1 / 44
Při dobré viditelnosti odtud můžete sledovat, co se děje v dánské Kodani. A to přes to, že se Turning Torso, ikonický mrakodrap, nachází v Malmö. Vlastně odtud máte i Baltské moře a ostrovy jako na dlani. Donedávna nejvyšší budova Švédska je zázrak. A ne malý. Měří 190 metrů, a je inspirovaná sochou.
Autor: Håkan Dahlström, Creative Commons
Není to zase tak dávno, jen asi třicet let, co tohle místo patřilo průmyslu a velkým loděnicím. Västra Hamnen, tedy Západní přístav ve švédském Malmö, však nemohlo v minulosti zůstat nastálo. Po útlumu výroby se začalo řešit, co vlastně bude s touhle čtvrtí dál.
Autor: Jiří Komárek, Creative Commons
Západní přístav stojí nedaleko mostu A-Resund, který spojuje Švédsko s Dánskem. A lidé, kteří tudy projížděli, mohli z třetího největšího švédského města vidět dál buď jen ty chátrající fabriky, vybetonované nábřeží a dvě obří křižovatky, anebo něco trochu reprezentativnějšího.
Autor: Eduard47, Creative Commons
Nic proti průmyslovému dědictví Švédska, ale ve Västra Hamnen toho ke koukání vážně moc nebylo. Říkalo se, že symbolem Malmö a celého vjezdu do Švédska byl přístavní jeřáb Kockums, který byl z mostu vidět jako ta největší dominanta. Skutečně to nevytvářelo dobrý první dojem.
Autor: Anidaat, Creative Commons
Nábřeží přitom mělo potenciál a ponechat ho netknuté, to zavánělo promarněnou příležitostí. Chtělo to jen pořádný impuls zvenčí. Tím impulsem ke změně se stal blížící se rok 2001, na který se plánovala evropská přehlídka bydlení Bo01.
Autor: Agentakt, Creative Commons
Švédi se rozhodli, že se na ní pochlubí něčím opravdu mimořádným. Tedy kompletní transformací onoho nehezkého nábřeží, do nějž třeba vsadí nějakou tu ikonickou stavbu, která bude už z dálky vítat návštěvníky.
Autor: Francois Polito, Creative Commons
Ale jakou ikonickou stavbu přesně? Tím už si v Malmö úplně jistí nebyli. Projekt, o kterém je dnes řeč, tak vlastně odstartovala náhoda.
Autor: Ashkan Baharlooe, Creative Commons
Johnny Örbäck, tehdejší ředitel HSB Malmö – největší švédské družstevní bytové organizace, založené už v roce 1923 – si v katalogu ležícím u něj na stole povšiml fotky jedné zajímavé sochy.
Autor: News Oresund, Creative Commons
Ta socha, jmenovala se Twisting Torso, byla mramorová plastika od proslaveného španělského architekta Santiaga Calatravy. Pokud vás dekonstruktivistické umění moc nebere, šlo o sedm na sobě postavených pootočených kostek.
Autor: David Castor, Creative Commons
Örbäck shledal tu sochu zajímavou. Už proto, že abstrahovala spirálovitý pohyb, otáčení kolem vlastní osy. A napadlo ho, že by třeba něco takového – v patřičně větším měřítku – mohlo ozdobit i nábřeží Západního přístavu. Ne tedy nutně obří socha, ale spíš velká stavba. Užitečná, obytná.
Autor: Profimedia.cz
Johnny Örbäck osedlal letadlo a vydal se za Calatravou do Curychu. A přesvědčoval ho o tom, aby se do projektu úprav v Malmö osobně zapojil. Architekt pochopitelně takové osobní nabídce neodolával dlouho. A pro nábřeží švédského města navrhl odvážné rozpracování té původní sochy.
Autor: winvide, Creative Commons
Možná až příliš odvážné, hodí se dodat. Örbäck a celá HSB Malmö si představovali, že pro výstavu evropského bydlení Bo01 jim bude docela stačit něco o pětadvaceti podlažích. Calatrava ovšem přivezl projekt budovy o výšce, která jeho sochu překonávala stokrát. V plánech měla na výšku 190 metrů.
Autor: Zairon, Creative Commons
Místo pětadvaceti podlaží tak před lidmi z HSB ležel projekt obytné budovy o čtyřiapadesáti patrech. Budovy, která by se tehdy stala nejvyšší v celém Švédsku. Co s tím? Poděkovat světově proslulému architektovi a poslat ho zase příštím letadlem zpátky do Curychu?
Autor: Maria Eklind, Creative Commons
Nakonec tedy s výrazně přeexponovaným návrhem souhlasili. Aby ne, těch lákadel a prvenství se s projektem obytné věže – pojmenované podobě jako socha, tedy Turning Torso – nepojilo zrovna málo.
