Lidé jako já, kteří trpí na respirační onemocnění, rozdělují rok na dvě období: sezonu pylovou a sezonu virovou. A přechod z jedné do druhé je někdy natolik plynulý, že se kolikrát nestihnu v září ani pořádně nedechnout a už je tady říjen a podzimní chřipkové a covidové kapénky. Nemluvě o prudkém poklesu teplot, kvůli němuž teď kašlou a smrkají úplně všichni.
Proč zeleň potřebujeme i v zimě?
Zejména ve městech je důležitá každá zelená plocha, která pomáhá snižovat teplotní výkyvy a prašnost a zlepšuje celkové mikroklima. Jenže už od listopadu si většina přírody „bere volno“, listnaté stromy opadají a půda zamrzá. Na jednu stranu se v zimě dýchá lépe než v létě, ale už tak dost prašný městský vzduch se po začátku topné sezony ještě zahustí.
Naštěstí jsou tu ještě „stále zelené keře“ a další stromy, které si své vlastnosti udržují i přes zimu. Mezi nejdůležitější patří zachytávání škodlivin a bioaerosolu.
Jak stromy a keře v zimě čistí vzduch?
Jehličnany a živé ploty dokážou i v chladném období redukovat mikročástice, včetně pylů, bakterií i virů nesených v prachu. Nemohou je sice zničit, ale tím, že je zachytí, snižují jejich rozptyl a šíření vzduchem. Na krátkou vzdálenost tak mohou částečně zabránit i šíření infekčních aerosolů tím, že zmenší jejich dosah a koncentraci v našem bezprostředním okolí.
Dalším faktorem je, že některé druhy jehličnanů jako borovice, jedle, jalovec či túje mohou produkovat „fytoncidy“, tedy rostlinná antibiotika, která posilují obranyschopnost organismu, a částečně tak chrání před viry a bakteriemi. Jejich antioxidační účinky dokonce pomáhají zlepšit náladu a snížit hladinu kortizolu („stresového hormonu“) v těle, a díky tomu přispívají k psychickému a fyzickému uvolnění.
Ne nadarmo cítíme největší klid právě v lese. Nadýchnout se čistého lesního vzduchu je někdy nad všechna psychofarmaka. Samozřejmě nemůžeme doufat, že když si do obýváku postavíme vánoční stromek v květináči, ochrání nás od všeho zlého. Fytoncidy snižují mikrobiální aktivitu ve vzduchu jen velmi omezeně, takže se nedá říct, že by vzduch přímo čistily.
| Český název | Latinský název | Schopnost zachytávat prach (PM) | Schopnost zachytávat bioaerosoly (viry, bakterie) | Emise fytoncidů |
|---|---|---|---|---|
| Jalovec obecný | Juniperus communis | Zachytává prach | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie | Produkuje fytoncidy |
| Túje (zerav) | Thuja occidentalis, T. plicata | Zachytává prach | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie | Produkuje fytoncidy |
| Cesmína ostrolistá | Ilex aquifolium | Zachytává prach | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie | Fytoncidy neprodukuje, nebo jen minimálně |
| Mahónie cesmínolistá | Mahonia aquifolium | Zachytává prach | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie (omezeně) | Fytoncidy neprodukuje, nebo jen minimálně |
| Bobkovišeň lékařská | Prunus laurocerasus | Zachytává prach | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie (omezeně) | Fytoncidy neprodukuje, nebo jen minimálně |
| Brslen Fortuneův | Euonymus fortunei | Zachytává prach (omezeně) | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie (omezeně) | Produkuje fytoncidy (minimálně) |
| Buxus (zimostráz) | Buxus sempervirens | Zachytává prach (omezeně) | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie (minimálně) | Fytoncidy neprodukuje, nebo jen minimálně |
| Borovice kleč (nízký kultivar) | Pinus mugo | Zachytává prach | Zachytává bioaerosoly: viry, bakterie | Produkuje fytoncidy |
Túje poskytují soukromí na zahradě. Chrání před zvídavými pohledy zvenčí.
