Koupelna a kuchyň: květiny by tam neměly chybět

  • 7
I ten, kdo má byt s deseti pokoji, s největší pravděpodobností připustí, že nejútulněji je v kuchyni, jídelně či koupelně. Kouzlo těchto místností utváří nejen nábytek a doplňky, jako jsou bytové textilie či nejrůznější dekorace, ale především živé rostliny. Ty by totiž neměly chybět ani v koupelně. Avšak jaké si vybrat?

Jednou z rostlin, kterou můžeme umístit do kuchyně či koupelny, je šáchor (Cyperus alternifolius). Vzhledem k tomu, že potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost, je koupelna ideálním prostředím.

"Avšak pozor, hodí se pouze do koupelny s oknem, neboť šáchor potřebuje ke svému životu dostatek světla," upozorňuje Kateřina Popová z Holandské květinářské společnosti.

Šáchor patří do čeledi Cyperaceae čítající asi čtyři sta druhů, které pocházejí z celého subtropického a tropického světa. Jsou většinou vytrvalé, připomínají sítiny či trávy.

Pro začátečníky je na pěstování nejvýhodnější druh Cyperus alternifolius pocházející z Madagaskaru. Má kompaktnější tvar, normálně nedorůstá výšky větší než 30 až 50 centimetrů. Nemá rád horké letní slunce, ale potřebuje skutečně hodně světlé místo.

Květináč by měl stát pořád ve vodě. Pokud vyschne, listy šáchoru do 24 hodin zežloutnou. V létě je nutné rostlinu každých 14 dní hnojit.

Ženich a nevěsta
Už naše babičky měly za okny " ženicha a nevěstu" neboli latinsky Campanula isophylla. Zajímavá rostlina dostala jméno podle květů ve tvaru zvonku. Někdy se jí říká také Betlémská hvězda.

"Je to rostlina do kuchyně jako dělaná," potvrzuje Kateřina Popová. Tato modře nebo bíle kvetoucí rostlina vynikne převážně v závěsných květináčích. Je totiž plazivá. Aby si zachovala kompaktní tvar, je nutné jí každý rok na jaře seříznout přírůstky. Uvadlé květy se musí co nejrychleji odstraňovat, aby rostlina kvetla po celé léto.

Campanula isophylla vyžaduje velké množství světla, v létě ji můžeme dokonce umístit na zahradě nebo balkoně. Během vegetace každý den. V zimě podle teploty prostředí jednou za 7 až 10 dní. Vzhledem k tomu, že mají tyto rostliny rády vápník, je možno je zalévat vodou přímo z kohoutku. Protože mají rády vlhké prostředí, je dobré je občas postříkat, ne však v době květu.

V období vegetace se jednou za 14 dní doporučuje přihnojení. Pokud chcete mít rostlinu kompaktní, vyštipujte v době růstu středové pupeny každého výhonu. Koncem zimy seřezávejte až k první dvojici listů nad povrchem půdy.

Silné listy parožnatky
Od protinožců se do Evropy prostřednictvím Angličanů dostala parožnatka (Platycerium bifurcatum). Ve volné přírodě žije tak, že se kořeny přichytí na kmeny nebo větve stromů a potom se živí rozkládajícími se zbytky rostlin, které se hromadí v dutinách jejich hostitele.

"Při prvním pohledu na ni by člověk jen těžko rozpoznal, že vlastně jde o kapradinu. Od svých příbuzných se totiž liší plnými, masivními, rozvětvenými listy, které jsou často až jeden metr dlouhé," vysvětluje Popová.

Parožnatka sice potřebuje dostatečné množství světla, ale nesnáší, když na ni slunce praží přímo. Protože je to kapradina, má ráda vysokou vlhkost, a tak se nechá rosit. Často si kapičky vody shromažďuje na listech. Ty nikdy nesmíme stírat, aby se nenarušil jejich jemný povrch.

Rostlinu lze pěstovat klasicky v květináči. Efektně však vypadá v závěsném košíku, který poskytuje jejím dominantním listům dostatečný životní prostor. Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi na 30 minut celou ponořit do odražené vody.

Hořící meč
Exotická nejen svým původem, ale také vzhledem, zejména podíváme-li se na její květ, je Vriesea splendens. Této rostlině pocházející z Jižní Ameriky se kvůli plochému a oranžovočervenému květu někdy říká hořící meč. Květ vyrůstá ze středu listové růžice. Listy jsou asi půl metru dlouhé, nápadně pruhované.

Jako žádná tropická rostlina nemá vriesea ráda chladno, ale nesnáší ani přímé sluneční záření. Aby mohla dobře kvést a měla patřičně vybarvené listy, které jsou její chloubou, potřebuje dostatek světla.

Zeminu v květináči musíme stále udržovat vlhkou, zaléváme pokud možno odraženou vodou. Rovněž střed listové růžice by měl být stále plný čisté vody. Protože vriesea pochází z tropů, kde je značná vlhkost vzduchu, má ráda časté rosení.

"Vzhledem ke svému extravagantnímu zjevu je vriesea předurčena k solitérství. Jedině tak totiž může vyniknout nejen její barevný květ, ale i pruhované listy. Nejkrásnější pohled je na ni shora, a tak může stát třeba na nízkém stolku," doporučuje Kateřina Popová.

4 rady pro koupelnu

  1. Pokud nemáte v koupelně okno, je pravděpodobné, že tam rostliny budou jen živořit.
  2. Pamatujte, že v koupelně mají být rostliny, které mají rády vysokou vlhkost vzduchu, jiné tam mohou plesnivět.
  3. I když je vzduch v koupelně dosti vlhký a nemusíte rostliny rosit, o listy je nutno pečovat. Otírejte je často houbičkou, aby se jim neucpaly průduchy. Může se to stát působením pudrů nebo aerosolů.
  4. Pravidelné sprchování sice vytvoří dostatek vlhkosti, avšak pozor na otevřená okna: rostlinám škodí studený průvan.

4 rady pro kuchyň

  1. Rostliny v kuchyni nesmějí chybět. Prostředí této technické místnosti totiž zlidští.
  2. Kolísání tepla, vlhkosti a sucha zapříčiňuje, že ne všem rostlinám se zde daří. Proto se poraďte o vhodném výběru.
  3. Dávejte rostliny do koutů, na parapety nebo na místa vzdálená od pracovních ploch.
  4. Plyn nepředstavuje pro rostliny zdaleka takové nebezpečí jako žár poblíž sporáků nebo místa v blízkosti chladicích aparatur.

Květiny v koupelně

Květiny v koupelně příjemně zútulňují interiér.

Květiny v koupelně

Kam a jak správně umístnit rostliny.