Oplechovaná komora zhruba třicet krát třicet metrů má z jedné strany okénko, k němuž přistupujeme. Průzorem vidíme nábytek a hračky, jaké si pamatujeme z pobytů ve školce. Uprostřed místnosti stojí muž - tedy lépe řečeno neživý panák. Je ověšen drátky a přístroji.
Jsme uprostřed areálu Společného výzkumného centra Evropské unie (JRC) v italské Ispře a vědci nám představují Indoortron - zařízení, ve kterém simulují podmínky školek, kanceláří i domovů a měří koncentraci škodlivých látek v "domácím" ovzduší.
| ŠKODLIVÉ LÁTKY V NAŠICH DOMOVECH: INFOGRAFIKA ZDE |
Co udělá jedna svíčka
Jeden z našich průvodců, Paolo Leva, na chvíli zmizí. Objeví se za okénkem komory. Zapaluje svíčku a vonnou tyčinku, brzy se ukáže tenký pramínek kouře. Pak do zásuvky zapojuje osvěžovač vzduchu a zase vychází z komory.
Ručička přístroje, který měří množství malých polétavých částic v mililitru ovzduší, prudce letí vzhůru. Ze čtyřiceti na čtyři tisíce, postupně na 84 tisíc... "Nejhorší je osvěžovač vzduchu," vysvětluje Salvatore Tirendi. "Uvolňuje do vzduchu škodlivé látky jako benzen, toluen, xyleny, styren..."
Jeho výčet však zdaleka nekončí: kromě těkavých látek, které poslaly do vzduchu osvěžovač s vonnou tyčkou, jsou v místnosti trvale přítomné výpary z nábytku, koberce a dalších předmětů a zařízení "školky".
Domov nebo kancelář lidem nabízí doslova koktejl chemických látek, z nichž některé prokazatelně škodí lidskému zdraví.
Tvoří jej ingredience jako formaldehyd, azbest, tabákový kouř, lepidla, produkty spalování (CO2, CO, SO2, NO2), těkavé organické látky (benzen, toluen, karbonyl), polotěkavé látky (ftaláty a jiná změkčovadla), miniaturní částice prachu, pesticidy...
Doma hůř než venku
Už vás někdy bolela v kanceláři hlava a pálily oči? "Není divu," dodává Otmar Geiss z laboratoře Indoortron, "látky, které dýcháme v kancelářích, školách i domovech, však mohou od určité koncentrace způsobit i dýchací potíže, zánět spojivek, závrať, únavu, citlivost na pachy, střevní potíže, ale také alergie, záněty plic a astma u dětí do pěti let věku."
Studie jednoznačně prokázaly i souvislost vdechování těchto látek s obstrukční plicní nemocí. Azbest, formaldehyd, benzen a jiné mají zase prokazatelně karcinogenní účinky. "Domácí chemikálie" ovlivňují i imunitu, chování a plodnost.
"Uvnitř budov - doma, v práci, při zábavě, v autě apod. - trávíme přitom v dnešní době až devadesát procent našeho času," připomíná Salvatore Trendi. "Na pobyt venku zbývá necelých deset procent - co je tedy podstatné? Přitom znečištění vzduchu uvnitř budov je mnohdy mnohem větší než množství škodlivin venku."
Tento poznatek vědci potvrdili, když letos dokončili měření koncentrací škodlivin a chemikálií v různých budovách dvanácti evropských měst od Helsinek přes Budapešť po Nikósii (Praha do tohoto výzkumu nebyla zahrnuta) a porovnávali je se škodlivinami v ulicích.
Například koncentrace formaldehydu v místnostech - mateřských školách i kancelářích - byla sedm- až osmkrát vyšší než venku. Koncentrace sloučenin uhlíku až čtyřikrát větší.
Závěrečná zpráva projektu pro Evropský parlament, který sledoval vystavení vlivu domácích chemikálií a možná zdravotní rizika, konstatovala: Čtvrtina venkovních koncentrací, třetina vnitřních koncentrací a čtyřicet procent koncentrací měřených na jednotlivých konkrétních osobách překročila zdravotní limity, i když průměrná koncentrace byla pod limitem.
