Podle architekta Davida Mateáska bývá terasa u bytu většinou kvalitnější a promyšlenější, protože je daná už od začátku. U rodinných domů se však terasy poměrně často nepovedou. Nenabízejí dost soukromí, neodpovídají charakteru domu, často působí spíš jako nevzhledný přílepek než jako součást stavby.
Proč?
U domů v nižší či střední cenové kategorii končí lidé většinou s penězi po dokončení domu, na zahradu nebo terasu jim nezbývá. Šetří proto už při plánování. Terasa nebývá součástí studie, natož projektu. Přitom právě tam by být mohla, zrealizovat ji lze až časem, až se majitelé finančně "vzpamatují" z největších výdajů.
Nebojí se lidé navýšení ceny za projekt?
Zákazník platí za celek. Zda tam bude venkovní terasa, nebo ne, cenu neovlivní. Pokud však s ní rodina do budoucna počítá, měl by to architekt vědět, aby měl jasno, kde bude travnatá plocha, kde posezení u domu. Terasa nemusí být bezpodmínečně hned u stavby, někdy stačí najít vhodné místo s výhledem na dům. Architekt vymýšlí vše jako celek. Proto terasu navrhuje tam, kde bude mít dům zajímavou tvář i večer, protože zaměstnaní lidé využívají terasu, mimo víkendy, především večer.
Jak by měla vypadat?
Lidé chtějí mít terasu převážně zastřešenou. Pak musí být ale stříška transparentní, aby nebránila přístupu slunce do oken. Jenže stříšky jsou "pro práci" neboli je nutné je čistit. Je lepší pergola nebo výsuvné stříšky, protože nabízejí lepší, komfortnější řešení. I pro pergolu lze použít různé markýzy nebo stříšky, které reaguje na změnu počasí.
A co podlahy? V diskusích našich čtenářů se objevují hodně protichůdné názory…
Jen před pár lety přišel trend tropického dřeva. Jenže v našich podmínkách není dlouhodobě vyzkoušené, pochází z odlišných klimatických podmínek, proto reaguje jinak než tam, kde vyrostlo, kde není mráz, ale hlavně vlhko. Nikdo neví, co bude za deset let. Z uživatelského pohledu nebývají příjemné třísky ani nutná údržba, která stojí majitele čas i peníze. A záleží samozřejmě také na prodejci. V Asii lze nakoupit dřevo i hodně levně, byť tropické, kvalita tomu ovšem odpovídá.
Není tedy větší jistota dlažba?
I tady platí, že to, co funguje dobře v zemi původu, nemusí být vhodné u nás. Třeba španělské a italské exteriérové dlažby mohou být skvělé, ale nemusejí. Moc tam neprší ani nesněží. Takže bývají kluzké a tudíž nebezpečné. Pokud mají hrubý povrch, není na nich příjemné ležet, děti si při pádu odřou kolena…U venkovní dlažby bych dal klidně kvalitní české produkci.
V diskusích čtenáři hodně řeší terasová prkna nebo čtverce z materiálu woodplastic. Jakou s nimi máte zkušenost?
Moje zkušenosti jsou takové, že lidé kladou hlavní požadavek na bezúdržbovost. Prkna z woodplasticu nestudí, nepálí, nemají třísky, vzhledově připomínají dřevo, jsou příjemné na omak a nevyžadují žádnou péči. To je realita. Ale i tady pozor, na trhu se objevily výrobky, které se vyrábějí v Číně. A jejich dovozce začal nabízet stejné záruky jako evropští výrobci, ačkoliv Číňané sami garantují mnohem kratší záruční lhůtu. Pokud si tento materiál zákazník vybere, měl by vyžadovat od prodejce certifikát původu a další informace.
A co velikost či vybavení terasy?
Na terasu by se mělo vejít sezení minimálně pro čtyři lidi, což vyžaduje plochu tak 3 x 3 metry. Vždycky je totiž lepší, aby bylo k dispozici víc židlí. To předpokládá nábytek, který lze stohovat. Preferuje se mobilita. Orientace bývá výhodná na západ. Návštěvy chodí většinou odpoledne, lidé z práce také. Slunce už nepálí, ale terasa je vyhřátá. Na jižní stranu se vyplatí, aby byla terasa cloněná. Vedle popínavé zeleně je možné použít i mobilní.
Dnes je velmi módní grilování. Zvyšuje to náročnost na vybavení terasy?
Vyplatí se mít na terase přívod proudu i vody, gril ale omezuje výběr materiálu na podlahu, protože ne každý se snadno čistí. Vývod vody bude důležitý i pro ty, kteří na terase pěstují květiny. Dnes fungují dva trendy. Jeden preferuje velké "abstraktní" květináče, druhý klasiku s terakotovými květníky.
Existuje něco, co nemáte na terase rád?
Většinou lidem rozmlouváme zastřešené terasy. Pozor také na dodatečné luxusní vybavení teras u bytů. Zažili jsme případ, kdy si zákazník přál velkou vířivku, chtěl překvapit své kamarády potápěče. Jenže hmotnost velké vířivky byla taková, že poškodila hydroizolaci terasy. U takových kusů je třeba si dát pozor i na statiku, spa v kombinaci s vodou a hmotností čtyř dospělých váží opravdu hodně.
Je něco, co by měl zájemce o terasu ještě zohlednit?
Hlavně si musí uvědomit, pro koho terasu pořizuje především, zda pro sebe, pro děti, pro návštěvy… Terasa je pokoj navíc.
Není jednodušší pořídit si zimní zahradu?
To určitě ne. Zimní zahrada je pro mě místo, kam dávám květiny na zimu. Nedovedu si představit, že bych seděl v zimní zahradě a díval se v létě ven přes sklo.
Ing. arch. MgA. David Mateásko*1971, Praha Absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha, obor architektura (Ing. arch.) a Akademie múzických umění Praha, Divadelní fakulta, obor filmová scénografie, (MgA.), člen ČKA, Česká komora architektů - autorizovaný architekt. Ještě během studií absolvoval praxi v několika českých ateliérech, ale také v Německu v architektonickém studiu Volf, Saarbrücken. Pracoval jako asistent v ateliáru arch. Hájka, Fa ČVUT, od r. 2001 má vlastní ateliér, Studio M.A.D. Praha. Zaměřuje se jak na rodinné i bytové domy, tak i na zařízení vybavení interiérů. Je také autorem např. rekonstrukce, dostavby a interiéru Dejvického divadla v Praze, úspěšně se zúčastnil řady soutěží a výstav v Česku i v zahraničí. Spolupracoval na výtvarné podobě několika filmů. |
