Vila Lídy Baarové. Prvorepublikový dům prochází rekonstrukcí

Vila Lídy Baarové. Prvorepublikový dům prochází rekonstrukcí | foto: Ilona Šáralová, MF DNES

Vilové čtvrti vznikaly jako satelity

  • 7
Čtvrti Ořechovka a Hanspaulka, ve kterých je nejdražší bydlení, vznikly za první republiky, podobně jako dnešní satelitní městečka. Měly však výhodu - blízkost Pražského hradu a přední české architekty.

Architekti, kteří Ořechovku a Hanspaulku stvořili, mysleli nejen na architektonické ztvárnění nových domů, ale i na kino, hospody, školy a obchody... "Vše bylo dokonale promyšleno," říká architekt Zdeněk Lukeš.

Byly Hanspaulka s Ořechovkou vždy symbolem prestižních adres?
Samozřejmě ano - už proto, že se v centru Prahy podařilo realizovat takzvaná zahradní města podle anglického nebo německého modelu. Tehdejší radnice navíc trvala na kombinaci luxusní zástavby a jednoduchých řadových domků pro nižší střední vrstvu. Chtěla tak předem vyloučit, aby se z těchto enkláv staly jen oblasti pro zámožné.

Jak vůbec tyto vilové čtvrti za první republiky vznikly?
Byly to původně nezastavěné oblasti, kde se nalézaly pouze staré usedlosti, jinak sady, pole a v případě Vořechovky (jak se dříve jmenovala) také vojenské objekty. Na Ořechovce nechalo město udělat na počátku dvacátých let regulační plány po soutěži, kterou vyhrál Kotěrův žák, architekt Jaroslav Vondrák. Domy, řadové domky nebo dvojdomky tam pak projektovali slavní architekti té doby: Roith, Hübschmann, Janák, Sláma a samozřejmě Vondrák, později přibyli další. Zástavba Hanspaulky byla řešena podobně, byly tu skupiny řadových domů i vil - tu první si postavil vlastně ještě před první světovou válkou architekt Klenka. Nejznámější z nich byla samozřejmě kolonie Svazu čs. Díla na Babě.

Daly by se nové kolonie přirovnat k dnešním satelitním městečkům?
Ne tak docela - vždyť třeba Ořechovka je jen kousek od Pražského hradu.

Nechyběla tehdejším obyvatelům nových čtvrtí občanská vybavenost? Na tu dnešní majitelé domů v nových satelitech žehrají.
Vše bylo dokonale promyšleno - vznikla tu centra s obchody, biograf, hospody i školy.

Jaké nejcennější domy tu lidé najdou?
Na Ořechovce je jistě ikonou číslo jedna Müllerova vila od světoznámého Adolfa Loose, ale velmi cenná je také umělecká kolonie v holandském stylu od Pavla Janáka s vilami pro profesory Fillu, Kafku, Beneše, Jaroslava Bendu. Stojí tu dům Václava Špály od Otakara Novotného, Španielův dům od Ladislava Machoně nebo vlastní vila architekta Bohumíra Kozáka. Velmi cenná je i Traubova vila od známého berlínského architekta a designéra Bruno Paula (dnes je to maďarská rezidence). Na Hanspaulce je kromě Baby asi nejkrásnější vila herečky Lídy Baarové od Ladislava Žáka, ale krásné domy tu projektovali také Štipl, Mendl, Benš, Tyl, Starý a F. M. Černý. Za mimořádně cenný lze považovat vlastní dům architekta Eugena Linharta, který snad viděl za své návštěvy Prahy v roce 1928 i Le Corbusier. No a vlastní Baba, to je plejáda skvělých projektantů tří generací: jen namátkou slavný Holanďan Mart Stam, dále Gočár, Janák, Starý, Kavalír, Kerhartové, Zelenka či Kučerová-Záveská.

Zmínil jste jméno slavné herečky Lídy Baarové. Které další slavné osobnosti tu bydlely?
Na Ořechovce kromě výše jmenovaných třeba výtvarníci Václav Fiala, Břetislav Benda, básník Vilém Závada, architekti Hübschmann, Vondrák, Ossendorf, filozof Krejčí, na Babě třeba architekt Pavel Janák, autor urbanistického řešení kolonie, designér Sutnar či ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Herain.

Pokazily některé pozdější dostavby urbanistickou koncepci těchto míst?
Takzvaná "výstavní kolonie" na Babě je vlastně nejzachovalejším souborem tohoto typu v Evropě, protože obdobné kolonie ve Stuttgartu, Vídni a Vratislavi byly značně poškozeny válkou a brněnská byla hrozně poničena adaptacemi v minulé éře. Ale i Baba dostala zabrat nevhodnými úpravami řady domů, nicméně alespoň urbanismus je celkem zachován. Na Ořechovce spatříte rovněž pár necitlivých zásahů a také Hanspaulka dost utrpěla, i když některé nové domy jsou kvalitní.

Jak se podle vás současní majitelé k domům chovají?
Mezi majiteli najdeme mimořádně kultivované lidi, kteří se snaží domy udržet v původním stavu nebo je do tohoto stavu navracejí. Na Babě je krásně udržovaný třeba Herainův dům od architekta Žáka nebo dům architekta Antonína Černého, slušně opravena je Janákova vilka, vzorná je rekonstrukce Stamova domku od architekta Lábuse. V Neherovské ulici stejný projektant opravuje vilu Lídy Baarové. Rovněž na Ořechovce je řada domů v původním stavu, z citlivých oprav je třeba na prvním místě jmenovat vilu Müller, která je navíc otevřena pro veřejnost. Tato stavba by si velmi zasloužila statut památky UNESCO.

Uvažovalo se někdy na Ořechovce nebo na Hanspaulce o vzniku nějaké naučné stezky?
To nevím, ale třeba radnice v Praze 6 něco podobného plánuje. Zatím, pokud vím, chystá speciální expozici věnovanou funkcionalistické architektuře obvodu. Ta by měla být v opraveném Skleněném paláci na náměstí Svobody v Bubenči - další krásné moderní stavbě obvodu od architekta R. F. Podzemného. Na Babě měla být také postavena replika dřevěného srubu, který tu kdysi stával jako infocentrum výstavní kolonie. Taková infocentra mají i další kolonie. Teď to nějak vázne, ač byl již hotov projekt profesora Lábuse. Bylo by také hezké, kdyby vyšel průvodce po architektuře této oblasti, která patří v Praze k nejzajímavějším, co se týče moderní architektury, a to nejen té funkcionalistické. A je tu ještě jedna věc, na kterou neupozorňuji poprvé. Profesor Pavel Janák, který zanechal v této oblasti nesmazatelné stopy (byl také třeba architektem Pražského hradu po Plečnikovi a rovněž vynálezcem architektonického kubismu), přišel o svůj hrob na hřbitově u sv. Matěje. To je velká ostuda, kterou však lze jistě snadno napravit. Je hezké, že mu bylo posmrtně loni uděleno čestné občanství Prahy 6, ale bylo by ještě hezčí, kdyby mu bylo možno dát na hrob aspoň kytku.