Čech navrhl stavbu, která přežila v Hirošimě i výbuch atomové bomby

Šumné stopy, nový cyklus České televize mapuje stavby českých architektů v cizině. Obchodní a průmyslové muzeum Jana Letzela je součástí Hirošimského památníku míru – Gembaku dome a patrně nejznámější stavbou českého architekta ve světě.

Často se uvádí, že stavba českého tvůrce Jana Letzela byla jediná, která přežila výbuch bomby. Není to přesné, byla jednou ze dvou! Tvorbu tohoto architekta ukazuje první díl televizního cyklu Šumné stopy, který volně navazuje na již uzavřený projekt České televize Šumná města.(ČT2, sobota 23. dubna ve 20:00) .

Architekt David Vávra je opět zasvěceným průvodcem pořadu.

Po 66 dílech mapujících moderní architekturu měst a městeček Čech, Moravy a Slezska se pozornost autorské dvojice Lipus – Vávra obrátila k neprávem opomíjenému a zapomínanému odkazu českých architektů ve světě.
K nim patří právě i Jan Letzel, jehož práce v Japonsku bohužel zničila četná zemětřesení i druhá světová válka. Zachovala se zde pouze jediná stavba, budova Obchodního a průmyslového muzea (Průmyslový palác).

Na její zdi najdete pamětní desku s textem, že dne 6. srpna 1945 v 8.15 hod. explodovala atomová bomba přesně 570 metrů nad touto budovou. Betonový skelet ji zachránil, všichni lidé uvnitř se ale doslova vypařili. Hirošimský Památník míru (Gembaku dome), který zde byl po válce postaven, využívá průhled právě na poničenou budovu.

Spojenecký dopisovatel si prohlíží budovu Průmyslového paláce v Hirošimě dva dny po svržení atomové bomby. Železobetonová budova českého architekta Jana Letzela se stala mementem připomínajícím nebezpečí jaderného konfliktu. (8. srpna 1945)

Rodák z Náchoda

Jan Letzel, žák Jana Kotěry a absolvent speciálky dekorativní architektury sice vytvořil i v Čechách zajímavé věci (spolupracoval hned po škole například na realizaci Grand hotelu Evropa, vytvořil i secesní skvost, lázeňskou budovu ve Mšeném), ale převážně pracoval v zahraničí.

Nějakou dobu působil v architektonické kanceláři Fabrizia Pashi, dvorního architekta egyptského místokrále. V roce 1907 přijal nabídku na práci v Japonsku, které ho lákalo i díky cestopisům Josefa Kořenského. Pracoval tam nejdříve pro firmu De Lalande, pak si se svým spolužákem ze stavební průmyslovky Karlem Janem Horou založili v Jokohamě v roce 1909 vlastní stavební firmu. Po odchodu Hory do Číny v roce 1913 pokračoval ve firmě sám.

Šumné stopy

Cyklus Šumné stopy vznikl za podpory ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a za významné podpory Českého centra v Tokiu a jeho ředitele Petra Holého, Velvyslanectví České republiky v Bosně a Hercegovině a konzulky Jany Staré a Jiřího Kuděly.

Vedle architektury byl v Japonsku i propagátorem českých automobilů – jeho vůz značky Laurin a Klement byl prvním ze 16 aut v Jokohamě. Jan Letzler vyzdobil například slavnostní síň německého císařství v Tokiu, navrhl kláštery Sacré coeur a Stella matutina, jezuitskou univerzitu, budovy Ústředního svazu japonských lékařů, obchodní muzeum v Ósace, hotely a řadu dalších staveb.

Japonci ho nazývali Yokon wasai, tedy člověk s evropským myšlením a japonským cítěním. Dokázal totiž spojit tradiční japonské prvky s moderní evropskou architekturou a materiály. Právě beton se zasloužil o přežití Průmyslového paláce v Hirošimě.

Seishin Joshi Gakuin postavil Jan Letzler s K. J. Horou.

Matushima Park hotel od Jana Letzela

Po první světové válce pomáhal při návratu českých legionářů a poté se vrátil do Prahy, kde začal pracovat v obchodní komoře. Hovořil arabsky, japonsky, anglicky, francouzsky i německy, ale nedařilo se mu. I proto se vrátil v roce 1922 do Japonska, kde zažil velmi silné zemětřesení. Zpět domů odjel ve špatném psychickém i fyzickém stavu. Zemřel v blázinci 26. prosince 1925 v Praze.

Šumné stopy po světě

Český stavitelský, technický i architektonický um zanechal své nesmazatelné a respektované otisky na všech kontinentech. Pro úvodní desetidílnou sérii byly záměrně zvoleny dvě kontrastní, geograficky odlehlé země: Japonsko a Bosna a Hercegovina. Přes všechny odlišnosti je spojuje nepřehlédnutelné dědictví českých architektů, kteří jsou navíc v obou zemích považováni za spoluzakladatele domácí moderní architektury.

Vzdálené a dnes pečlivě sledované Japonsko ctí řadu českých architektů. V obecném povědomí je to především nejznámější z nich: Jan Letzel. Ale v Japonsku před druhou světovou válkou působili také Jan Josef Švagr či architekt a scénograf Bedřich Feuerstein.

Tehdejší Průmyslový palác (dnes Hirošimský památník míru) československého architekta Jana Letzlera v japonské Hirošimě

Oba po jistý čas působili v tokijském ateliéru kladenského rodáka Antonína Reimanna, ve světě známého pod jménem Antonín Reymond. Právě tento česko-americko-japonský architekt po sobě zanechal v Japonsku nejen rozsáhlé architektonické dílo, ale také dodnes fungující ateliér nesoucí jeho jméno, stejně jako desítky vděčných žáků a pokračovatelů.