„Pořídit si v lokalitě Špindlerova Mlýna dům nebo chalupu? Na to člověk nemůže celoživotně pracovat ve veřejnoprávním médiu. Ale já jsem fakt v bytě spokojená! Máme skvělý výhled – na Kozí hřbety, na Hromovku i na přehradu,“ usmívá se Alena.
Na otázku, jak přišla na nápad pořídit si obytné auto, odpovídá, že za vším stáli kamarádi, kteří vlastní obytná auta a je to jejich forma života. Pro moderátorku je obytné auto nejjednodušší možnost, jak koordinovat život mezi Špindlerovým Mlýnem, kde žije a Prahou, kde pracuje. Zatím jezdí obytným vozem, který patří jejím přátelům. Výhodou je, že tak může zjistit, co jí vyhovuje a bez čeho by se naopak, až by si pořizovala svoje vlastní auto, neobešla.
Praktická kancelář na kolečkách
Obytňákem jezdí Alena Zárybnická běžně na natáčení a zároveň v něm má podle svých slov elementární pohodlí, které k práci i životu vyžaduje. „Není mi zima, mám po ruce teplou vodu i toaletu. Člověk se během soustředění na práci nemusí zaobírat ničím dalším, takže efektivně využívá čas. Můžu systematicky pracovat, sportovat nebo se věnovat sladkému nicnedělání – to pravda, se teprve učím a přiznávám, že mi to vůbec nejde. Navíc je to ta nejlepší kancelář na světě – s výhledem, který si vysníte,“ vysvětluje, proč je jí v obytňáku dobře, i když se zrovna nikam nepřesouvá.
„Už několikrát jsem se také přesvědčila, že je tu výborná akustika. Ploch, které pohlcují zvuk a nedovolí mu odrazit se, je tady spousta. Nahrávám tady rozhovory a zvuk hodně připomíná studio. Je to opravdu multifunkční prostor,“ pochvaluje si moderátorka.
 |
Když má vstup ohledně předpovědi počasí, přesune se na lokalitu, která bude nejvíce odpovídat tomu, co chce divákům sdělit. Auto je navíc relativně malé a svou přítomností nikoho neobtěžuje. Jde o soběstačnou ekologickou jednotku, která si ze solárního panelu dokáže vyrobit proud a ekologicky zlikvidovat odpad, který po člověku zůstává a nenarušuje místo, kde v ten moment stojí.
Obytňák je standardně zaparkovaný na parkovacím stání v rezidentské zóně. Auto má délku necelých šest metrů, takže co se týče velikosti, není to zásadní problém.
Útulno je důležité
Člověk má podle Aleny Zárybnické v obytňáku po ruce všechno, co potřebuje. Je tu jednoduchá chemická toaleta, rozkládací sprchový kout, který umožňuje mít dostatečně velkou postel. V okamžiku, kdy se na posteli neleží, je možné roztáhnout sprchový kout na standardní velikost. Obytný vůz je vybavený klasickou kuchyňkou se dvěma plotýnkami a dřezem, takže je člověk schopný si uvařit. Zdrojem pro vaření je plynová bomba.
Vedle postele s kuchyňkou stojí praktická sedačka se stolkem, kam se bez problémů vejdou čtyři lidi. Auto nabízí dostatek úložného prostoru – poličky, držáky, které jsou maximálně funkční, aby čas převedení obytňáku z režimu stání do režimu jízdy byl co nejkratší a aby předměty měly své pevné místo.
Přestavěli dodávku na bydlení a jezdí po světě. Ušetří polovinu nákladů |
Topí se a teplá voda se ohřívá bufíkem, tedy nezávislým naftovým topením. Auto disponuje klasickou baterií, která pohání světlo a lednici. U aut tohoto typu se předpokládá, že se člověk jednou za dva dny připojí na proud a auto dobije.
Kromě toho, že se auto dobíjí jízdou, si Alena pořídila velkou power banku, která se dá nabít z jakékoli zásuvky, a nebo ze solárních panelů. To je sice pomalejší, ale ekologičtější. Moderátorka navíc používá solární panel i doma na balkoně, kde se power banka dobíjí, takže má dobrý pocit z toho, že žije aspoň trochu v souladu s ekologií.
Varianta tohoto auta je vhodná pro čtyři lidi. Postel pro třetí a čtvrtou osobu je plnohodnotným lůžkem. Když se roztáhne, tak je uvnitř prostoru méně, což je u těchto typů aut běžné. „Když se jede s vnoučaty, tak se s prostorem uvnitř musí šetřit. Pro plnohodnotné spaní to je dostačující, ale pro život úplně ne, když jsou všechny čtyři postele rozložené,“ říká moderátorka a dodává, že je dobré si ještě před investicí do obytňáku uvědomit, co od něj člověk očekává. Každý typ auta má své výhody a nevýhody. „Já mám výhodu, že jednou za čas můžu auto vystřídat, takže vidím všechny klady a zápory jednotlivých modelů,“ dodává.