Cesmína ostrolistá
Bobkovišeň lékařská
Buxus
Účinek zeleně není jednoznačný, záleží i na výšce
Městská zeleň sice snižuje teplotu ulic, tlumí hluk a zachytává škodliviny, ale výsledek vždy závisí na „geometrii“ a rozvržení porostu ve vztahu ke komunikaci. Odborníci z Global Centre for Clean Air Research (GCARE) na Univerzitě v Surrey se zabývali například srovnáním vyšší husté vegetace a nižších živých plotů.
Podle jejich výzkumu mohou mít vysoké stromy s hustými korunami v úzkých ulicích paradoxně i opačný vliv, protože zpomalují větrání a koncentraci škodlivin tak zvyšují. Mnohem efektivnější jsou tedy stálezelené živé ploty, které v zimě vytvářejí vlastně jedinou aktivní přírodní bariéru a zachycují částice „v zóně dýchání“. I když je jejich efekt spíše doplňkový, rozhodně není zanedbatelný, a dokonce je měřitelný, jak vědci ze Surrey dokázali.
Podobný význam pak mají i tzv. zelené stěny, tedy vertikální zahrady upevněné na venkovních fasádách domů, a nejspíš by se městští zastupitelé měli zamyslet nad instalováním autobusových zastávek ze živých plotů. Jako dvojnásobná matka bych se v této souvislosti vůbec nebránila představě „živých“ stěn ve vysokoinfekčních prostorech mateřských škol.
Modrozelené střechy PolderRoof od Wavin
Města jako živé ekosystémy
Kde ve městě umístit zeleň? To je ta otázka! Přes všechny studie, které ukazují, o kolik dokážou stromy a lesy snížit množství znečišťujících látek v ovzduší a jaký je význam zeleně ve městech, zůstává pro mnohá sídla problémem, kam stromy a keře vysadit.
Jedním z moderních řešení, jak dostat zeleň blíž k lidem i v zimě, jsou kromě zelených stěn také vegetační střechy, které spojují ekologickou funkci s chytrým hospodařením s dešťovou vodou.
Příklady nacházíme již v některých evropských městech, kde jsou podporovány programy na minimalizování uhlíkové stopy, jako například v Rotterdamu nebo v Kodani. Tzv. „modrozelené střechy“, které se projektují i v ČR, totiž dokážou zadržet srážky, ochlazovat okolí a filtrovat prach: „Modrozelené střechy nejsou jen estetickým prvkem, ale aktivní součástí městského hospodaření s vodou. I v zimě zadržují srážky a podporují přirozené procesy ochlazování a čištění ovzduší,“ říká Lukáš Mejzlík ze společnosti Wavin Czechia, která vyvinula vlastní systém Wavin PolderRoof.
Modrozelené střechy PolderRoof od Wavin
Jak fungují modrozelené střechy
Modrozelené střechy (anglicky Blue-Green Roofs) jsou chytré stavební systémy, které spojují ekologickou funkci vegetační střechy s hospodařením s dešťovou vodou. Každý čtvereční metr zelené střechy dokáže zadržet až 80 procent srážek a snížit prašnost o deset až dvacet procent v bezprostředním okolí. Modrá vrstva je vodní rezervoár umístěný pod substrátem, který dočasně zadržuje dešťovou vodu a umožňuje její postupné odpařování nebo opětovné využití pro závlahu.
„Voda ze srážek se neodvádí pryč, ale zadržuje se v akumulační vrstvě mezi izolací střešního pláště a substrátem se zelení, a postupně se využívá k závlaze. Smart řízení odtoku umožňuje optimalizovat množství zadržené vody podle počasí, což kromě jiného pomáhá k prodloužení životnosti střech. Přispívá také ke snížení potřeby pitné závlahové vody, eventuálně k menšímu zatížení kanalizace a nákladů způsobených záplavami v případě silného deště,“ dodává Lukáš Mejzlík z Wavin Czechia.
Modrozelené střechy PolderRoof od Wavin
Obsah vznikl ve spolupráci se společností Wavin Czechia.
