Říká se jim „trenýrkáři“ a dokonale ilustrují český přístup k topení v panelovém bytě. Zatímco venku je pod nulou, oni se producírují po obývacím pokoji v nátělníku a spodkách, protože na domácím teploměru mají kolem pětadvaceti stupňů. Aby se neřeklo, že mají doma přetopeno, permanentně větrají ventilačkou.
Ekonomicky je podobný způsob topení pomalou sebevraždou. Jenže zatím to takovým lidem procházelo: kde chyběly v domě indikátory spotřeby tepla, platilo se nejčastěji podle podlahové plochy bytu. Takže proč se uskromňovat?
Jenže od 1. ledna 2015 bude muset mít každý radiátor v bytovém domě poměrový měřič, takže by mělo být nešetrné přetápění a plýtvání citelně znát v každoročním vyúčtování tepla. O měřičích tepla čtěte zde.
Jak tedy topit? Cílem je vyhřívat byt natolik úsporně, abyste nemuseli chodit v kožichu a nezadusili se kvůli nedostatku kyslíku v pokoji, a zároveň zdravě, aby se stihl vyměnit vzduch v bytě.
Netopte příliš a zbytečně
Podle lékařů je optimální teplota v obytné místnosti kolem 21 stupňů Celsia, v ložnici stačí dokonce o tři až pět stupňů nižší. Nejtepleji má být pochopitelně v koupelně, v kuchyni se počítá s tím, že i trouba dokáže místnost slušně vyhřát.
Protože všechny radiátory musí být od začátku roku 2007 povinně vybaveny termoregulačními ventily a termostatickými hlavicemi, kterými lze relativně snadno ovládat teplotu, je mnohem jednodušší úsporně vytápět.
Základní rady tedy znějí: hlídat teplotu v místnosti a zbytečně nepřetápět, nebát se omezit vytápění, když nejste doma, zvlášť pokud opouštíte byt na delší dobu, a hlavně rozumně větrat.
Otevřít dokořán, vypnout topení
Velmi často jsou radiátory umístěny pod oknem. Pokud na ně budete dlouho pouštět chladný vzduch, marnotratně budou zvyšovat výkon.
Ve svetru, nebo v trenýrkáchPři volbě správné teploty v bytě je dobré pamatovat na to, že každý stupeň Celsia navíc obnáší zvýšení spotřeby energie přibližně o šest procent. To už je ve vyúčtování znát. Také z hlediska zdraví je lepší udržovat teplotu o něco nižší. Doporučené teploty:
|
„Je potřeba nárazově vyvětrat oknem dokořán a pak zavřít. V době, kdy se větrá, je nutné topení vypnout. Pokud při větrání vzduch bytem proudí, je to ideální,“ vysvětluje Jiří Beranovský, energetický specialista a ředitel obecně prospěšné společnosti EkoWATT, která se zaměřuje na poradenství v oblasti energetiky.
Beranovský také připomíná, že větrat by se mělo pravidelně a několikrát denně. Tím, že se domy zateplují a vybavují plastovými okny, totiž chybí dřív obvyklé mírné profukování všemi netěsnými škvírami. Teplo se tak sice drží doma, s ním však paradoxně také vydýchaný vzduch a vlhkost. A výsledek je tristní, i nové nebo čerstvě rekonstruované bytovky plesniví.
„Prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu předepisuje, že se má v interiéru vyměnit 25 kubíků vzduchu na osobu za hodinu nebo se má vzduch vyměnit jedenkrát za dvě hodiny,“ připomíná Beranovský, že je nezbytně nutné pravidelně do bytu vpouštět čerstvý vzduch, a to pochopitelně i v noci. Jinak stoupne koncentrace oxidu uhličitého (CO2), což negativně ovlivní zdraví i kondici obyvatel bytu.
Pomocník jménem rekuperace
Jenže jak zajistit, aby se vzduch opakovaně měnil? Třeba tak, že si nařídíte budík a necháte i ve tři hodiny v noci prohnat bytem průvan. To však není praktické, takže se nabízí pár technických pomocníků.
Zřejmě nejjednodušší je takzvaná mikroventilace, kterou umožňuje kování u plastových oken. Když je klika otočena zpravidla do úhlu 45 stupňů, je sice okno zavřeno a fixováno, ale není úplně utěsněné. Štěrbinou tak dovnitř proniká alespoň nějaký čerstvý vzduch. Takto lze okno pootevřít na jedné straně bytu a pomocí ventilátoru se byt aspoň odvětrává přes digestoř či koupelnu. Tento způsob však neřeší tepelné ztráty, pouštění studeného vzduchu na hlavici termoregulačního ventilu ani hluk zvenku.
„Existuje také automatické otvírání oken doplněné o automatické přivírání termoregulačních ventilů,“ upozorňuje Beranovský na další způsob větrání, který však také neřeší tepelné ztráty.
Ideálním, komfortním, ovšem na pořízení dražším řešením je technologie zvaná rekuperace. Za cizím slovem se skrývá vynález, který umožňuje ohřívat nasávaný čerstvý vzduch zvenku teplým vzduchem, který proudí pryč.
Lokální rekuperační jednotka vypadá trochu jako velké rádio, pokud je pro jednu místnost. Větší jednotky se montují do podhledu v předsíni či v koupelně a dokážou čistit a ohřívat vzduch pro celý byt.
Ceny lokálních rekuperačních jednotek začínají na několika tisícikorunách, většinou se nedostanou pod deset tisíc. Ovšem například pro rodinný dům kvalitní systém s rekuperací levněji než zhruba za 100 tisíc korun nepořídíte. I když je rekuperace dražší, může vás těšit vědomí, že dýcháte kvalitní vzduch a přitom se nijak nenamáháte.
Energie DNESNabízíme vám výhodné ceny pro odběry elektřiny a plynu s bonusy pro předplatitele deníků DNES a Lidové noviny. Spočítejte si svou úsporu v kalkulačce Energie DNES. |
