Většinu českých zámků zloděj odemkne bezhlučně do několika málo minut

  1:00aktualizováno  1:00
Je to paradoxní, ale přestože Češi do zabezpečení svých domácností investují nezanedbatelné částky, ta nejjednodušší ochranná opatření často nechávají bez povšimnutí. Řeč je o zámkových vložkách, které chrání české dveře a vrata. Většina totiž neodolá při nájezdu zlodějů ani pět minut.

Odemykání zámků paklíči patří mezi jednu ze základních zlodějských schopností, která se dědí již několik století. Za tu dobu měli lapkové možnost vybrousit ji k dokonalosti. Ač je to možná k nevíře, většina zámků, které se v Česku používají, vychází z patentu, jež byl zaregistrován před více než dvěma sty lety.

Mezi nejpoužívanější typy zámků stále patří klasické stavítkové systémy (neboli kolíčkové vložky). Jde o princip, který patentoval již v roce 1788 Robert Barron a posléze v roce 1844 vylepšil Robert Yale.

Klasické zámkové vložky, využívající systém kolíčkových stavítek, dokáže dnes otevřít i úplný zloděj amatér. Zjednodušeně stačí třicet minut strávených na internetu: popisy postupů, videonávody, ale také sady paklíčů, to vše lze nalézt během několika málo okamžiků.

A přesto většina domácností tento typ vložek stále používá. Důvodů je více. Nízká cena, strach z inovace, ale také fakt, že zámky ve svých domech jsme zvyklí měnit jen několikrát za život.

Pokud se chceme zlodějům bránit, je dobré vědět, s jakým náčiním si na naše domy a byty dělají zálusk. Není to nic složitého. V České republice se totiž opakuje pouze několik jednoduchých a účinných postupů: bumping, planžetování anebo odvrtání.

Bumping

Bumping (z anglického bump – žďuchnout) je celosvětově nejoblíbenější nedestruktivní metodou na zdolávání zámků. Je rychlá a tichá a velmi chytře využívá konstrukční nedokonalosti klasického stavítkového zámku.

Vychází ze zákonů dynamiky. Pomocí speciálního klíče, který je univerzální pro daný typ vložky, umožňuje prostřednictvím dokonale nepružné srážky (což je fyzikální jev, který se učí již na základní škole) uvést stavítka chvilkově do vyrovnané polohy.

Jinými slovy, úderem do klíče vsunutého do zámku dojde k "odskočení" stavítek, která v krátkém okamžiku umožní odemknout zámek běžným způsobem. Jako když do sebe narazí dvě kulečníkové koule. První se zastaví a předá všechnu svou energii té, do které narazila.

Zloděj si navíc stejným způsobem dokáže zámek opětovně uzamknout. Opět bez jeho viditelného poškození. A právě to s sebou nese další problém. Poškozený velmi obtížně dokazuje, že krádež byla uskutečněna na základě násilného vniknutí bez použití originálního klíče. A bez takového důkazu nemusí pojišťovna akceptovat pojistnou událost.

Bumping se během chvíle dokáže naučit i laik. A sady speciálně vybroušených klíčů, které jsou jediným potřebným náčiním, lze na internetu nakoupit již za několik stokorun.

Lockpicking neboli planžetování či vyhmatávání

O pár desetiletí starší než bumping je planžetování. Jde o metodu, kterou pravděpodobně všichni známe z detektivek. Při planžetování vsune zloděj do zámku pružný kovový napínák, kterým začne tlačit na bok cylindru.

Planžetou (odtud ostatně pochází název techniky) se pak snaží zatlačit jednotlivá stavítka do jejich krajní pozice. Právě díky mírnému vychýlení zámku, které napínák svým tlakem způsobí, se spodní stavítka nevrátí do stavu blokování a zámek lze posléze otevřít.

Stejně jako u bumpingu, i toto je nedestruktivní metoda, která zámek nepoškodí. Opět tedy může nastat problém s prokazováním, že došlo skutečně k násilnému vniknutí do objektu.

Odvrtání nebo vytržení

Jak již napovídá název, jde o zdolání zámku destruktivním způsobem. Tedy jeho odvrtáním. Pomocí vrtáku dojde k takovému narušení mechanismu, že přestane být funkční a dveře jdou snadno otevřít. Odvrtávání zloději využívají především u složitějších zámků, které konstrukčně neumožňují použití nedestruktivní metody.

Podobně funguje i vytržení. Zámková vložka je tlakem, pákou anebo tahem vypáčena ze své pozice a její zničený mechanismus přestane klást odpor.

Přestože obě zmíněné metody překonají i vložky s pokročilým zabezpečením, rozhodně nejde o bezhlučnou a rychlou metodu, o na první pohled viditelných škodách ani nemluvě.

Je 100% obrana možná?

Aby bylo zabezpečení objektu na skutečně vysoké úrovni, je vhodné využívat několik na sobě nezávislých, doplňujících se systémů. I přesto však platí, že i drobné investice v řádech stokorun posílí ochranu hned o několik tříd.

