Letošní letní teploty byly pro řadu lidí zklamáním. Dlouhodobá meteorologická data ovšem hovoří jasně. Letošní léto bylo teplotně v průměru.
V pražském Klementinu, kde teplotu vzduchu měří už 250 let, dokonce 2. července zaznamenali teplotní rekord, když zde naměřili 37,1 stupně. Dlouhodobé trendy zde pak hovoří jednoznačně. Teplotní rekordy pro více než 40 dní z června, července a srpna padlo v Klementinu v posledních 25 letech. Ve městech přitom zvyšování teplot přináší další rizika.
Betonové a asfaltové plochy, hustá zástavba a minimum zeleně přeměňují každé léto ulice v rozpálené pece. Teploty ve městech jsou tak často o několik stupňů vyšší než na venkově. Jak účinně bojovat s tímto jevem, kterému odborníci říkají efekt „tepelného ostrova“?
Zeleň, která ochlazuje a dýchá
Jedním z nejúčinnějších a nejkrásnějších způsobů, jak ochladit rozpálená města, je více zeleně. Stromy, parky a zelené fasády nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přírodní klimatizační systémy. Díky procesu evapotranspirace, tedy odpařování vody z listů rostlin, dokážou snížit teplotu vzduchu až o 3 °C.
Ještě výraznější je jejich vliv na povrchovou teplotu, která může ve stínu pod stromem klesnout o desítky stupňů. Jen si představte ten rozdíl: zatímco na přímém slunci se asfalt může rozpálit až na 60 °C, ve stínu pod stromem bude jeho teplota sotva poloviční.
Tento přístup využívá takzvanou zelenou infrastrukturu, která se zaměřuje na promyšlenou výsadbu stromů, vytváření parků a zelených fasád. Cílem je propojit jednotlivé zelené plochy a vytvořit takzvané zelené koridory, které umožní cirkulaci vzduchu a pomohou ochlazovat celé čtvrti, nejen izolované oblasti.
Významnou roli zde hrají i dešťové zahrady nebo vsakovací pásy, které zadržují srážkovou vodu a umožňují její postupné vsakování do půdy, což snižuje zátěž na kanalizační síť a zároveň podporuje vitalitu zeleně v horkém období.
Jaká česká města podporují zeleň v ulicích?
|
Přínosy zelené infrastruktury
Zelená infrastruktura je podle vědeckých studií jednou z nejefektivnějších metod, jak bojovat s tepelnými ostrovy. Stromy, parky a zelené střechy fungují jako přírodní klimatizace, která výrazně snižuje teplotu v okolí.
Tato metoda má navíc široké spektrum dalších výhod. Zelené plochy fungují jako přírodní filtry, které zlepšují kvalitu ovzduší, podporují biodiverzitu a pomáhají s hospodařením s dešťovou vodou. Zadržováním vody snižují riziko lokálních záplav a zároveň doplňují podzemní zásoby. Kromě toho zelené prostory zvyšují estetickou hodnotu měst a pozitivně ovlivňují duševní zdraví obyvatel.
Přestože je zelená infrastruktura velmi efektivní, má i svá omezení. V hustě zastavěných částech měst je často obtížné najít dostatek prostoru pro nové parky nebo výsadbu stromů. Další výzvou jsou počáteční náklady na realizaci a následná údržba, která může být zejména v obdobích sucha finančně náročná.
Je také důležité si uvědomit, že ochlazovací efekt zelené infrastruktury je převážně lokální. Stromy a rostliny výrazně chladí své bezprostřední okolí, ale jejich vliv na celkovou teplotu města je omezený, pokud nejsou součástí ucelené a propojené sítě. Proto je klíčové zelenou infrastrukturu kombinovat s dalšími řešeními, jako jsou modrozelené střechy nebo chytré materiály, aby se dosáhlo maximálního efektu.