Alespoň jedna dobrá zpráva: Biologická kontaminace limity v žádném z případů nepřekročila. Obecně nejhorší výsledky přineslo měření hladiny (karcinogenního) benzenu v Aténách a Soluni, hladina (karcinogenního) formaldehydu byla nejhorší v mateřských školách i veřejných budovách v Lipsku, Helsinkách, Dublinu. Celkově jsou na tom s těkavými látkami nejhůř v Aténách, Soluni, Nikósii a Catanii.
Kde se berou?
Za zcela nejhorší domácí zdroje znečištění přitom označili vědci ze Společného výzkumného centra v Ispře ve své studii veškeré moderní stavební materiály, ale i přeplněné prachové filtry, osobní počítače a další elektronická zařízení.
Ovzduší našich domovů i kanceláří obsahuje také těkavé látky, které se uvolňují zejména z nátěrů, koberců, tapet, ale i kosmetických výrobků a automobilů, nábytku, oblečení, topení, ventilace, klimatizace...
Situace se podle nich za poslední léta dokonce zhoršila. "Lidé tráví čím dál více času v budovách, ty jsou plné syntetických materiálů a hlavně jsou stále neprodyšněji uzavřeny. Neprobíhá v nich dostatečná výměna vzduchu. Izolace jsou kvalitní a nevětrá se, aby se nemrhalo drahou energií...," vypočítává Otmar Geiss.
V dnešní době se pochopitelně chemikáliím nemůžeme zcela vyhnout. Jsou přítomné všude, ve všem. Jediné, co můžeme hlídat, je celková expozice a konkrétní namíchané směsi.
Jak zní doporučení odborníků, když se člověk chce vyvarovat přílišných dávek škodlivých látek?
Kupovat věci, které mají certifikát a jsou kvalitní, zkoušet sehnat informace o tom, čím si vybavujeme domov, vyhýbat se dýhovanému nábytku, který obsahuje formaldehyd.
Jak těžko lze tuto radu někdy naplnit, uvádí Athanasios Katsoyiannis, který s kolegy v časopise Journal of Hazardous Materials publikoval výsledky výzkumu emisí těkavých látek a karbonylů z koberců.
"V naší komoře jsme testovali po tři dny čtyři koberce zakoupené v jedné italské dílně za reálných podmínek vlhkosti, při běžné výměně vzduchu. Ve všech experimentech dosáhly koncentrace uhlíkatých sloučenin, těkavých i polotěkavých látek již během prvních šesti hodin měření maximální hodnoty 2 300 mikrogramů na metr krychlový. Normám vyhověl jen jeden koberec," dodává Katsoyiannis.
Vědci z Indoortronu přitom nejvyšší hladiny těkavých látek nalezli u "přírodního" koberce z pravé ovčí vlny - vlákna totiž byla k podložce připevněna pomocí styren-butadienové pěny. Nejzaručenější rada za těchto okolností zní: I přes drahé energie větrat, měnit a čistit vzduch.
Otmar Geiss však upozorňuje i na další zásadní zdroj škodlivých látek v našich domovech a v práci - cigaretový kouř. "Obsahuje na čtyři tisíce chemikálií," vysvětluje německý vědec a rukou ukazuje na přístroj, kterým měří zde v komoře množství polétavých částic ve vzduchu: "Když jsem viděl, co ukazují naše přístroje v zakouřené místnosti, radši jsem rychle, ze dne na den, sám přestal kouřit."
|
Škodlivé látky v našich domovech: Plynné anorganické látky CO2, CO, oxidy dusíku, oxid siřičitý, amoniak. Jejich vdechování způsobuje záněty dýchacích cest. Těkavé organické látky (VOC) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a benzen (karcinogenní účinky), chloroform, formaldehyd, toluen (toxické účinky), freony (destrukce ozonové vrstvy Země). Polétavý prach Soubor všech částic ve vzduchu, podle velikosti značené PM10, PM2,5 a PM1,0. Na prach se váže azbest, pesticidy, aromatické uhlovodíky, zpomalovače hoření. Čím menší částice, tím déle zůstane v ovzduší a tím hlouběji proniká do plic. Radioaktivní látky Radon (karcinogenní) Biologické znečišťující látky Domácí prach obsahuje roztoče a jejich výkaly, plísně a jejich spory, bakterie a viry. Další zdroje znečištění Radioaktivní plyny včetně radonu, které pronikají z podloží Zvířecí srst a kůže Výfukové zplodiny z garáže V kanceláři též těkavé látky a prachové částice, jejichž zdrojem jsou fotokopírky, tiskárny apod. Zdroj: JCR. EU |