„Obytňák je moje doma. Neuměla bych pracovat ve velkých open space kancelářích. Mám kancelář celý život na Kavčích horách a jsme tam vždycky maximálně ve dvou lidech, takže jsem zvyklá mít na práci klid. V obytňáku nemám žádné rozptylující věci,“ říká Alena.
Na otázku, zda dbá i na estetiku říká, že i po této stránce se ráda v autě cítí dobře. „Určitě se snažím aspoň trochu si to tady zútulnit. Zrovna včera jsem koupila sadu šedivých ručníků, protože interiér tady je šedivý, přestože ručníků mám doma spousty,“ usmívá se.
„Když jsem byla mladší a viděla jsem obytné auto, tak jsem si říkala, že bych si možná na stará kolena taky jedno pořídila. Když jsem pak v průhledu viděla, že tam má někdo kytku nebo bylinky, říkala jsem si, že je to vážně moc! Ale teď to mám taky tak,“ směje se Alena, která v obytňáku pěstuje orchidej a v létě bylinky.
Jako sardinky, ale spolu a šťastní. Jak se žije rodině s pěti členy v dodávce |
Zimní a letní provoz se liší
V zimě je nutné auto temperovat, aby nezamrzla voda. Zimní život s autem je podle Aleny trochu složitější a auto na zimu musí být uzpůsobené. Když se jede na delší dobu mimo civilizaci, je ideální mít vnější zdroj energie, ať už je to benzínová centrála nebo solární panel s power bankou. V zimě je spotřeba logicky větší. Ale například na světle se dá podle moderátorky uspořit. Stačí svíčka a pošetřit si energii na dobití počítače.
Součástí obytňáku je velká „garáž“, kam se vejdou kola a v zimě lyže. Zatopí se, aby tam bylo příjemně nebo aby se mohly sušit věci. Do garáže se chodí venkem, což má velkou výhodu v tom, že se zbytečně nevětrá vyhřátý vzduch z vnitřního prostoru.
V letní sezoně Alena hojně využívala možnost otevřít si v obytné dodávce celé zadní dveře. „Psala jsem v místech, kde hodně foukal vítr. Udělala jsem si takový průvan, že zatímco se lidé potili ve městech, tak já měla přes nohy deku, protože mi byla zima,“ vysvětluje výhody mobilní kanceláře.
V takovém autě je podle ní trochu nevýhodou menší „garáž“, ale ten pocit, že je člověk díky velkým dveřím jako na zahradě nebo na terase za to prý stojí. Uzavřenější auta, ať už polo integrovaná nebo plně integrovaná, mají dveře relativně malé, ale na druhou stranu nedochází k úniku tepla a auto je možné v zimě lépe vytopit. Podle Aleny je dobré si ujasnit, pro jaký účel bude auto majitel využívat.
Bydlí spokojeně v přestavěné dodávce. To jsou jejich nejlepší předělávky |
V létě jezdí moderátorka s obytňákem na dovolené. Miluje hory, a naopak nemusí moře. Radost jí dělají alpská jezera, kde není tolik lidí. „V práci jsem neustále v kontaktu s lidmi, takže během dovolené toužím po samotě. Cestování po penzionech a hotelech, kdy řešíte časy check-inů a check-outů mi způsobují neklid. Diář mám během roku naplánovaný minutu po minutě a považuji za velkou výhodu, pokud tak nemusím fungovat aspoň během dovolené,“ říká Zárybnická.
Dodává, že pokud skončí v práci na Kavčích horách v osm hodin večer a rozhodne se, že ještě někam pojede, tak klidně ujede 300 kilometrů a ocitne se v úplně jiném světě. To je další důvod, proč na svůj bydlík nedá dopustit.
Alena ZárybnickáČeská meteoroložka, moderátorka, dramaturgyně a spisovatelka
|
Moderátorku těší psaní knih
Alena, která miluje Alpy, je autorkou knížky Alpami na kole. Kniha se zaměřuje na cyklovýlety, jenž je možné v Alpách uskutečnit.
Druhý díl stejnojmenné publikace byl sestaven právě z cest obytným autem. „V knize je trasa obytného auta, kudy jsme cestovali. Zároveň jsou tam kromě klasických bikových tras popsané i další aktivity, jako je lezení na ferratách nebo návštěva kulturních památek a dalších zajímavých míst. Největší radost mám, když mi někdo napíše, že si popsanou trasu projel a měl fantastickou dovolenou,“ říká Alena.
Alena Zárybnická je v současné době velice vytížená. V listopadu jí vychází knížka o lavinách v Česku. Publikace, která vznikla téměř celá v obytňáku, se skládá z výpovědí přeživších lavinových nehod i záchranářů, psovodů a dalších členů Horské služby. Protože se do prvního dílu všechno nevešlo, nakonec vzniká i druhý díl, který vyjde příští rok.
