Příběh rekonstrukce starého jednopodlažního domu (prarodiče jej postavili už v roce 1935) a proměny celé zahrady včetně nové terasy trvala desítky let.
„Rekonstrukce našeho domu v Kladně probíhá od roku 1977, tedy plných 40 let. Z přízemního domku se stal dvougenerační dům. S vlastnoručně vybudovaným podkrovím jsme získali tři podlaží. Dnes obýváme asi 250 m2 ve dvou samostatně fungujících bytových jednotkách,“ popsala v soutěžním příspěvku manželka Naďa (celý příspěvek včetně fotografií původní podoby najdete zde).
Do letošní soutěže Užijte si léto na nové terase nebo s novým stíněním se přihlásilo téměř 300 soutěžících, vyhrát však mohli pouze dva (soutěžilo se ve dvou kategoriích), jeden získal markýzu od společnosti Climax v hodnotě 50 tisíc korun, druhý terasu z materiálu Twinson ve stejné ceně.
Naďa Prokůpková, která se do soutěže přihlásila, je jakýmsi „architektem“ proměny celého domu, její nápady postupně realizoval především manžel Ivan. Vítězství v soutěži přineslo rodině odměnu v podobě markýzy Noveta od společnosti Climax, která byla partnerem naší soutěže. Typ markýzy si mohla rodina vybrat, a protože mají terasu poměrně velkou (10×4 m), neváhali, a připlatili si i na dálkové ovládání a odpovídající rozměry.
Pečlivost se vyplácí
Ivan Prokůpek není stavař, ale dokáže si najít potřebné informace především na internetu. A také je nesmírně pečlivý, o tom se přesvědčila už celá řada řemeslníků, které přinutil předělat jejich občas i trochu lajdáckou práci.
„Chce to chuť a trpělivost. Když to člověk neumí, musí to nahradit časem,“ popisuje svůj přístup k práci. Od patnácti let pomáhal stejně jako jeho kamarádi rodičům při různých opravách na domě, pak na chalupě, takže se mnohému přiučil.
Navíc vše pečlivě promýšlí. Když třeba v ulici zrekonstruovali silnici a její výška se zvedla o několik centimetrů, a rodina právě připravovala pokládku dlažby na dvůr a pro vjezd do garáže, rychle zareagoval. Při silných deštích by totiž hrozilo, že voda z ulice poteče do jejich dvora. Společně s manželkou tak vyspárovali dlažbu tak, aby voda mizela do elegantního „letištního žlabu“ a odtékala do kanalizace. „Nechtěli jsme žádné rezavějící mřížky,“ vysvětluje.
S manželkou Naďou jsou skvěle sehraná dvojice. „Když jsme v roce 2010 měnili okna a manželka vybrala tmavě šedé rámy, všichni v okolí se divili, tehdy byly téměř pravidlem bílé. Dnes má šedá okna téměř každá novostavba,“ popisuje Ivan Prokůpek.
„Vždy mě bydlení a zařizování zajímalo, už moje maminka kupovala různé časopisy, dnes sleduji hlavně internet,“ vysvětluje manželka Naďa, které by nikdo nehádal důchodový věk.
Výběr kazetové markýzy Noveta s šedou látkou v antracitovém boxu, který výborně ladí s barvou fasády a doplňků, ale také s nábytkem na terase, byl tak pro ni jednoznačnou volbou.
Montáž markýzy
„Běžně upevňujeme markýzy na dvě kotvy, případně na tři, prostřední funguje jen jako zajišťovací, ale majitelé měli obavy, aby ji případný silný vítr nepoškodil, proto byly netradičně použity kotvy čtyři,“ vysvětluje Ivo Pospíšil, technik společnosti Climax.
Pokud přijde silný nárazový vítr, nemusí totiž pomoci ani otřesová nebo větrná čidla. „Je-li výsuv čtyři metry, nějakou dobu to trvá, než se markýza zatáhne,“ upozorňuje Ivo Pospíšil. Nejrizikovější jsou podle něho ramena, u nichž by mohlo dojít k poškození. Na podobné případy se však vztahuje pojištění domu.
Zkušený technik však varuje před zneužitím pojistky: „Zástupci pojišťovny si u meteorologů přesně zjišťují, zda a jaký byl v daném místě vítr v době nahlášené pojistné události, tyto údaje jsou velmi přesné.“
Markýza se v tomto případě montovala nikoli na dům, ale na zeď obloženou přírodním kamenem. Nerovný povrch tak trochu komplikoval montáž, přesné vyrovnání na milimetry si Ivan Prokůpek pečlivě hlídal.
Nemusel se ovšem řešit problém se zateplením, které mnohdy komplikuje montáž markýz. Pro tyto případy je pak nutné použít speciální kotvy, které dokážou přerušit takzvaný tepelný most, aby nedocházelo uvnitř k nežádoucímu rosení kotevního materiálu.
Dostatečná zde byla i výška zídky, pro instalaci je totiž potřeba minimálně 220 centimetrů, ale raději více, a to kvůli sklonu, aby byla dodržena potřebná podchozí výška.