Autor: Superbass, Creative Commons
Nejen, že šlo o nejvyšší mrakodrap Švédska. Jednalo se o vůbec první spirálovitý, pootočený mrakodrap na světě. Dosud nejvyšší stavba v Malmö přitom měřila „pouhých“ 86 metrů – šlo o věžák Kronprinsen.
Autor: kallerna, Creative Commons
V podstatě ho vytváří devět na sebe naskládaných kostek. Stavba je to opravdu originální, každé její patro je vůči tomu předchozímu mírně pootočené, o 1,6 stupně. Takže celá ta obří budova Turning Torso se „od základů po střechu“ vlastně otočí o celých 90 stupňů.
Autor: Profimedia.cz
Je to sice na pohled efektní, ale naskládat na sebe jednotlivé kubické obytné objemy, kostky, bylo z hlediska užité stavební technologie nesmírně komplikované.
Autor: Profimedia.cz
Základem je železobetonové kruhové jádro, v němž jsou osazeny výtahy a schodiště, zatímco zvenčí mu pomáhá mohutná ocelová „páteř“ propojená s jednotlivými pětipodlažními bloky táhly a vzpěrami.
Autor: Profimedia.cz
Technologie stavby byla stejně důležitá jako samotný návrh. Po zhotovení podzemní části se centrální jádro a stropní desky budovaly pomocí posuvného bednění, na něž navázala montáž předem vyrobených ocelových dílů a následně prefabrikovaných částí fasády.
Autor: News Oresund, Creative Commons
Fasáda musela samozřejmě „následovat“ projekt pootáčejících se podlaží. Tvoří ji přibližně 2 800 zakřivených hliníkových panelů a 2 250 plochých skleněných oken, jejichž kombinace umožnila vytvořit hladký povrch.
Autor: Profimedia.cz
Každé patro má rozlohu přibližně 400 metrů čtverečních a jednotlivé bloky fungují téměř jako samostatné podstavby, zavěšené kolem centrálního jádra. Podlahové desky jsou ze železobetonu. Část na okraji pak vytváří konzoli, která přenáší zatížení směrem ke středu domu.
Autor: Susanne Nilsson, Creative Commons
Švédi z Malmö možná ještě dnes zavzpomínají. Přestavovat celé to nábřeží Västra Hamnen byla oproti vlastní stavbě mrakodrapu legrace. Jen málo věcí šlo podle původních plánů.
Autor: Johan Wessman , Creative Commons
Stavba sice začala v roce 2001, ale záhy bylo zřejmé, že do evropské přehlídka bydlení Bo01 se dílo nepodaří dokončit ani omylem. Základy byly nakonec betonovány až v březnu 2002, a rostoucí ceny betonu a oceli mezitím výrazně prodražily celý záměr.
Autor: Maria Eklind, Creative Commons
Právě peníze, respektive stavební náklady, dost zásadně ovlivnily, jak se dnes v tom podivuhodném mrakodrapu bydlí. Původně tu totiž měly vzniknout vlastnické byty, k prodeji. Ale ty se kvůli vysokým stavebním nákladům – rozpočet byl překročen víc než dvojnásobně - staly skoro neprodejné.
Autor: Profimedia.cz
Proto tedy developer, společnost HSB, změnila model a nabídla je jako bydlení nájemní. A to už prošlo. První nájemníci se nastěhovali na konci roku 2005.
Autor: Profimedia.cz
Fotky z nitra (v roce 2005 nejvyššího) švédského obytného mrakodrapu jsou spíš vzácností. Jde o soukromé byty a zájem obyvatel odhalovat podrobnosti o svém bydlení není velký. Veřejnosti bývá v předem stanovené dny přístupná vyhlídková plošina ve 49. podlaží.
Autor: David Castor, Creative Commons
Budova je rozdělena na 9 segmentů, oněch velkých pootáčejících se kostek. První dva segmenty slouží jako kanceláře. Byty začínají na úrovni čtrnáctého podlaží. Velikost bytů se pohybuje zhruba od 45 do 190 metrů čtverečních a uvnitř věže Turning Torso jich napočítáte celkem 147.
Autor: Profimedia.cz
Jak se uvnitř žije? Musí se nechat, že bydlení uvnitř mrakodrapu Turning Torso odpovídá standardům luxusního, technologicky vyspělého rezidenčního komplexu, s pokročilým službami a nadstandardem, který trochu připomíná hotel.
Autor: Profimedia.cz
Recepce v přízemí například pro nájemníky přebírá poštu, je schopná zajistit okamžité opravy v bytech. Anebo si tu můžete domluvit žehlení prádla či úklid domácnosti.