Chytré materiály, které se na slunci nespálí
Vedle zeleně je neméně důležitý výběh správných materiálů. Světlé povrchy, dlažby s vysokým albedem, tedy s vysokou odrazivostí slunečního záření, a speciální reflexní nátěry na střechách výrazně snižují absorpci tepla. Zatímco tmavá střecha může mít za slunného dne přes 50 stupňů Celsia, její světlá varianta bude až o 15 stupňů chladnější. V kombinaci se zelenou infrastrukturou je tento efekt ještě silnější.
Taková řešení jsou ideální pro hustě zastavěné oblasti, kde není dostatek místa pro vzrostlé stromy. Města jako Paříž nebo americký Phoenix už s těmito materiály aktivně pracují a transformují své veřejné prostory na takzvané „chladné ostrovy“ (cool islands).
Na kvalitu materiálu pro ochlazování veřejného prostoru se v České republice zaměřuje například město Slaný. „Tepelné ostrovy průběžně neměříme a nesledujeme. Místo toho se zabýváme spíše kvalitou materiálů povrchů, které do veřejného prostoru umisťujeme. Uvědomujeme si totiž, že je v tepelném ohledu velký rozdíl mezi černým asfaltem a kamennou dlažbou,“ vysvětlila Lucie Krčková z oddělení vnějších vztahů městského úřadu Slaný.
Výhody i limity světlých a reflexních materiálů
Použití světlých a reflexních materiálů je rychlým a efektivním řešením pro boj s tepelnými ostrovy, obzvláště v hustě zastavěných oblastech. Tyto materiály, jako jsou například speciální nátěry střech nebo světlé dlažby, lze aplikovat rychleji a s menšími náklady než výsadbu vzrostlých stromů.
Tím, že odrážejí sluneční záření, výrazně snižují povrchovou teplotu, což pomáhá udržet budovy chladnější a snižuje spotřebu energie na klimatizaci. Jsou ideální volbou pro místa, kde není dostatek prostoru pro zeleň, jako jsou parkoviště nebo úzké ulice.
Ačkoliv jsou tyto materiály velmi účinné, mají i své limity. V určitých úhlech mohou reflexní povrchy způsobovat oslňování řidičů a chodců, což je třeba zvážit při jejich plánování. Navíc, pro udržení jejich efektivity je nezbytná pravidelná údržba, protože se mohou snadno zašpinit a ztratit tak svou odrazivost.
Je také důležité si uvědomit, že i přes jejich schopnost snižovat povrchovou teplotu je jejich vliv na celkovou teplotu vzduchu nižší ve srovnání s masivní výsadbou stromů, které chladí vzduch skrze proces evapotranspirace.
Inteligentní řešení pro chytrá města
Dalším řešením, které získává na popularitě a dokonale propojuje zeleň s hospodařením s vodou, jsou modrozelené střechy, které nejenže přinášejí zeleň do zabetonovaných oblastí a ochlazují okolí, ale navíc fungují také jako chytré retenční nádrže na dešťovou vodu.
Tyto systémy dokážou ploché střechy přeměnit na efektivní zásobárny. „Polderové střechy se stávají novým trendem, který chytře využívá volný prostor. Kombinují lehké boxy z recyklovaného plastu a chytrých senzorů, které automaticky regulují, kolik vody se má zadržet, využít pro zálivku nebo vypustit do kanalizace,“ prozradil Zdeněk Stránský, produktový manažer ze společnosti Wavin Czechia, která po celém světě instaluje své unikátní řešení PolderRoof pro inteligentní hospodaření s vodou na střechách.
„Zatímco běžná zelená střecha dokáže zachytit asi 30 % srážek, modrozelená střecha až 90 %. To je obrovský rozdíl nejen pro snižování teploty, ale i pro ochranu před záplavami,“ dodal Zdeněk Stránský.
