Mezinárodní výstava osvětlení Euroluce, která se koná současně se slavným veletrhem Salone del Mobile na výstavišti Rho každý druhý rok, oslavila letos už svůj 31. ročník. Na ploše téměř 30 tisíc metrů čtverečních rozdělené do čtyř pavilonů jste mohli potkat to nejlepší, co designéři i technici zastupující 315 vystavovatelů vymysleli a navrhli v oblasti osvětlení.
Výrazné zastoupení měly opět italské firmy, přesto 45 procent bylo ze zahraničí. České značky se tu rozhodně neztratily, spíš naopak. Zatímco na veletrhu Salone del Mobile nábytkáře „hájil“ (a úspěšně) jen bystřický TON a opavský výrobce luxusního zahradního nábytku Todus, na Euroluce jste mohli potkat hned pět tuzemských firem. Bomma, Brokis, Lasvit, Preciosa, Sans Souci předvedly v Miláně to nejlepší, co dokážou.
Křišťálová instalace
Dynamická instalace Crystal Beat, kterou navrhli pro letošní Euroluce Michael Vasku a Andreas Klug, umělečtí ředitelé Preciosy Lighting, byla označena za jednu z nejpozoruhodnějších. Ovšem na proslulé klasické křišťálové lustry, kterou tuto firmu založenou už v roce 1724 (!) proslavily, zapomeňte. Preciosa dnes staví především na designu a na moderních technologiích.
„Crystal Beat nabízí jedinečný zážitek z ručně vyráběného křišťálu spojeného s architektonickým minimalismem. Přicházíme s odvážnější instalací, kdy zdánlivě jednoduché komponenty v pravoúhlém uspořádání vytváří dekorativní kompozice, kde design harmonicky doplňují světlo a rytmy hudby,“ popisuje instalaci Andreas Klug.
Ta udivila návštěvníky veletrhu nejen propojením světelného a zvukového efektu, ale také velikostí. Crystal Beat totiž tvořilo 810 ručně foukaných křišťálových tyčí, z nichž vznikla pět metrů vysoká a 14,5 metrů široká imerzivní instalace (imerze znamená ponoření, vnoření, pohroužení se), která využívala propojení 3D zvuku a světla a přinesla i nový rozměr vnímání hudby.
„Divák se tak může ´zaposlouchat´ do světelné hry křišťálu a díky speciálně navrženému technologickému řešení se mu dostává jedinečného zážitku, když vidí proudění zvuku instalací ve formě dynamického světelného efektu,“ popisuje výrobce svůj produkt.
České lustry dokážou měnit barvu a tvar, rozzáří je i objetí lidí |
Krása z Brokisu
Jak už bylo řečeno v úvodu, na stánek Brokisu zvaly už obrovité bilboardy s portrétem Lucie Koldové (tuto designérku si vyžádali sami pořadatelé) na cestě ke vstupu na výstaviště Rho. Její výraznou tvář doprovázelo na bilboardu heslo Sustainable yet elegante (Udržitelný a zároveň elegantní). Na plakátu byl totiž i jeden z jejích posledních návrhů pro Brokis, svítidlo Overlay.
Jak je jejím zvykem, designérka nevytvořila svítidlo jediné, ale celou řadu, moderní, extravagantní a zároveň nadčasovou. Lucie se nechala inspirovat architekturou, a tak použila čisté geometrické formy. Foukané průhledné skleněné trubky vdechují kolekci Overlay osobitý charakter. Jsou uložené v betonové kolébce, vytvořené i ze střepů z upcyklovaného skla Brokisglass. I proto heslo „Udržitelné…“
Kromě Overlay prezentovala Lucie Koldová na Euroluce (kromě svých předchozích kolekcí) i novou kolekci Prisma. Jde o extravagantní kovové svítidlo s výrazným designem i povrchovou úpravou. Klasické ručně foukané skleněné koule jsou ukotveny buď na jednom, nebo na obou koncích robustního desetiúhelníkového kovového hranolu. Za obě kolekce již Lucie získala uznání v prestižní soutěži Archiproducts Awards.
