká povodeň, při které voda vystoupala až do výše prvního patra domu. Po základní rekonstrukci se hledalo využití. V roce 2015 na základě vítězství ve veřejné otevřené soutěži získalo Werichovu vilu do pronájmu Museum Kampa. 

V současné době slouží Werichova vila, umístěná v srdci Prahy, jako multikulturní centrum, jehož součástí je expozice věnovaná odkazu Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Osvobozeného divadla. Své místo zde mají i Werichovy poválečné filmy či jeho tvorba pro děti.

Zrekonstruovaná Werichova vila na Kampě

31. března 2017

6. Vila Tugendhat, Brno

Vila po rekonstrukci v roce 2012

Známá Vila Tugendhat v Brně je ojedinělým funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Roku 2001 byla jako jediná památka moderní architektury v České republice zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. 

Stavba dokončená v roce 1930 přišla na pět milionů korun, a to jí domácí umělecká fronta, která se v té době hodně věnovala sociálnímu bydlení, nemohla zapomenout. Za takovou cenu by se v té době dalo postavit 30 rodinných domů. Jen stěna ze sedm centimetrů tenkého onyxu stála prý 200 tisíc.

Zhruba před deseti lety prošla vila památkovou obnovou a restaurací a spolu s přilehlou zahradou jí byla navrácena podoba z doby jejího dokončení.  

V běžném provozu mají návštěvníci možnost projít si v doprovodu průvodce nejen obytné prostory vily, ale také technické zázemí a zahradu.

V objektu je mimo jiné umístěna expozice představující architekta, stavebníky a život rodiny ve vile do roku 1938, kdy před hrozbou druhé světové války její majitelé Tugendhatovi emigrovali.

Brněnský skvost Vila Tugendhat. Podívejte se

29. září 2012

7. Rybniční zámeček, Lednice

Rybniční zámeček, Lednice

Zámek Lednice patří právem k nejvyhledávanějším turistickým cílům v naší vlasti. A jen kousek od něj se pod číslem popisným 437 nachází turisty neprávem opomíjená stavba Rybničního zámečku. 

Zámeček je dílem známého vídeňského architekta Josefa Kornhäusela (*1782, †1860) a tvoří součást souboru reprezentativních tzv. Nádherných staveb (Prunkbauten) lednicko-valtického areálu, zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 

Budova sloužila původně jako obydlí hajného a jeho prostory šlechta příležitostně využívala při přípravách na lovy ptactva a ryb, později v přízemí zámečku bydlel knížecí zahradník. 

V minulém století zde sídlila hydrobiologická stanice, kterou vystřídala ornitologická expozice. V současnosti je ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně.