Jak napsat článek o dětských hřištích? Co třeba hravě? Znovu zavřete oči – sedáme spolu na stroj času a letíme do minulosti. Jsou 70. léta 20. století... Skončila škola, aktovka letí do kouta. Jde se ven. Ano, mami, budu opatrný. Svět je ještě černobílý. Tedy na starých fotkách to tak vypadá. Ale ve skutečnosti je barevný. Jako ty prolézačky z trubek.
Hřiště u nás na sídlišti v Litoměřicích, kde jsem vyrůstal, bylo jednoduše dokonalé. Až dnes mi dochází, že bylo v lecčem podobné tomu na dalších desítkách sídlišť. Třeba v Praze to ale byla jiná písnička. Někdy... Razím skotačit na Invalidovnu.