Je to možná trochu paradoxní, ale takřka 100% ochranu proti všem zmíněným způsobům násilného vniknutí do objektu dokáže zajistit pouhá změna zámkové vložky.

Stačí vybrat bezpečnostní vložku, splňující evropskou normu EN 1303. Pokud ji zkombinujete s odolným kováním a dostatečně pevnými dveřmi, máte z poloviny vyhráno.

Norma EN 1303 totiž zajišťuje, že zámková vložka i její klíče splňují celou řadu velmi náročných parametrů. Vložky s touto normou spolehlivě obstojí při běžném provozu v českých podmínkách, bez problému fungují v teplotách od -20 do 80 °C, jsou odolné proti korozi a jejich klíče jsou natolik pevné, že prakticky nejdou běžným způsobem zlomit. Co je však důležitější, obstojí při mechanickém i nedestruktivním útoku zlodějů.

Vložky splňující tuto normu se nadále dělí do několika tříd. Platí tedy, že čím vyšší třídu výrobku kupujete, tím lepší jsou vlastnosti.

Podobnými vložkami je vybaveno jen asi 10 – 20 % všech tuzemských objektů. A to přesto, že Česká republika patří k zemím, kde se vyrábí cylindrické vložky té nejvyšší kvality.

Pokud se zloděj takovouto vložku pokusí odvrtat, začne její kryt rotovat spolu s vrtákem, čímž se zabrání postupu. Konstrukce se zároveň brání i proti brutální síle. Jednolité usazení má vysokou odolnost proti vytržení vnitřního mechanismu.

Vložky však nabízejí i další řadu zajímavých řešení. Díky konstrukci nehrozí jejich zamrznutí anebo zanášení nečistotami. Fungují tedy i v extrémních klimatických podmínkách, nevadí jim prašné ani vlhké prostředí. Ani po statisících zamčení nevykazují žádné výrazné opotřebení a chod je i po dlouhé době hladký.

Samozřejmostí je pak systém generálního klíče, kdy více různých klíčů dokáže společně otevírat vybrané zámky. Spolu s modulovatelností, kdy je hloubku vložky možné upravovat na většinu typů dveří, se stává ideálním zámkem pro domácnosti i podniky.

Autor:

Nejčtenější

Horská chata zvenčí respektuje historii, uvnitř nabízí luxusní pohodlí

Původní část má fasádu z tradičního opalovaného dřeva.

České i moravské hory dohánějí letitý dluh. Přibývají moderní horské hotely a apartmány, staré se rekonstruují. Autoři...

Dům s nádhernými výhledy je plný dřeva, díky sklu má i spoustu světla

Velká rohová pohovka je dominantou odpočinkového prostoru, lze z ní obdivovat...

Někteří architekti řeší stavbu i interiér, ale to jsou spíš výjimky. Majitelé se proto obracejí na interiérové...

Jak se staví sen rok poté. Nové bydlení změnilo život mnoha rodinám

Příběh babičky a jejích dvou vnoučat: z úzké kuchyně a ložničky vznikla obytná...

Další ročník televizní show Jak se staví sen – extra začal návratem do rodin, kterým pořad pomohl v předchozím roce....

Byt pro mladý pár a psa měl štěstí. Odvážné nápady z něj udělaly palác

Byt stojí v centru Sao Paula, největšího a nejbohatšího města Brazílie.

Architektonická kancelář Pascali Semerdjian přestavěla byt v brazilském Sao Paulu. Bydlí v něm mladá dvojice vášnivých...

Dům, zahrada, sad. Rodina si splnila sen o klidném životě na vesnici

Stavba je posazena v nejvyšší části pozemku.

Příroda, klid, venkov, žádný signál, divoká zvěř a v noci absolutní tma. Na takovém místě si Petr se Šárkou postavili...

Další z rubriky

Sen o srubu si dovezli z Ameriky. Jejich ranč je láskou na celý život

Až romanticky působí ve srubu bílá kuchyně a jemné záclonky.

Inspiraci pro stavbu srubu nedaleko Třebíče načerpali Josef a Vladimíra při své návštěvě Spojených států amerických....

Mezonet na Hřebenkách má 284 metrů čtverečních. Je to rodinné sídlo

Designérka Ivanka Kowalski zařídila pro čtyřčlennou rodinu mezonet v bytovém...

Designérka Ivanka Kowalski zařídila pro čtyřčlennou rodinu mezonet v bytovém domě od architekta Radana Hubičky v Praze...

Po 23 letech zrekonstruovali dům. Zvedli stropy a zbourali příčky

Nyní je kuchyň víc otevřená, přitom kompaktní a praktičtěji řešená s prostorným...

Před třiadvaceti lety zamířila Jitka s Pavlem z bytu v panelovém domě do vlastního. Koupili rozestavěný rodinný domek,...

Najdete na iDNES.cz