Najít vhodný typ vytápění není jednoduché a výběr bude ovlivňovat celá řada faktorů. Výhodou podlahového vytápění je v první řadě ekonomický efekt.
Při použití tohoto systému se výrazným způsobem ušetří náklady na vytápění. Úspora je přímo úměrná velikosti vytápěné plochy a výšce stropů.
Volba - elektrické, nebo teplovodní
Podlahové vytápění známe teplovodní a elektrické. U teplovodního vytápění se jedná o potrubí uložené v podlaze. Teplá voda je ohřívána v plynovém kotli nebo jiným způsobem a vedena páteřním rozvodem do rozdělovačů a odtud do jednotlivých rozvodů v podlahách jednotlivých místností.
Elektrické čili podlahové vytápění s topnými kabely funguje na principu zahřívání topných kabelů, které jsou uloženy v podlaze. Topný systém je řízen regulátory v jednotlivých místnostech. Jeden z předních výrobců vytápěcích technologií provedl test a sledoval náklady spojené s dodávkou tepla a s instalací samotného vytápění.
Porovnávaly se tedy provozní a pořizovací náklady ve dvou stejných nových rodinných domech. Jeden dům byl vybaven elektrickým vytápěním a druhý teplovodním.
V závěru test dopadl tak, že elektrické bude po dobu deseti let (při relativně stejných cenách elektřiny) ve výsledku levnější. Po uplynutí této doby se začne elektrické vytápění, na rozdíl od plynového, prodražovat.
Když teplo stoupá od noh, cítíme se příjemněji
Topná tělesa, která jsou umístěná na stěnách místnosti, vypouštějí teplý vzduch. Ten stoupá a kumuluje se u stropu. Tam se po krátké době ochladí a pak klesá dolů. U podlahy tedy bude nejchladněji, běžně okolo 18 °C, v polovině výšky běžné místnosti pak teplota dosáhne požadovaných zhruba 21 - 22 °C a nejvyšší bude u stropu, asi 26 °C.
Relativní chladno u podlahy a ve výšce sedící postavy může uživatele nutit k dalšímu zvyšování teploty, což se přirozeně projeví na výši provozních nákladů. Zcela jinak je tomu u podlahového vytápění.
„K jeho výhodám určitě patří -průměrná teplota v místnosti (ve vertikálním směru od podlahy ke stropu) je o asi dva až čtyři °C nižší, což vede k energetickým úsporám okolo deseti až dvaceti procent. Tím, že se pohybujeme v té části místnosti, kde je tepleji (nohy v teple, hlava v chladu), cítíme se příjemněji při nižší prostorové teplotě, což jsou opět energetické úspory.
Podlahové vytápění předává větší část své „energie“ sáláním, čímž nedochází k takovému proudění vzduchu jako u konvekčního vytápění. Dále lze zmínit nižší prašnost, vyšší hygienu a vhodnost pro alergiky,“ vysvětluje Libor Štorc z benešovské topenářské firmy.
Systém musí být správně navržen
Občas se objeví informace, že teplo stoupající od podlahy může způsobovat bolesti hlavy či nevolnost. Tento stav nastane, jak uvádějí odborníci, když není dodržena hygienická norma a povrchová teplota podlahy je podstatně vyšší.
Je-li systém správně navržen a instalován, nebezpečí nehrozí. Naopak, člověk se ve svém domě či bytě cítí velmi příjemně.
„Každopádně každý extrém škodí, takže jako odborník bych nedal samotné podlahové vytápění do starého a špatně zatepleného domu, protože zde budou povrchové teploty dlouhodobě přesahovat i třicet °C, což už pro mnoho uživatelů může být po delším pobytu pociťováno jako nepříjemné, ale nevím jestli nezdravé,“ poznamenal Štorc.
Místnost s podlahovým topením navíc neruší v prostoru topná tělesa. Neviditelný vytápěcí systém dává volnost fantazii při rozmístění nábytku v interiéru.
Vytápěcí systém je možné instalovat do nových nebo renovovaných podlah ve všech typech místností v obytných domech, bytech, chatách, kancelářích, výrobních prostorách nebo historických objektech. Nejlépe vyhovuje podlahovému topení keramická dlažba, kámen či mramor.
Tyto materiály dobře drží teplo. Naopak méně vhodné jsou koberce s pryžovou podložkou a PVC s gumovou podložkou. Problém tedy nemají klasické koberce nebo kvalitní linoleum, ale jednoduše řečeno guma, která není prodyšná, teplo sice akumuluje, ale nevydává. Podlahové topení se také nehodí u velkých prosklených ploch, kde od chladných oken táhne.
Ke stárnutí dochází velmi pomalu
Podle odborníka Miroslava Vaňka z firmy zabývající se topnými systémy v Praze je pořízení podlahového vytápění samozřejmě nákladnější než klasického radiátorového, ale odečteme-li od ceny cenu polystyrenu, který bychom stejně měli do podlahy dát, stává se cena zajímavější.
„K montáži podlahového vytápění je nanejvýš nutné použít velmi kvalitní trubku, která se stává pevnou součástí konstrukce stavby. Stavebník, který neodolá nízké ceně laciné trubky pochybné kvality, se může dočkat velmi nepříjemné situace při jejím prasknutí. Naštěstí jsou u nás i dobré systémy s velmi kvalitní trubkou, při jejichž použití nemůže dojít k jejímu poškození. Rovněž instalaci by měli provádět zkušení řemeslníci. Pokud však dojde k poškození trubky následnou činností (vrtání otvorů pro šrouby apod.), lze závadu opravit svařením nebo pomocí kovové spojky. Stačí vysekat jednu nebo dvě dlaždice a opatrně trubku odkrýt. Všechny komponenty nad podlahou jsou snadno opravitelné, životnost systému je určena pouze kvalitou trubky,“ říká Vaněk.
Štorc dodává, že za dvanáct let praxe ve firmě měli pouze čtyři závady vlivem kabelu v obytných domech, což v dodaném množství je velmi příznivé číslo.
K životnosti podlahového vytápění odborník upřesňuje: „Při dlouhodobých průměrných teplotách podlahy kolem asi pětadvaceti až devětadvaceti °C jsou povrchové teploty kabelu zhruba pětatřicet až pětačtyřicet °C, což jsou nízké teploty a ke stárnutí dochází velmi pomalu. Při dodržení zásad instalace, na základě zkušeností z výroby a laboratorních zkoušek se životnost pohybuje přes více jak 50 let.“
 Podlahové vytápení |
