Jestli mají sestry kromě vzhledu něco společného, je to energie a dobrá nálada, ne nadarmo je jejich rodné příjmení Veselá. S maminkou, na kterou jsou obě velmi fixované, vyrůstaly na pražském sídlišti, ale prázdniny trávily na vesnickém statku. Možná tam vznikla chuť žít blíž přírodě, a tak si obě časem pořídily domeček. Andrein první dům byl na kraji Prahy, za současným partnerem se stěhovala do jeho domu v Dolních Břežanech.
Chystají se velké změny
„Když jsem sem poprvé přišla, moc se mi líbilo, jak je dům prostorný, přestože nemá patro, je to bungalov. Jsem trochu klaustrofobik, děsí mě malé uzavřené prostory, takže tyhle velké místnosti, celé prosklené, mě opravdu nadchly. Jen to tu v době mé první návštěvy bylo takové holé, manžel je dost minimalista. Bylo tu naklizeno a tak málo věcí, že jsem se ho ptala, jestli tu vůbec někdo bydlí, nebo je to jen vzorový dům,“ směje se Andrea.
„Co se týká designu, na velké většině se shodneme, něco bych samozřejmě změnila, třeba okenice by se mi líbily bílé. Kuchyň také potřebuje změnu, rekonstrukce už je naplánovaná, linka i obložení za ní budou v rustikálním stylu, ale v modernější verzi. V kuchyni trávím čas jen já, manžel nevaří a přiznám se, že ani moje hobby to není. Jediná odměna je, že mým chlapům, tedy manželovi a synům Albertovi a Benovi, chutná. Manželova dcera Markéta, kterou máme ve střídavé péči, je v internátu v Příbrami a jezdí k nám už jen na víkendy.“
Kuchyni vévodí stůl, od kterého je úžasný výhled na zahradu. Už ale prý není dokonalý, „zdobí“ ho různé fleky a odřeniny. Ale právě to má paní domu ráda. „Každý ten flek má svůj příběh, přesně vím, co udělaly děti a co návštěvy, a miluju ty nedokonalosti,“ vysvětluje s úsměvem.
Jaro a léto tráví na zahradě
Na terase našel místo starý stůl z původního Andreina domu. Od jara do podzimu se rodina přesunuje k němu a na zahradu, kde se griluje a užívá velký bazén s mořskou vodou. Většinu plochy pozemku pokrývá tzv. anglický trávník, ale v zadní části se našlo místo i na bylinkovou zahrádku a také pár řádek brambor.
Dům se postupně rozrůstá, když se Andrea přistěhovala, přibylo zastřešení terasy a velký zahradní domek. V obýváku s obří televizí rodina tráví večery u hraní společenských her, které milují, a rodiče si s chutí odskočí i do místní hospody a zahrají si oblíbený hospodský kvíz. V domě jsou dvě koupelny, tu se sprchovým koutem využívá téměř výhradně Andrein manžel, větší s vanou je doménou zbytku rodiny.
Z ložnice rovnou do bazénu
V zadní části domu je menší ložnice se šatnou a úložným prostorem a proskleným výhledem na zahradu s bazénem. Kromě ložnice nejsou v domě žaluzie. „Sice nás kryjí vysoké keře a plot, ale nejsme posedlí soukromím. Za ty roky všechny sousedy známe a jsme jako rodina, neřeším, jestli mě zahlédnou, jak tu pobíhám v prádle. Klučičí pokoje raději necháme na představivosti čtenářů, trochu se bojím tam vejít,“ směje se Andrea. „Ale k Markétce nahlédnout můžeme. To zařízení je napůl holčičí a napůl už pro slečnu, je jí šestnáct a všechno se u ní teď láme.“
Zpěvačka si splnila sen. Žije na zámku Neustupov, který s přítelem opravují |
Nedílnou součástí domu jsou i dvě kočičky a pes. Bengálský kocour William je téměř šlechtického rodu se spoustou dokladů, psí slečna Molly je zvířátko adoptované z Dočasné péče, což je organizace, která umísťuje zvířata v nouzi k adoptivním chovatelům a finančně podporuje jejich pobyt v rodině.
„Máme už několikátého pejska, jsou to občas otřesné případy týraných zvířat, i Molly má zdravotní hendikep, ale je hodná a moc nás miluje. V jejich prospěch i jiných podobných spolků a lidí v nouzi dělám dvakrát ročně charitativní bazar Burza Svárov, jeden nás čeká na jaře a další na podzim. Dokud mám tu možnost a daří se mi dobře, je to pro mě morální povinnost,“ vysvětluje cukrářka.
Do práce to má přes ulici
Největší výhrou byla koupě pozemku přímo naproti domu, kde Andrea nechala postavit domek s velkou kuchyní, již využívá jako dílnu pro výrobu svých dortů. Ve zbytku domu bydlí maminka, bez jejíž blízkosti si neumí život představit. Ač v době vzniku tohoto textu nepřetržitě sněžilo, Andrea mezi dílnou a svým domem pobíhala v letním oblečení a žabkách. „To je taková moje úchylka, pořád chodím bosa nebo v letních botách, ještě že to mám sotva deset metrů,“ směje se.
Velmi prostorným místem je i garáž, kde se skladují horská kola, rotoped a motorka. „Manžel by tedy výraz garáž nepoužil, byly doby, kdy jsme se tu i zouvali,“ směje se paní domu. „Jsem ráda, že se mi tady podařilo skloubit rodinný život i práci, která mě fakt baví, a doufám, že tu vydržíme všichni ve zdraví co nejdéle,“ uzavřela.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.



















