Letošní léto se mohlo zdát chladné. Data ovšem hovoří jasně. Podle dat ČHMÚ z pražského Klementina bylo letošní léto teplotně průměrné a 2. července zde dokonce padl teplotní rekord pro tento den, když zde meteorologové naměřili 37,1 stupně.
Dlouhodobé trendy pak také mluví neúprosně. Teploty se v Klementinu měří už 250 let. Pro bezmála polovinu dní v červnu, červenci a srpnu přitom padl rekord v maximální denní teplotě v posledních 25 letech. Nejchladnější letní den naopak v Klementinu zaznameli jediný v srpnu 2016.
Jaké jsou teploty na sluníčku a v zeleni?
Že je na sluníčku větší teplo než ve stínu, asi nikoho nepřekvapí. Možná byste ale nečekali, jak velký může teplotní rozdíl být. Redaktoři iRozhlas.cz provedli v roce 2019 zajímavý experiment, když s pomocí termokamery snímali rozpálené povrchy na několika místech v Praze. Zatímco dlažební kostky byly rozpálené na 41,5 stupně, karosérie aut dosahovaly až 57,3 stupně. Přitom povrchy záření nejen odrážejí, ale zčásti také vstřebávají. Na těchto místech bylo tedy mnohem větší horko než v nedalekém parku, kde se povrchy díky odpařování vody ochlazují a trávník měl tak teplotu 33 stupňů.
Stromy a městské parky nejsou tedy jen estetickým doplňkem, ale fungují jako výkonné klimatizační systémy. Ještě výraznější je jejich vliv na pocitovou teplotu, kterou může podle studie Ústavu územního rozvoje ČR výsadba vzrostlých stromů v městských ulicích snížit i o desítky stupňů.
Stínění: Fyzikální bariéra proti slunci
Příklad: V horkém letním dni se teplota na nechráněném asfaltu může vyšplhat až na 60 °C, zatímco ve stínu pod stromem může být jeho povrchová teplota sotva poloviční. Tento dramatický rozdíl přispívá k tomu, že se celá ulice stává mnohem příjemnějším místem. |
Stínění je nejzjevnější a nejrychlejší způsob, jakým stromy ochlazují své okolí. Koruny stromů fungují jako obrovské slunečníky, které zachytávají a pohlcují sluneční záření. Tvrdé povrchy, jako je asfalt nebo beton, absorbují velké množství tepla a pak ho sálají zpět do okolí, což výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Když stromy stíní tyto povrchy, snižuje se jejich povrchová teplota a zároveň i teplota vzduchu nad nimi.
Evapotranspirace: Přírodní klimatizace
Evapotranspirace je biologický proces, který je složitější, ale pro ochlazování města má zásadní význam. Jedná se o kombinaci dvou jevů: transpirace, což je odpařování vody z povrchu listů rostlin, a evaporace, tedy odpařování vody z půdy v okolí stromu.
Rostliny absorbují vodu ze země kořeny a transportují ji až do listů. Tam se voda přemění v páru a uvolní se do atmosféry. Stejně jako se naše tělo ochlazuje potem, rostliny se ochlazují odpařováním vody. Tento proces spotřebovává velké množství energie, kterou berou z okolního prostředí ve formě tepla. Proto se teplota vzduchu v okolí stromů snižuje.
Příklad: Jeden vzrostlý strom může během jediného dne odpařit stovky litrů vody, má tedy stejný chladicí účinek jako několik klimatizačních jednotek. Tento proces je nezbytný pro to, aby se snížila celková teplota vzduchu v celých čtvrtích, a nejen pouze v bezprostředním stínu. |
Stromy a vegetace slouží jako přírodní houba, která zadržuje vodu po dešti, čímž snižuje odtok do kanalizace a riziko lokálních záplav. V obdobích sucha se tato voda pomalu uvolňuje, zvyšuje se vlhkost vzduchu a ochlazuje okolí. Voda se ze stromů odpařuje pomaleji než z tvrdých povrchů. To přináší dlouhodobější ochlazovací efekt.
Kombinace stínění a evapotranspirace tak dělá ze stromů nepostradatelné partnery v boji s přehříváním měst.
Díky těmto přirozeným mechanismům se stromy stávají nedílnou součástí modrozelené infrastruktury – konceptu, který propojuje vegetaci s chytrým hospodařením s vodou. Moderní města, včetně Prahy, Brna nebo Olomouce, si toho jsou vědoma a investují do projektů, které propojují zeleň s vodními prvky, jako jsou dešťové zahrady, vsakovací pásy nebo modrozelené střechy.
