1 / 29
Celý projekt začal otázkou, jak má vypadat co nejmenší hotelový pokoj. Korejští architekti proto nejprve navrhli kompaktní obytný modul, do něhož integrovali postel, úložné prostory i hygienické zázemí. A postupně vyrostla celá budova. Kterou „zastřešila“ umělá inteligence.
Je to vůbec ještě dům? Ta stavba, která se usadila v městské zástavbě jihokorejského Soulu, připomíná spíš stavbu z jiné planety. Anebo rovnou mimozemský organismus, u kterého jen čekáte, než se pohne nebo pohltí neopatrného chodce.
Tenhle experimentální objekt je ale ve skutečnosti docela „obyčejný“ hotel. Stavba, která svou konstrukční podstatou upomíná na dnes již neexistující kapslovou věž, druhdy slavnou Nakagin Capsule Tower z japonského Tokia.
Autor: Dllu, Creative Commons
Podobně jako ona věž Nakagin i tento hotel, stojící nedaleko železniční stanice Myeongdong v Soulu, vychází z představy o ideálním uspořádání minimalistického vnitřního prostoru.
Důraz na efektivitu provozu tu jde do extrémů, celá stavba je zredukována na nejhrubší podstatu své funkce. Hledáte místo, kde složíte na noc hlavu? Prosím, tady máte postel! Ale v pokoji tak velkém, že se do něj vlastně nic jiného nevejde.
Efektivita a úspornost se v případě hotelu Myeongdong zřetelně odráží i navenek. Okolní čtvrť je živá, rušná. A místa k zástavbě je tu všeobecně nedostatek. Proto je celá stavba velká jen tak, jak jen to jde. Anebo tak malá, jak je vůbec ještě možné.
Právě omezený prostor se stal hlavním impulzem pro vznik tohoto neobvyklého konceptu. A architekt Yong Ju Lee se ještě rozhodl celý ten běžný postup navrhování budovy obrátit naruby.
Než aby budovu formoval podle okolních domů anebo městského kontextu, vyšel z toho, co se bude odehrávat uvnitř. Dá se tedy říct, že výslednou podobu hotelu tak neurčila ulice, ale spíš samotné pokoje.
A to je vlastně vysvětlení celé této podivnosti. Pokud se projekt hotelu ubírá od toho „nejmenšího společného jmenovatele“, tedy od vlastních pokojů, musí se to nutně promítnout i do podoby „ubytovacího organismu“ celé stavby.
Hotel Myeongdong v Soulu je názorným příkladem fascinace moduly.
Jednotlivými dílky skládačky, z nichž po pokojích seskládaných na sebe roste hotel. Architekti navrhli jeden kompaktní obytný modul, do něhož integrovali postel, úložné prostory, pracovní plochu i hygienické zázemí.
Vznikly dvě varianty pokojů, které se následně poskládaly podél centrální chodby. A teprve soustavným opakování těchto jednotek postupně vyrostla celá budova.
Celkem hotel nabízí devětadvacet mikropokojů, jejichž rozmístění určuje vnitřní organizaci stavby.
To, co zvenčí působí jako sochařský experiment – budova, u které nevíte, jestli na vás náhodou za chvilku nemrkne, je ve skutečnosti přímým odrazem jejího vnitřního uspořádání. Je to už na pohled divoké, metabolické. A vlastně to nevymyslel člověk.
O celkový návrh fasády se totiž postarala umělá inteligence. Tedy, do určité míry. Svou roli měly digitální nástroje během projektové fáze a pak při spoluřízení výrobních technologií.
Nedá se říct, že by umělá inteligence produkovala „architekturu“. Posloužila však jako užitečný nástroj pro hledání možných objemů a tvarů, které by dokázaly pojmout požadovaný program, a současně u toho nabídnout nové prostorové možnosti.
Architekti ze studia Yong Ju Lee řešili především přístup denního světla, orientaci lůžek, optimalizované trasy pohybu hostů nebo rozmístění úložných prostor.
Teprve souhra těchto „vnitřních provozních parametrů“ dala vzniknout výsledné vnější geometrii.
Nejnápadnějším prvkem stavby je její fasáda. Zaoblené bílé panely vytvářejí reliéf připomínající želví krunýř, mořské schránky nebo futuristickou zbroj.
Díky této vrstvě se hotel okamžitě odlišuje od okolních domů a stává se nepřehlédnutelnou dominantou ulice.
Při bližším pohledu je patrné, že složitý povrch nevznikl z desítek různých dílů. Architekti pracovali pouze se dvěma základními typy panelů, které opakovali a natáčeli v různých pozicích. Z jednoduchého systému tak vznikla překvapivě bohatá a dynamická kompozice.
Jednotlivé panely vznikaly pomocí digitálního 3D modelování, CNC obráběných forem a vakuového tvarování plastu ABS. Každý díl pak získal protipožární úpravu a byl osazen na lehkou hliníkovou konstrukci.
Našince bude pochopitelně nejvíc asi zajímat, jak to uvnitř hotelu Myeongdong funguje. A někomu může lehký šok způsobit už jen to, že s něčím takovým, jako je recepce, se tu neobtěžují.
Autor: Hotels.com
Přihlásit se a zaplatit můžete s pomocí „chytré“ mobilní aplikace. Dostanete přístupový kód, a se štěstím pak najdete i vlastní pokoj.
Autor: Hotels.com
Automatizovaný a do značné míry samoobslužný tu je veškerý servis, včetně běžného úklidu společných prostor.
Autor: Hotels.com
Pohyb budovou připomíná průchod pečlivě sestaveným systémem. Chodba propojuje jednotlivé kapsle do jednoho funkčního celku a zdůrazňuje logiku opakovaných modulů.
Hotel Myeongdong Station je dnes často uváděn jako ukázka nové generace architektury vznikající na pomezí lidské kreativity, umělé inteligence a digitální výroby.
Přestože jeho vzhled působí futuristicky, jeho podstata je překvapivě jednoduchá. Vše vychází z jediného promyšleného modulu, základní jednotky pokoje. To ostatní už je jen skládačka.