Celkem Brokis představil na Euroluce 20 kolekcí, z toho tři úplně nové. Svou první kolekci závěsných a stolních svítidel pro Brokis představil například designér Federico Peri. Jeho Trottola svým tvarem vzbuzuje vzpomínky na oblíbenou hračku z dětství, roztočenou káču.
Také Filippo Mambretti předvedl svoji první kolekci, rozhodl se v ní použít inovativní materiál Brokisglass, který v Janštejně vyrábějí recyklací, tedy tavením střepů z výroby ručně foukaného skla. Kolekce Elo je unikátní, využívá sklářskou techniku lehání skla, díky které vznikají jemné křivky oblouků svítidla. Elo může být navrženo jako jediné lineární světlo nebo i jako mnohostranný světelný objekt.(Z Brokisglassu se vyrábí i svítidlo Nightbirds od Borise Klimka.)
Naopak již potřetí rozšířila pro Brokis své portfolio japonská designérka Fumie Shibata. Její kolekce Bamboo Forest byla inspirována svislými liniemi lesů. Sochařským prvkem lampy je bambusový prstenec vytvářející změnou tloušťky skla jemný odstín, který svým jednoduchým tvarem dodává měkký akcent interiéru.
Jenže krása a ocenění produktů (i stánek Brokis se dostal mezi nejlepší) ještě neznamená, že je vše „bez mráčku“. Ing. Jan Rabell, majitel a ředitel janštejnské sklárny, se na Euroluce netajil s tím, že pro sklárny je energetická krize opravdu drtící. „Jen za loňský rok jsme zaplatili za energie o dvacet milionů víc než v předchozím roce. Kdybychom neměli určité finanční rezervy, nevím, jak bychom to zvládli.“
A to patří Brokis k opravdu úspěšným firmám, a to nejen díky výrobě designových svítidel. Třeba z Brokisglassu dokážou vyrobit mozaiku, kterou dnes najdete například na stěnách luxusního butiku značky Cartier ve Švýcarsku. „Uspěli jsme v náročném výběrovém řízení,“ usmívá se Jan Rabell, jehož otec pochází z Portorika. Druhou nejstarší sklárnu s nepřetržitým provozem od roku 1809 ve střední Evropě přivedl Jan Rabell, původní profesí bankéř, mezi světové značky.
Bomma v moři
Stánek značky Bomma navrhlo italské studio Salaris, které rozdělilo prostor do několika různých částí představující různé typy interiérů, kde bylo možné ukázat variabilitu využití jednotlivých svítidel. V centru prostoru se ovšem ocitla impozantní instalace sestávající z 300 křišťálových kusů. K vidění však byly téměř všechny kolekce svítidel včetně novinek, kolekce Pyrite i originální konstelace.
Letošní novinky „vzešly“ většinou z moře. Pokud rádi luštíte, jistě si vybavíte japonskou lovkyni perel na tři, tedy ama, v doslovném překladu žena moře. Kolekci Ama navrhl kreativní ředitel značky Bomma Václav Mlynář. Svítidla představují stylizované mušle z broušeného křišťálu, které chrání světelný zdroj z LED čipů ukrytých v kulaté žárovce s perleťovým leskem propůjčeným vrstvou nitridu titanu. Každá skleněná část je vyrobena speciální sklářskou technikou. Během dvou dnů se sklo zahřívá a postupně se vlastní vahou taví do připravené kónické formy.
Podobně „mořem“ byla inspirována i další kolekce, Mussels, tedy Mušle. Václav Mlynář se inspiroval jiskřivými mořskými vodami, které ukrývají detailně propracované schránky mušlí. Dvě křišťálové skleněné části, odkazující svým tvarem právě k mušlím, obklopují světelný zdroj zasazený do precizní montury v lesklém antracitovém nebo zlatém kartáčovaném odstínu.
A ještě do třetice: Buoy neboli bóje, které svým světlem symbolizují bezpečný přístav. Václav Mlynář, našel inspiraci právě v symbolice a tvaru bójí. „Buoy hledají balanc mezi klasickým svítidlem a světelným objektem, pohybují se na hranici mezi sochou a produktovým designem,“ vysvětluje autor.
Velkou pozornost návštěvníků i odborníků vyvolala i svítidla Pyrite navržená italským studiem De Castelli, jejichž podoba vychází z pyritu, zlatého kamene ve tvaru dokonalé krychle. Povrch ručně foukané křišťálové krychle je ze tří stran nově obalený speciálním mosazným prvkem v barevném provedení DeOpale. Díky ruční oxidaci tak vznikají jedinečné chromatické efekty.
Lasvit pod mrakem
Zatímco Bomma hledala inspiraci v moři, designéři Lasvitu se zaměřili na oblohu: „Inspirace přichází shůry“ (It All Comes from Above). Stánku tak dominoval Cloud (Mrak) od kreativního ředitele Maxima Velčovského. „Aby byl zážitek z instalace skutečně pohlcující, nechali jsme na zakázku namíchat parfém a složit hudební skladbu od Olivera Torra inspirovanou Velčovského instalací,“ prozrazuje Anna Minaříková ze společnosti Lasvit. Ústředním prvkem vůně, vytvořené parfumérem Jakubem F. Hiermannem, je ambroxan, molekula známá svými mořskými a ozónovými akordy, která vystihuje svěžest a hloubku oblohy.
Cloud na rozdíl od obyčejných mraků září díky stovkám metrů optických vláken, kterých se mohli návštěvníci i dotknout. Čtyři a půl metrů velký objekt „vyskládal“ autor z menších částí různého skla recyklovaného z předchozích projektů. Uvnitř byly projektory, které pak „rozsvítily“ optická vlákna.
I David Rockwell se nechal inspirovat oblohou, a to přímo třpytivým nočním nebem nad New Yorkem, které byla předobrazem pro ikonickou stropní malbu nádraží Grand Central Terminal. Jeho sérii Constellation tvoří šest světelných designů. Mezi novinky kolekce patří stropní svítidlo Ursa Minor (ve tvaru Malého vozu), nástěnné svítidlo Cassiopeia a stolní lampa Gemini (odkazující na souhvězdí Blíženci, je „sestrou“je totiž stojací lampa Polaris).
Nechyběly ani nové kolekce vytvořené s Campana Brothers, Yabu Pushelberg či s českým studiem Llev. To si místo oblohy vzalo jako inspiraci mycelium, tedy podhoubí.
Sans souci v novém
Česká značka Sans souci představila na Euroluce hned 15 nových kolekcí, za nimiž stojí i taková jména, jako je Karim Rashid nebo William Sawaya. Tento rodák z Bejrútu dnes žije a pracuje v Itálii, kde v roce 1984 založil s Paolem Moronim designové studio Sawaya & Moroni.
Hlavní inspirací pro Sawayovu elegantní kolekci Branchy se stala příroda. Dlouhé trubice vyrobené z křišťálového skla v čiré, pokovené a pískované variantě jsou spojeny dohromady kovovými úchyty. Každým kovodílem prochází LED světelný zdroj, který na základě nastavené intenzity osvětlení umožňuje vytvořit přesně požadovanou atmosféru.
Naopak kolekce Karima Rashida s názvem Chin chin si chytře pohrává s naším vnímáním. Je totiž složená z komponentů z křišťálového skla ve tvaru nápojových sklenic uchycených na skleněných kruzích se zlatým gradientním pokovem. Sklenky se zdají plné, ale jsou ve skutečnosti prázdné, a zároveň visí vzhůru nohama, nic se však nerozlévá.
„Náš nový směr a kolekce jsou důkazem našeho závazku k designu a inovacím. Názorně totiž ukazují, že se nebojíme kombinovat rozmanité prvky a nápady, abychom vytvořili úchvatné kousky,“ řekl Martin Cháb, zakladatel a generální ředitel Sans souci. Značka se snaží svůj designový koncept postavit na rovnováze mezi luxusem a odpovědností vůči planetě, řemeslností a sofistikovanými technologiemi, tradičním designem i moderním přístupem.