Při navrhování známé kolekce svítidel Orbital jste se inspirovali sluneční soustavou a kruhové světelné efekty, které vznikají při jejich rozsvícení, jsou prý parafrází trajektorie planet. Co vás ovlivnilo v procesu návrhu cen pro soutěž Interiér roku?
Václav Mlynář: Naším cílem bylo vytvořit výrazný interiérový objekt a jasnou volbou zase bylo, že budeme chtít pracovat s barvami. Nejde o sériový produkt, ale o cenu, takže jsme si mohli dovolit postupovat trochu jinak než u našich standardních návrhů. Nadchlo nás například samo mísení barev a jejich nerovnoměrné rozmístění po tvaru.
Soutěž Interiér rokuSoutěž Interiér roku organizuje Institut bytového designu pro české a slovenské architekty a bytové designéry (o výsledcích posledního ročníku soutěže více zde). Uzávěrka ročníku 2017 byla 28. února 2018, vyhlášení vítězů se uskuteční 4. dubna 2018 v Centru současného umění DOX . Do soutěže se přihlásilo 178 projektů (o 51 více než v předchozím ročníku) ve čtyřech kategoriích: soukromý interiér novostavba a rekonstrukce, dále pak veřejný interiér I (restaurace, hotely a jiná ubytovací zařízení) a veřejný interiér II. (obchody, kanceláře, školy, školky, další veřejné prostory), opět novostavba a rekonstrukce. |
Italský renesanční básník a spisovatel Angolo Firenzuola napsal knihu Dialog o krásných ženách, v níž různé druhy postav přirovnává k rozličným tvarům váz. Proč jste zvolili vázu jako symbol ocenění tohoto ročníku soutěže Interiér roku? Má to nějaký hlubší význam?
Jakub Pollág: Většina lidí pochopitelně začíná při navrhování a realizaci interiéru od velkých a ryze funkčních kusů nábytku. Vázu nepotřebujete, aby byl prostor funkční, ale dokáže mu dodat přidanou hodnotu, jako je charakter nebo třeba emoce.
Celkový vítěz soutěže Interiér roku 2017 získá vázu červenou, vítězové jednotlivých kategorií modrou.
Navíc dekorativní detaily přicházejí až na závěr a naznačují, že se realizace interiéru blíží do šťastného finále. Váza je tak vlastně poslem dobrých zpráv.
Vázy jsou vysoké přes čtyřicet centimetrů a váží devět kilogramů. Proč jste zvolili právě takový smělý rozměr?
Václav Mlynář: Důležité bylo, aby vynikly barvy, a to se stane vždy, pokud máte dostatečný prostor. Silná stránka sklárny BOMMA je schopnost pracovat i s opravdu velkorysými rozměry, takže jsme chtěli vytvořit něco, co by jinde pravděpodobně ani vzniknout nemohlo.
Bylo pro vás v rámci návrhu a následné realizace cen něco nového, případně neobvykle komplikovaného, co jste na jiných návrzích dosud nepoužili?
Václav Mlynář: Ano, poprvé jsme použili promíchání dvou barev uvnitř skla. Vznikly tak zajímavé barevné efekty, kterých jsme dosáhli až po zdlouhavých experimentech. Výrobě samotných váz (jedna červená a šest modrých) předcházelo zkoušení velké řady barevných kombinací.
Sklárnu BOMMA vlastní stejně jako sklárnu Rückl vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle. Vedete s ním dialog o vašich návrzích, nebo vám nechává zcela volnou ruku?
Václav Mlynář: Martin Wichterle nám nechává úplně volnou ruku a my si toho nesmírně ceníme. Přesto jsme ale s dalšími členy týmu BOMMA v úzkém kontaktu a konzultujeme s nimi své plány.
Víme, že soukromá firma, to není jen kreativita, ale také ekonomika a obchod, marketing, výroba a řada dalších oblastí, bez nichž by to nefungovalo. Všechny složky spolu prostě musí komunikovat, abychom dosáhli perfektního výsledku.
Kdy jste se poprvé setkali s navrhováním předmětů ze skla? Má tento materiál kromě netušených možností také limity, s nimiž jste původně nepočítali?
Jakub Pollág: Každý materiál má své limity. Se sklem pracujeme už sedm let a stále nás dokáže překvapovat a pořád nás to nesmírně baví. Občas ale něco ve skle prostě nefunguje. Člověk se s tím musí smířit a jít dál.
Jak u nás architekti přistupují k výběru svítidel do interiéru? Jsou dostatečně kreativní?
Václav Mlynář: Záleží vždy na architektovi. Máme klienty, kterým pomáháme s návrhem svítidel na míru. A tam se meze nekladou.
Oba jste studovali a pracovali mimo jiné i v Londýně. Myslíte, že české a slovenské soukromé i veřejné interiéry obstojí ve srovnání s těmi anglickými?
Jakub Pollág: Soukromý interiér je subjektivní záležitost a vkus v Anglii je jiný než v Čechách nebo na Slovensku. Velký důraz se tam klade na pohodlí, kvalitu a pocit opravdového domova. Rozhodně ale i u nás v posledních letech vzniká řada interiérů světové kvality.
Sklář opracovává baňku před tím, než ji vloží do dřevěné formy.
Co je pro vás jako art directory sklárny největší výzvou pro tento rok?
Jakub Pollág: Zatím největší výzvu jsme letos na jaře pravděpodobně pokořili na veletrhu Ligt & Building ve Frankfurtu nad Mohanem, kde jsme poprvé představili nový vizuální styl a směřování značky. Vyvrcholila tak naše osmiměsíční intenzivní práce. Nyní už se ale spíše soustředíme na výzvy, které nás čekají příští rok.
Václav Mlynář a Jakub Pollág, studio deForm
 Studio deForm: Jakub Pollág (vlevo) a Václav Mlynář |