Autor: Profimedia.cz
Přijela za vámi návštěva a nevíte, kam s ní? Na recepci si můžete pro své hosty smluvit dočasné ubytování.
Autor: Profimedia.cz
Neobvyklý tvar domu neznamená, že by se obyvatelé uvnitř pohybovali v nějakém labyrintu. Na každém obytném podlaží je jeden až pět bytů a kuchyně i koupelny jsou soustředěny blízko centrálního jádra, zatímco obytné místnosti získávají výhodu obvodových oken a výhledů.
Autor: Profimedia.cz
Bydlení v Turning Torso má samozřejmě určitá specifika, které plynou z architektury a designu. Například šikmé stěny a atypická okna. To, že je každé patro trochu pootočené, znamená, že obvodové zdi a okna v bytech jsou mírně skloněné. Interiéry tedy vyžadují nábytek dělaný na míru.
Autor: Profimedia.cz
Že byste se nechtěli do čtyřicátého patra táhnout s nákupem? To ani nemusíte. Dokud jezdí výtahy, je to rychlovka. Tři výtahy obsluhující obytnou část se pohybují rychlostí pět metrů za sekundu, takže z přízemí do nejvyššího, 54. podlaží trvá jízda přibližně 38 sekund.
Autor: Profimedia.cz
Chybět by vám tu například mohly balkony. Žádné tu nejsou. Z bezpečnostních důvodů i kvůli pokročilé aerodynamice celého mrakodrapu byty nemají žádné vnější terasy ani otevíratelná okna. Čerstvý vzduch zajišťuje sofistikovaná vestavěná klimatizace.
Autor: Profimedia.cz
Ve Švédsku si na udržitelnosti a ekologii dávají opravdu záležet. Celá obří budova tedy stoprocentně běží na obnovitelné zdroje energie.
Autor: Profimedia.cz
Jde ale i o maličkosti. Všechny byty například mají v kuchyňských dřezech drtiče organického odpadu, který se v základech budovy jímá a přeměňuje na bioplyn. Ten pak pohání auta městské hromadné dopravy v Malmö. Na své slupky z jablek tu jezdíte i do práce.
Autor: Profimedia.cz
Ve 43. patře mají obyvatelé plně přístupné vlastní fitness centrum, saunu a relaxační zónu s výhledem. Nechybí ani společenské prostory. Pokud chtějí nájemníci uspořádat oslavu pro více lidí, mohou si pronajmout luxusní vyhlídkové salonky v 7., 43. nebo 49. patře.
Autor: Profimedia.cz
Výhled je jednou z nejvýraznějších kvalit bydlení v Turning Torso zdejšího bydlení. Z vyšších pater lze podle orientace sledovat, co se děje v Kodani. Dohlédnete na Öresund, Falsterbo a Trelleborg na jihu, či na Helsingborg na severu.
Autor: News Oresund, Creative Commons
Trvalo to déle, než se původně předpokládalo. A ano, taky to stálo víc než dvakrát tolik, než kolik se počítalo. Ale určitě se nedá říct, že by Turning Torso nějak reprezentovala neúspěch. Teď, po letech, platí za perfektní bydlení.
Autor: Profimedia.cz
Turning Torso sice nestačilo na evropské přehlídce Bo01 zazářit ničím jiným, než nedokončenými základy, ale dnes se počítá k nejvýraznějším realizovaným projektům Švédska. Úprava nábřeží, transformace nehezkého průmyslového dědictví, tu doprovodila výstavba moderního bydlení.
Autor: Profimedia.cz
Švédsko skrze Turning Torso světu ukazuje, že ekologické ambice nemusí jít proti odvážné architektuře. Naopak, že mohou velmi slušně fungovat dohromady.
Autor: Maria Eklind, Creative Commons
Dnes už se na Turning Torso nikdo nedívá jen jako na podivánský experiment z počátku tisíciletí. V roce 2021 získala budova certifikaci Miljöbyggnad iDrift Silver, která hodnotí ekologický provoz existujících budov. A zařadila se i do žebříčku Padesáti nejvýznamnějších staveb za posledních padesát let.
Autor: Jacek Lesniowski, Creative Commons
Z původně riskantního projektu, jehož cena vedla ke změnám v plánování využití, se stal populární nájemní dům. Symbol proměny Malmö z průmyslového přístavu v moderní město.
Autor: Ralf Roletschek, Creative Commons
Přestože Turning Torso už nyní působí jako samozřejmá součást panoramatu Malmö, jeho příběh začal poměrně nenápadně. Fotografií jedné sochy. Z nápadu se během několika let stala stavba, která změnila nejen scenérii města, ale i samotný způsob, jakým se o Västra Hamnen začalo přemýšlet.
Autor: Profimedia.cz