Město Písek činí kroky v rámci své zpracované studie modrozelené infrastruktury. Mimo jiné se snaží zvětšovat plochy zeleně. Do ulic, kde zeleň není, se při rekonstrukci komunikace nově vysazuje. „Podařilo se nám také dohodnout s vlastníky inženýrských sítí na výsadbě zeleně do jejich ochranných pásem, daří se ji tak vysazovat na místa, kde dosud chyběla. Také přistupujeme k nahrazování některých travnatých ploch trvalkovými záhony, které mají větší zasakovací schopnost. Postupně budujeme oddělenou dešťovou a splaškovou kanalizaci, čímž vodu zadržujeme v retenční nádrži, takže hned nestéká do vodního toku, navíc nezatěžuje čističku odpadních vod,“ prozradil vedoucí odboru životního prostředí Miloslav Šatra.
Také v Praze se objevují první pilotní projekty s modrozelenou infrastrukturou, které mají za cíl zadržovat vodu a zmírňovat tepelné ostrovy. IPR Praha (Institut plánování a rozvoje) vydal standardy pro hospodaření se srážkovou vodou, které podporují tyto moderní přístupy modrozelené infrastruktury i povinné budování vsakovacích ploch. Kromě toho se v Praze realizují pilotní projekty zelených střech a fasád, které pomáhají snižovat povrchové teploty budov a ochlazovat okolí. Konkrétní studie ukázala, že zelená střecha může být v horkém dni o 40 °C chladnější než vedlejší střecha bez vegetace.
„Snižování tepelného ostrova měst spolu s hospodařením s dešťovou vodou tvoří dva významné důvody, proč má smysl realizaci zelených střech podporovat a po investorech vyžadovat,“ shrnul výsledky měření expert Jan Macháč z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku na UJEP.
Teplotu sníží až o 40 stupňů. Města se bez zelených střech uvaří, varují vědci |
Pro i proti modrozelených střech
Modrozelené střechy představují pokročilé řešení pro udržitelné hospodaření s vodou a efektivní chlazení měst. Jejich hlavní předností je, že dokážou inteligentně zadržovat dešťovou vodu, a to až trojnásobně více než běžné zelené střechy. Tím nejen snižují zátěž na městskou kanalizaci při přívalových deštích, ale zároveň vodu využívají pro přirozené chlazení budovy pomocí odpařování.
Tato kombinace vegetace a vody je mimořádně účinná, výrazně snižuje teplotu povrchu střechy i okolního vzduchu. Modrozelené střechy jsou navíc vhodné i pro již existující budovy s plochými střechami, což umožňuje adaptaci měst i v hustě zastavěných oblastech.
Přes svou vysokou efektivitu mají modrozelené střechy i svá omezení. Počáteční investice je vyšší než u běžných zelených střech, a to kvůli speciálním akumulačním systémům a chytrým technologiím. Na druhou stranu po celou dobu své životnosti snižuje náklady za vodné a stočné, čímž zrychluje návratnost investice.
Dále je nezbytné vždy prověřit statiku budovy, aby unesla zatížení vodou a substrátem. I když je systém do jisté míry automatizovaný, vyžaduje pravidelnou údržbu, zejména péči o rostliny a kontrolu technologií. Navíc je jejich efektivita závislá na množství srážek, které mohou být v obdobích sucha omezené.
Budoucnost je v chytrých plánech
V České republice už existují slibné iniciativy a nové stavby, které využívají koncept modrozelené infrastruktury. Nejlepší volbou je však kombinovat všechna řešení: zasadit stromy, používat světlé povrchy a ve velkém instalovat modrozelené střechy.
Je to výzva, ale zároveň i obrovská příležitost. Nástroje už existují a jsou k dispozici, a co víc, jejich realizaci podporují i dotační programy. Pomocí těchto nástrojů mohou města lépe čelit změnám klimatu, zadržovat vodu, chladit své ulice a nabízet obyvatelům příjemnější a zdravější životní prostředí. A to je přece cíl, za kterým stojí za to jít.
Obsah vznikl ve spolupráci se společností Wavin.
