Zprávu o tom, že vláda bude rozhodovat i o vile Primavesi, její majitelka Pavla Honzíková poprvé zaslechla v autorádiu. "Byla jsem tak překvapená, že jsem chvíli nebyla schopná slova. Připadá mi to jako jednání za socialismu. Někdo o vás rozhoduje, aniž byste měli možnost jakkoliv se k tomu vyjádřit," zlobí se vnučka posledního majitele secesní památky.
Její dědeček, lékař Robert Pospíšil, ve vile provozoval soukromé sanatorium, když dům rodině zabavili komunisté. Všechny nové národní kulturní památky byly již dříve kulturními památkami. Jejich přeřazením do vyšší kategorie vláda vyzdvihuje jejich mimořádný kulturní význam.
Centrem domu byla obytná hala s krbem, kolem které se soustředily další prostory
V praxi to znamená, že například při rekonstrukci budov musejí vlastníci více dbát na zachování autenticity. Zatímco majitelé kulturních památek mohou za špatnou péči dostat pokutu až dva miliony korun, vlastníkům národních památek hrozí až dvojnásobná sankce. Nový statut památek začne platit v červenci.
Na jednání o povýšení památek bez vědomí jejich vlastníků má vláda podle ministerstva kultury právo. "Nařízení vlády je obecně závazný předpis, který je publikován ve sbírce zákonů. V tomto případě, stejně jako u jiných nařízení vlády či zákonů, se vlastník nevyrozumívá," uvedla Renata Slámková z informační kanceláře ministerstva kultury.
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU SE POPRVÉ STALY VLAK ČI PŘEHRADAVláda schválila seznam 38 nových národních kulturních památek. |
Podle památkářů bude nové postavení pro vilu Primavesi přínosem. "Je to prestižní záležitost a pro dům to může být jedině dobře. Mnozí vlastníci těžko usilují, aby tohoto statutu dosáhli," poznamenal ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavel Konečný, podle něhož nový "titul" vily může její majitelce pomoci při shánění sponzorů a zjednodušit získávání peněz z dotačních programů ministerstva kultury.
"I když nikde není napsáno, že národní kulturní památka by měla mít při udělování dotací přednost, ani zatím není samostatný program pro tyto památky, tak pokud vím, je docela možné, že takový program vznikne," doplnil Konečný.
Video zachycuje život lékařů ve vile Primavesi v roce 1942. Na záběrech jsou vidět exteriéry domu a zahrada.
Pavla Honzíková má však zatím spíše jen obavy: "Žádnou radost z toho nemáme, protože nám začnou daleko větší starosti. Jednání s památkáři je nesmírně komplikované a efekt to nikdy nepřinášelo. Oni vždycky prosadili svou a financovala jsem to jen já."
Vilu získali v restituci
Rodina Pavly Honzíkové z Příbrami dostala vilu Primavesi zpět v restituci v roce 1992. Ještě v témže roce se jí ozval potomek Primavesiů, který chtěl celou vilu nebo alespoň majoritní podíl koupit. "Když se konečně vila po čtyřiceti letech vrátila zpět rodině, věděli jsme, že nemáme právo dědictví prodávat," vzpomíná majitelka.
Otevřené schodiště směřuje nahoru na jakousi pavlač, odkud se vstupuje do dalších pokojů
Honzíková, původním povoláním fyzioterapeutka, opravuje vilu od roku 1998 vlastními silami a převážně z vlastních prostředků. "Tehdy nám začal osmiletý kolotoč. Přes týden v zaměstnání, víkendy, dovolené a děti prázdniny na brigádě na vile. Náš klidný život se nám převrátil. Finančně pomáhala celá rodina a stále prostředky nestačily," popsala Honzíková.
Rodina postupovala s opravami od střechy na jednotlivá patra až na terasy vily. V opravené budově jsou dnes byty, kanceláře, galerie a v suterénu je restaurace.
SECESNÍ SKVOST S TECHNICKÝMI VYMOŽENOSTMI Mozaika, kterou manželé Primavesiovi se svými dětmi vlastnoručně lepili na zeď u vstupu do vily, obrazy slavných vídeňských mistrů a také anglický krb s citátem slavného Williama Morrise "Život vede jen vpřed, nikdy nazpět." Olomoucká vila Primavesi, kterou v roce 1906 nechali podle projektu vídeňských architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka postavit Otto a Eugenie Primavesiovi a která se čerstvě stala národní kulturní památkou, má ale i technické vymoženosti. Patří mezi ně automatické vysávání prachu ze všech místností či vlastní elektrárna, která byla ve své době vůbec první veřejnou elektrárnou v Olomouci. Rodinné sídlo bankéře a známé vídeňské herečky se stalo jednou z nejvýznamnějších secesních památek celé Moravy i střední Evropy a milovníky umění je dodnes považováno za umělecký skvost. Na výzdobě a vybavení se totiž podíleli významní umělci vídeňské secese, se kterými se Primavesiovi přátelili.   Právě podle návrhu vídeňského umělce původem z Hané Antona Hanaka či architekta Josefa Hoffmanna skládali Primavesiovi mozaiku u svých dveří a zasedali u jídelního stolu na kubistických židlích, malíř Gustav Klimt zase obrazy na zakázku vyzdobil obytnou halu i další reprezentační místnosti. To nejpodstatnější z architektury vily Primavesi však podle ředitele Muzea umění Olomouc Pavla Zatloukala nespočívá v prosté fasádě jednopatrové asymetrické budovy přikryté mansardovou střechou, která vyzařuje téměř barokizujícího ducha, ale v interiéru. Zatloukal vilu Primavesi ve svém televizním putování po Domech milovníků umění zařadil do společnosti staveb známých architektů, jako například Charlese Rennie Mackintoshe ve skotském Glasgow.   "Dispoziční řešení vnitřku vily představovalo téměř revoluci v tehdejší střední Evropě. Nevycházelo totiž z tradičního šlechtického zámeckého sídla s reprezentačními salony, ale z anglického halového systému a vytvářelo něco zcela nového," vysvětlil Zatloukal. Centrem domu se tak stala obytná hala s krbem, kolem které se soustředily další prostory. Otevřené schodiště směřovalo nahoru k jakési pavlači, odkud se vstupovalo do intimních místností domu. Manželům Primavesiovým vila patřila jen 14 let. Po první světové válce odešli do Vídně a dům byl v letech 1926-1927 přestavěn na sanatorium. Zdravotnictví vila sloužila i v roce 1952, kdy ji zabavili komunisté. V roce 1992 získala dům zpět v restituci dcera posledního majitele Olga Dvořáčková, která jej vzápětí převedla na svou dceru Pavlu Honzíkovou. Dnes jsou v podkrovních patrech vybudovány byty, v dalších sídlí firmy. Historicky cenné podlaží je z části přístupné veřejnosti ve formě galerie a restaurace Primavesi. Součástí letního provozu restaurace je salónek v hradební věži a terasa. |
