Většina manželských dvojic pracuje a potřebuje se rychle připravit do práce, často přibližně ve stejnou dobu. Děti chodí do školy a probouzejí se podobně. Dohady o přednosti v koupelně či na toaletě pak nebývají příjemné, to zná určitě i řada českých domácností.
„Kadibudky“ prvních osadníků v Kalifornii stály mimo domy stejně jako na českém venkově.
Zajímavá je však historie spojení koupelny a záchodu. V polovině 19. století dospěli američtí zdravotníci k přesvědčení, že nemoci pocházejí z „kanalizačního plynu“ vypouštěného záchody, což přimělo stavitele domů, aby vtěsnali vanu, umyvadlo a záchod do jedné, ale velmi dobře větrané místnosti, aby se omezilo šíření „plynu“.
A problém byl na světě: co doporučovali zdravotníci, to začalo časem lidi děsit. Převážně protestantská a puritánská historie americké společnosti je totiž plná témat observantní (přísně dodržující) cudnosti, čistoty a hygieny. Ve srovnání s mnoha jinými kulturami mají Američané hrůzu z nahoty a lásku k soukromí při močení a stolici, která hraničí až s posedlostí.
Krev a vraždy
Když k této cudnosti přidáte sugestivní hollywoodskou produkci hororových či detektivních filmů zobrazujících lidi napadené v koupelnách a vraždění přes sprchové závěsy, tak je jasné, proč Američané tolik milují samostatné koupelny a toalety, kde se mohou zamknout. To potvrdila i řada průzkumů.
Herečka Janet Leighová ve filmu Psycho (1960)
K nezapomenutelným okamžikům hrůzy v koupelně patří snímek Psycho. Od strašení na toaletě až po ošklivé setkání ve sprše. Alfred Hitchcock natočil v roce 1960 hororovou scénu smrti Marion Cranové, kterou představovala Janet Leighová. Vražda ve sprchovém koutě dokonce posunula hranice cenzury. Bylo to poprvé, co byl vidět splachovací záchod v americkém filmu a prsní bradavka ženy, kterou režisér údajně musel vystřihnout.
O významu koupelen v kinematografii by bylo možné napsat celý článek, kde by nemohl chybět film The Shining (Osvícení) z roku 1980 od Stanleyho Kubricka. Snímek The Conversation (Rozhovor, 1974) má nejznepokojivější scénu v koupelně, protože bravurní thriller Francise Forda Coppoly obsahuje okamžiky opravdu nečekané a neskutečné hrůzy. Nesmí se zapomenout ani na tvůrce Wes Cravena, který vdechl nový život žánru „slasher“ se svojí sérií Scream (Vřískot).
Počet koupelen rovná se bohatství
Pro mnoho Američanů blahobyt znamená, že nikdy nemusejí s nikým sdílet koupelnu. Neriskují, že je někdo z rodiny uvidí nahé. V dokonalém domě platí, že počet koupelen se rovná počtu ložnic plus jedna nebo dvě navíc. Tyto základy jsou doprovázeny imperativem co nejčastějšího koupání, sprchování, mytí, oplachování, šamponování a vůbec každého druhu hygieny.
 |
Stavitelé také tvrdí, že je jednodušší změnit koupelnu na další ložnici než naopak. Má to logiku, protože není potřeba vybourávat stěny a dávat do nich rozvody. Přestavět koupelnu na ložnici je jednoduší než opačně. Nikdo si také nepřeje, aby se na záchod chodilo skrz manželskou ložnici.
Navíc velké domy s více než dvaceti místnostmi neslouží jenom k bydlení. Jsou určeny především k zábavě a obchodním jednáním.
Nástup více koupelen
A kdy se tedy zvýšil počet koupelen v amerických domácnostech? Bývaly doby, kdy domy neměly koupelnu ani tekoucí vodu. Až do druhé světové války byly materiály velmi těžké a drahé. Například litinové trubky řezané ručně, vany vážící desítky kilogramů a potrubí z olova. Toalety byly často v mnoha případech stále mimo obytný dům.
Sociální zařízení bylo navrženo jednoduše a sloužilo základnímu účelu, možnosti byly omezené. Po druhé světové válce se koupelny začaly stávat v domácnostech běžnějšími. Možná se v některých domech našla i druhá koupelna, pokud majitelé měli peníze.
Koupelna, kterou si nechal vybudovat Elvis Presley ve svém domě v Palm Springs.
Až v 60. a 70. letech dvacátého století došlo k opravdové modernizaci koupelnového designu. Přišlo plastové (PVC) potrubí, lehčí plechové vany se sprchami a nové materiály. Náklady klesaly a lidé měli více možností. Nové doplňky otevíraly cestu k vylepšení a koupelny se stávaly nezanedbatelnou součástí domova.
Stalo se standardem, že reklamy na koupi nemovitosti výrazně odkazují na počet ložnic a koupelen v domě, aby se mohli zájemci rychle rozhodnout, zda dům splňuje jejich potřeby. Koupelny jsou nyní důležitou místností každého domu. Moderní koupelny mají také stále více místa pro uložení všech kosmetických přípravků, které Američané milují a používají ve velkém, od krémů až po dekorativní kosmetiku.
V posledních letech se dostává do koupelen stále častěji i černá barva.
Barvy a obložení stěn podléhají módním vlnám. Od bílé po černou a od mramoru až po mexické ručně malované kachle, podobně jako pozlacené záchodové mísy a design sprchových kohoutků. Často jim dominuji zrcadla ve stylu pohádek: „Řekni mi, kdo je ve zdejším království nejkrásnější?“ Jenže v Kalifornii právě začíná velký boj o využívání vody v období sucha. Jestli a jak omezí dobu strávenou v koupelně, se tak teprve uvidí.
