Dlažba s rustikálním charakterem a stylovým vzhledem je předurčena klasickým...

Dlažba s rustikálním charakterem a stylovým vzhledem je předurčena klasickým interiérům a exteriérům. | foto: RAKO

Podle čeho vybírat obklady do koupelen. Budou tam i dvacet let

  • 14
Velké formáty i miniaturní mozaiky, to vše je na trhu. Výběr v keramických obkladech a dlažbách je dnes už takový, že uspokojí každého zájemce. Možná i proto není vůbec jednoduché vybrat si správně.

Výrobci každý rok nabízejí nové a nové kolekce. Například jediný tuzemský výrobce keramických obkladů a dlažeb RAKO připravil pro rok 2016 hned osm nových sérií, které respektují světové trendy.

Těm už delší dobu vládnou tři „neutrální“ dekory: dřevo, kámen a beton. Extravagantní či výrazná barevnost a dekor se totiž nemusí vyplatit. Architekt Michal Janků, který se na koupelny specializuje, už řadu let upozorňuje: „Za pět let se vám takové obklady okoukají.“

V koupelnách se „dřevo“ uplatňuje především v podobě keramické dlažby.

A protože není tajemstvím, že v tuzemských koupelnách obklady zůstávají průměrně dvacet let, volbu konkrétní barvy, dekoru i velikosti se vyplatí opravdu zvážit. Jednodušší bývá samozřejmě situace u dlažeb či u obkladu v kuchyni.

Vedle barevnosti a dekoru je však nutné volit pečlivě i formáty keramických obkladů, zejména v případě rekonstrukcí. Zvážit je třeba i použití kamenických rohů, které nahrazují ukončovací lišty, a dalších doplňků, které vyžadují vrtání či další úpravy.

Pomocí vodního paprsku lze sice vyříznout téměř nemožné, jenže je třeba počítat s tím, že třeba deset centimetrů řezání slinuté dlažby s tloušťkou 10 mm touto technologií stojí 50 až 60, ale také třeba i 90 korun. Do ceny se totiž promítá i nastavení takzvané 3D hlavy, což rozhodně není záležitost na pár sekund.

Málokterá menší stavební firma tuto technologii vlastní, práci musí zadat specialistům. Přivrtat věšák na ručník může zase vyžadovat diamantovou korunku chlazenou vodou. Tedy profi nářadí. Pokud máte omezený rozpočet, je třeba dobře počítat. A předem.

Jak najít nadčasové řešení

„Měsíc po uvedení kolekce 2016 je předčasné hodnotit, které z novinek se mohou stát nadčasovou záležitostí, respektive setrvávají v našem portfoliu více než třeba sedm let. Ovšem například série Via, tedy design cotto tažených rustikálních dlaždic, je typickým příkladem desítek let fungujícího designu v interiérech v retro či takzvaném Provence stylu,“ vysvětluje Petr Machoň ze společnosti Lasselsberger.

K „trvalkám“ patří i série Como od značky RAKO, imitace přírodního kamene. Tento dekor patří u všech výrobců ve světě k trvalým trendům v oblasti keramických materiálů. V Itálii jasně dominuje dekor bílého mramoru, který zde má své historické opodstatnění, v Česku však dávají zákazníci přednost teplejším odstínům kamene.

Ke klasice patří i dekor dřeva, proto jej výrobci keramických obkladů rádi využívají. „Dřevo je věčná stálice. Je tvárné, příjemné na dotek. Série Era v ́dřevěném provedení ́ je dobrou variantou pro všechny, kteří se chtějí obklopit dřevěnou podlahou či stěnou, ale zároveň mají požadavky na materiál s dobrou odolností a snadnou údržbu, jakým keramický obklad je,“ tvrdí Lenka Sládková za značku RAKO.

Jednou z možností, jak si dopřát poslední trendy a nebát se, že vás za pár let omrzí, je použít neutrální dekor a pouze jednu stěnu či její část ozvláštnit výraznějším obkladem. Pokud se časem okouká, nebude výměna tolik „bolet“.
Takovou variantu nabízejí třeba plastické 3D obklady, velký hit letošního veletrhu Cersaie.

Značka Los Kachlos zastupující španělské výrobce předvedla letos obklady Shapes inspirované japonským uměním origami. Plastický vzhled nabízí hru světel a stínů, což může podpořit kombinace matných a lesklých textur.

Neutrální obklad lze skvěle oživit mozaikou nebo výrazným dekorativním prvkem.

Vítaným zpestřením neutrálních obkladů mohou být i mozaiky, právě zde se hlavně italští a španělští výrobci (Sicis, NovaBell, ABK i další) předhánějí v nabídce.

Není formát jako formát

Pořídit si lze i dlaždice o rozměrech 300 × 160 cm, ale většina tuzemských zákazníků „končí“ u slinutých velkoformátových dlaždic o rozměrech 60 × 60 cm, případně u obkládaček 20 × 60 cm. Velký návrat slaví i formáty 33 × 33 cm.

„Pro vrtání do těchto dlaždic se používají diamantové korunky. Důležité je mít k dispozici kvalitní nástroje od zavedených značek, třeba Bosch, Rubi, Irwin nebo produkty, které nabízejí prodejci nářadí pro profesionály, třeba BAT nářadí,“ vysvětluje Tomáš Lindauer ze společnosti Lasselsberger.

Podle něho je nutné postupovat opatrně, netlačit, používat vysoké otáčky 1 500 až 2 500 otáček za minutu a začít vrtat pod úhlem 45 stupňů tak, aby se korunka lépe přichytla k obvodu otvoru, který chcete vrtat.

„Většinu korunek musíte chladit vodou, bývá to součástí informace na obalu produktu,“ upozorňuje Tomáš Lindauer. Diamantové korunky nejsou vhodné pro vrtání do podkladního materiálu (beton, cihla atd.), tam se používá vrtačka s příklepem a klasický vrták z tvrdokovu („vidiák“).

Myslíte si, že se bez vrtání obejdete, protože použijete například samolepicí háčky? Pokud není obkladačka dokonale rovná, pak na samolepicí háčky zapomeňte. Nedrží.

Základní obkládačky série Majolika s lehce taženým, jemně stěrkovaným reliéfem 20 x 60 cm jsou v nabídce v bílé, světle šedé a světle béžové. S těmi ladí obkládačky napodobující mozaiku 10 × 10 cm.

Jestliže máte nerovné stěny (u rekonstrukcí častý problém), je nutné je vždy srovnat vhodnou stěrkou, pokud to ovšem stačí. „Vyrovnávací stěrka bývá schopná vyrovnat rozdíly v rovinnosti stěny až do 15 mm v jedné vrstvě. Když i poté zůstávají na stěně nerovnosti, nezbývá než dorovnat stěnu dalšími vrstvami,“ radí Lindauer.

Zvláště u malých formátů a mozaiky se nerovnost podkladu značně promítne do položené keramiky.