Stromy ve městech pro zdravější život
Stromy mají přímý vliv na lidské zdraví, což je prokázané v mnoha studiích po celém světě. Výzkum z amerického Portlandu, který provedla nezisková organizace Přátelé stromů, zjistil, že na každých 100 vysazených stromů se podařilo zabránit jednomu předčasnému úmrtí. V oblastech s vyšším počtem stromů byla úmrtnost výrazně nižší.
Pohled na zeleň je pro člověka přirozeně uklidňující. Studie ukazují, že i krátký pobyt v blízkosti stromů a přírody výrazně snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a krevní tlak. Nemocnice s výhledem na zeleň hlásí rychlejší rekonvalescenci pacientů, menší potřebu léků proti bolesti a celkově lepší náladu.
A co víc, stromy filtrují vzduch, který dýcháme. Listy a kůra stromů fungují jako přírodní lapače prachu, sazí a dalších znečišťujících látek. Studie ukazují, že ve stromořadích a parcích je koncentrace prachových částic a těžkých kovů prokazatelně nižší. Stromy tak přispívají ke snížení výskytu respiračních onemocnění, jako je astma.
Stromy ale nejsou jen pro lidi. Poskytují domov pro hmyz, ptáky a další drobné živočichy. Dále vytváří takzvané zelené koridory, které propojují jednotlivé zelené plochy a podporují druhovou pestrost. To je zásadní pro zdravé fungování ekosystému. |
Tím ale jejich přínos nekončí. Stromy mají pozitivní vliv i na naši psychiku. Přispívají k dobré náladě tím, že pohled na zeleň snižuje stres a úzkost. Městské parky a stromořadí fungují jako místa pro setkávání, sport a odpočinek. Podporují tak sociální interakce a posilují pocit sounáležitosti s komunitou. V horkých dnech navíc vytvářejí stín a příjemné mikroklima. Lidé se tak mohou věnovat venkovním aktivitám, aniž by se vystavovali riziku přehřátí.
Městské stromy potřebují prostor a systém
Stromy ve městech jsou sice přirozenými klimatizačními jednotkami, ale často jim chybí dostatečný prostor pro kořeny, trpí zhutněnou půdou, nedostatkem vody a znečištěním. Bez odpovídajících podmínek je jejich životnost krátká a jejich potenciál se nevyužije naplno.
Řešení ale existují. Moderní technologie umožňují vytvořit pro stromy ideální podmínky i v hustě zastavěných oblastech. Jednou z možností jsou technická řešení, která vytvářejí podzemní prostory chráněné před zatížením.
„Tyto systémy chrání kořeny stromů a zároveň vytváří ideální podmínkypro jejich růst z pohledu vláhy, živin a vzduchu zejména v období sucha. To významně prodlužuje jejich vegetační období, zlepšuje jejich celkovou vitalitu a posiluje tak jejich ekologické funkce,“ prozradil Lukáš Mejzlík, produktový manažer Wavin Czechia, která po celém světě instaluje své TreeTanky, ve kterých jsou kořeny stromů jako v bavlnce. Mají dostatek prostoru pro růst a optimální podmínky.
Zdravé stromy s rozložitou korunou zároveň zvyšují kvalitu městského prostředí, vážou prach, vytvářejí stín a přispívají k ochlazování. Studie ukazují, že už rozdíl několika stupňů může výrazně ovlivnit pohodu, zdraví i energetickou účinnost budov.
Výzvy a budoucnost
Ačkoliv už existují slibné iniciativy a nové stavby, které využívají koncept modrozelené infrastruktury, stále je co zlepšovat. Často se jedná o jednotlivé projekty, a nikoli o komplexní a dlouhodobou strategii. Pro opravdový dopad je třeba kombinovat všechna řešení: zasadit stromy, používat světlé povrchy a ve velkém instalovat modrozelené střechy.
Výsadba stromů je investicí na desítky let, proto je důležité vybírat správné druhy, které jsou odolné vůči suchu, horku a znečištění. Ne každý strom se do města hodí, zkušení odborníci mohou doporučit druhy, které jsou schopné přežít v náročných městských podmínkách.
Zdravý městský strom není dílem náhody. Je výsledkem cíleného plánování, technického řešení a integrovaného přístupu. Systémy, které pomáhají naplnit tyto požadavky, dělají z městských stromů silného spojence v boji proti horku, suchu a znečištění ovzduší. Kdo chce navrhovat města odolná vůči změně klimatu, měl by jim dát prostor, který si zaslouží.
Obsah vznikl ve spolupráci se společností Wavin.
