Vášnivé bydlení: autorka erotických pomůcek miluje svůj byt na pavlači

Anna Marešová preferuje a navrhuje čistý, minimalistický a elegantní design. Je jedno, jestli vytváří erotické pomůcky, výletní tramvaj, či si zařizuje pronajatý byt. Výsledek působí křehce a zároveň má sílu.

Pavlačový dům, do něhož se Anna nastěhovala, připomíná Nerudovy Povídky malostranské. I v takto autentických kulisách se však dá moderně a pohodlně bydlet.

„V novostavbě si připadám stísněně. Vždycky jsem žila ve starších domech, pokaždé jsem chodila po parketách, ať to bylo v Nuslích, či blízko Hradčan,“ zmiňuje pražské adresy.

Kvalitní průmyslový design funguje i po letech. Kromě sklolaminátové židle si Anna vystavila hliníkový kachel, část obkladu ze stanice metra.

Pak dodává: „Na toto bydlení jsem zvyklá, ale netušila jsem, že budu z Malé Strany tak nadšená. Mám to do práce pár stanic tramvají, takže vůbec nepoužívám auto. Když na pavlači věším prádlo, je to ta nejlepší sociální síť! Potkávám sousedy, zeptají se, jak se mám, probereme, v čem pereme…“

Stovky let starý dům jednu nevýhodu má. Například když potřebujete dostat širokou postel po točitém schodišti do druhého patra. Kamarádi to ale zvládli, za pomoci lan vytáhli těžký kus nábytku přes pavlače nahoru. Anna si pronajala byt 1+1 a na své náklady jej částečně zrekonstruovala, čímž si do dalšího období snížila nájem. Některé prvky v interiéru prošly rekonstrukcí už dříve, třeba parkety a dveře.

„Na oknech jsem hned vyměnila kování. Mosazné olivy více odpovídají historii domu. Koupila jsem radši i nové elektrické přímotopy. Kuchyňský kout byl malý, ale horší byla plíseň,“ říká Anna, která odstranila nevyhovující linku i okrově žlutou dlažbu.

Místo toho vybrala bezespárou stěrku na stěny i podlahu. Malá trouba podle ní vypadá spíše jak z kuchyňky pro panenky. Centimetry, které se ušetřily, se v lince hodily pro pračku.

Na přání majitelky není spuštěna diskuse.

Jen tak nalehko

„Jsem zastáncem toho, že příliš věcí nás zatěžuje. Snažím se mít doma přehled, nemám skříně, v nichž bych schovávala, co nechci vidět,“ vysvětluje designérka, která si sem vzala své oblíbené věci, doplňky, umělecké předměty.

„Občas něco dostanu, babička mi věnovala porcelán od Jaroslava Ježka v bruselském stylu, od druhé babičky mám zase vlněný koberec,“ připomíná. Nádobí neschovává, naopak ho v kuchyni vystavuje. Pyšná je na měděné pánvičky. Jídelní stůl s deskou ze dvou silných fošen jí vyrobil kamarád.

„Dokonale využil kresby dřeva. Vždycky je skvělé dělat s někým, kdo to vidí líp, než si umím představit,“ chválí. Svítidlo nad stůl poskládala sama ze žárovek, k nimž připojila retro kabel.

Anna ráda čte, ale knihovnu nepotřebuje. Rozečtené knížky má po ruce vyskládané do komínků na dvou stolcích. Ten, který se jmenuje Mickey, navrhla za studií. Je rozkládací a výjimečný tím, že na sobě nemá jediný spoj.

Emoční záležitosti

Ložnice trochu supluje obývací pokoj. Obraz nad postelí tu bude muset jednou zůstat, je totiž napsán na stěně. „Emoce jsou realita“, říká autor citátu, italský fotograf Oliviero Toscani (mimo jiné podepsaný pod nejkontroverznějšími kampaněmi společnosti Benetton).

Parkety v bytě zůstaly původní, ale jsou repasované, vlněný koberec věnovala Anně babička. Dva stolky nahrazují knihovnu. Jeden z nich navrhla Anna a jmenuje se Mickey.

„Dneska je moc neposloucháme, ani v práci. Pořád něco řešíme, ale život je to, co cítíme. Věřím v intuici, přes ni by se nemělo jet,“ komentuje Anna nápis, který jakoby perem s inkoustem a rozpitými konturami vytvořil bývalý tatér Musa alias Lukáš Musil. Ten se nyní věnuje především malbě.

Nedávno ,potetoval‘ limitovanou edici vibrátorů Musa edition, kterou s Annou představili na loňském ročníku výstavy Designblok. Za designové vibrátory Whoop.de.doo získala Anna Marešová už předtím mezinárodní cenu za design Red Dot Award 2016.

V bytě není pohovka ani televize. Anně nechybí, ráda se dívá na fasády protějších domů. Historické kulisy ji okouzlily natolik, že nemá na oknech závěsy. Denně se může také podívat do očí atleta Emila Zátopka a připomenout si jeho krédo: „Když nemůžeš, tak přidej!“ Barevnou grafiku si totiž pověsila na stěnu mezi okna v jídelním koutě.

Designová retro jízda

Původní kuchyňskou linku nahradila nová na míru. Místo obkladaček je na stěně i podlaze stěrka beze spár. Díky úspornému návrhu se povedlo umístit i pračku.

V dizertační práci „Luxury oddment“ (v překladu Luxusní harampádí) se Anna věnovala udržitelnému designu, dodnes obdivuje průmyslový design 60. let. V pokoji má ribstol či svítidlo ve tvaru písmene S. Není to italská „designovka“, nýbrž upravený světelný neon, který na poslední chvíli zachránila při likvidaci obchodu Stavebniny.

Originální je koš na prádlo. Funguje dvacet let, ale Anna musela plechovou popelnici pořádně proprat v savu. Červená židle i šedivé křesílko u postele jsou sklolaminátové, desítky let staré „vertexky“.

Nedávno se pustila do dalšího projektu. Oslovil ji Dopravní podnik hl. m. Prahy a město bude brzy křižovat tramvaj s barem a tanečním parketem. Předlohou T3 Coupé byl model Tatra T3. Nová verze je poctou Františku Kardausovi, designérovi tramvají, trolejbusů či Tatry 603.

„Bavilo mě objevovat ve vozovnách původní prvky, blinkry, reflektory. Žasla jsem, jak byly vymyšlené, zpracované, dotažené. Baví mě kdekoli dávat staré věci do kontextu se současnými, a to i doma,“ uzavírá Anna Marešová.

Nerudovskou otázku kam s ním vyřešila popelnice, která je košem na špinavé prádlo. Starý křišťálový lustr Anna repasovala.

Majitelka bytu

Anna Marešová (37) designérka, zakladatelka značky erotických pomůcek Whoop.de.doo