V Růžovém domě pobývali i politici a šlechtické rodiny včetně anglické královny Alžběty v roce 1983. Jezdili sem také Bob Hope nebo Jimmy Stewart, tehdy slavné americké celebrity. Odehrávaly a dodnes se tady odehrávají taneční večírky, golfové turnaje, přátelská setkání i pracovní schůzky.
Letos v únoru sem prezident Obama pozval k diskusi o vzájemné spolupráci vůdce Společenství jihovýchodních asijských národů.
Z nemovitosti na ně dýchaly kromě nádhery okolní přírody i odlesky historie, procházel se zde například Ronald Reagan v županu a pantoflích, Frank Sinatra u bazénu upíjel oblíbenou whiskey Jack Daniels a Dwight D. Eisenhower doporučoval, aby devítijamkové golfové hřiště zastiňovaly palmy....
Slavná historie
Sunnylands měl původně sloužit jako místo k odpočinku pro miliardáře Waltera H. Annenberga a jeho manželku Leonore. Už během jejich života se stal místem nenucené diplomacie a zábavy.
Historie nemovitosti začala v polovině šedesátých let minulého století, kdy si vydavatel, diplomat a filantrop Walter Annenberg objednal u losangeleského architekta A. Quincy Jonese projekt domu, v němž by mohl přežít kruté zimní měsíce na východním pobřeží v pohodlí kalifornského tepla. Zakoupil proto 200akrový pozemek v poušti a nebojácně se rozhodl pro úpravu a výstavbu rezidence, jejíž design je dnes pokládán za katedrálu průkopnické a modernistické architektury.
Stavba přízemní budovy ze železa, betonových tvárnic a mramorových i dřevěných podlah trvala tři roky. Zabírá více než 2 300 čtverečních metrů, má 22 ložnic, ve dvou křídlech vedoucích z hlavní budovy jsou umístěny místnosti pro hosty.
Součástí rezidence je jedenáct jezer, tenisové kurty a lázeňský pavilon s bazénem. Nechybí ani soukromé kino s 35mm projektory pro 47 diváků. Proslavené je především devítijamkové golfové hřiště, které navrhl Dick Wilson.
Část pozemku byla dokonce určena na hřbitov, kde je mauzoleum s pozůstatky majitelů. Důležité místo zabírá zahrada s 53 000 rostlinami. Jeho součástí je i nedávno stylově vybudované návštěvní centrum Sunnylands.
Architekt Jones byl ve své době znám především jako jeden z předních tvůrců velice oblíbeného stylu modernismu v polovině minulého století. Ve svých projektech se snažil propojit život uvnitř domu s venkovním okolím díky příznivým vlivům místního podnebí a přírody.
V poušti pro rodinu Annenbergových navrhl stavbu, ve které využil převisů střechy a pergoly k zastínění interiérů od přímých paprsků slunce. Prosklené zdi byly určeny k prosvětlení místností a s možností výhledu na okolní přírodu.
Podobně jako u většiny modernistických budov jsou strukturní detaily více otevřeny než ukryty. Mřížové ocelové nosníky a kazetové stropy jsou evidentní. Předěly mezi místnostmi nedosahují ke stropu a zdi z mexické lávy se v odvážném stylu staly pozadím pro zavěšení sbírky umění majitelů.
Západ slunce určil barvu střechy
Růžová pyramida tvoří střechu. Její barvu vybrala Leonore, která byla šéfkou protokolu v Bílém domě za prezidenta Reagana. Přála si, aby odpovídala záři západu slunce na nedalekém podhůří. Podobně milovala žlutou a růžovou barvu na stěnách místností. Zhlédla se v jejich propojení v odstínech mramorových dlaždic podlahy ve společenských místnostech. V hostitelských částech budovy a vlastní ložnici upřednostňovala na podlahách koberce a dřevo.
Sama jako hostitelka dohlížela na detaily až tak, aby Reaganova oblíbená sladkost „jelly beans“ v karafách na nočních stolcích odpovídala barvám místností. Možná i proto Reagan a manželka Nancy tady strávili osmnáct novoročních přípitků.
Interiéry navrhli William Haines a Ted Graber, kteří byli známí jako autoři dekorací v Bílém domě během období prezidenta Reagana v jimi popularizovaném hollywoodském regency stylu. Hlavní místnost neboli obývací pokoj je átrium beze stěn, uprostřed s jezírkem plným leknínů, kterému vévodí Rodinova socha Evy. Prostor má okna od podlahy až ke stropu.
Místnost je vybavena ležérním nábytkem. Nízké stolky, židle a gauče neumožňují rovné sezení, ale nutí k pohodlnému uložení, které nabízí intimní konverzaci. Hlavní motiv potahů představují květy. Vedle moderní klimatizace nechybí v domě ani velký krb, před kterým se v roce 1976 počtvrté oženil Sinatra se čtvrtou manželkou Barbarou. Společenská jídelna nabízí několik možností, například dlouhý stůl pro obchodní a politická jednání, anebo separátní kulaté stolky zvlášť pro muže a ženy.
Nedílnou součástí nemovitosti jsou umělecké sbírky. Dnes na stěnách visí jen kopie slavných autorů, především impresionistů, jako jsou například Degas, Monet či Renoir. Nechybí však ani díla Picassa, Van Gogha a sochaře Augusta Rodina. Originály v hodnotě jedné miliardy dolarů (podle odhadu z osmdesátých let minulého století) jsou umístěny v newyorském Muzeu moderního umění.
Většina ostatních uměleckých předmětů jsou původní. Dominuje jim mexický sloup u hlavního vchodu. Zajímavé je i dílo „3×6 Double Frame Interplay“ u bazénu, nebo „Vítající ptáci“ poukazující na pohostinnost původních majitelů.
Nechybí ani Rodinův L ́Eternel Spring plný vášně a romantického spojení. Součástí jsou i sbírky čínského porcelánu, skla s broušenými historickými motivy, včetně darů, které od svých hostů manželé Annenbergovi dostali.
Stěny v pracovně zdobí černobílé fotografie průmyslníků, politiků a celebrit, kteří zde byli častými hosty a v klidu zde mohli probírat profesní kalamity i projednávat smlouvy při kouření doutníků, popíjení vzácných vín a pojídání jídel vytvářených v profesionální kuchyni oblíbenými kuchaři.
V tradici filantropů bylo posledním darem Annenbergových věnování pozemku a budovy veřejnosti. Evokují bohatství a značnou sílu místa přezdívaném „hřiště republikánů“, z něhož byla řízena americká politika v období od konce druhé světové války až do skončení studené války.
Dnes nemovitost řídí Annenberg trust. Pokud neslouží k jednáním politiků, je otevřena jako turistická atrakce. Ročně ji navštíví až 80 000 lidí. Nově vystavené centrum a zahrada jsou otevřeny bezplatně od čtvrtka do neděle. Prohlídka Annenbergova domu stojí čtyřicet dolarů a musí být objednána nejméně dva týdny předem.
Klimatickým změnám a požadavkům na šetření přírodních zdrojů, především vody, se neubránila ani zdejší historická nemovitost. Tráva na golfovém hřišti zhnědla, protože recyklovanou vodou se zalévá jenom 120 akrů pozemku a udržovaná zahrada pouze na deseti akrech.
Rancho Mirage je rezortní městečko v Kalifornii. Dokáže se nafouknout až na dvacet tisíc obyvatel podle ročních sezón. Od Los Angeles je vzdáleno necelých 200 km, leží mezi Cathedral City a Palm Desert jako jedno z devíti měst v údolí Coachella v oblasti Palm Springs.