Kdy jste si poprvé uvědomila, že jsou stavby tím, čemu se chcete profesně věnovat?
Časem to nějak vyplynulo samo. Vždycky jsem tíhla k výtvarnu, umění a celkově oblastem, na které je lepší pravá polovina mozku. Na střední jsem studovala grafiku a nějak jsem se z 2D přehoupla do 3D k řešení prostoru a interiérovému designu, což mě bavilo a baví dodnes.
Herna je vybavená velkým sedacím kolem.
Když nad tím ale tak přemýšlím, asi to ve mně bylo už od dětství. Nedávno mi rodiče opět vyprávěli, jak mě jako malou učili na kole a místo soustředění se na jízdu jsem neustále hodnotila domečky, které se mi líbily, a komentovala barvy jejich záclon.
Jaký styl je vám nejbližší?
Vlastně bych asi nedokázala vybrat jeden. Důležitý je pro mě především výsledný návrh a to, jestli je v nějakém estetickém souladu a má své výtvarné či dispoziční kvality. Poté už mi tolik nezáleží, jestli tíhne více k minimalismu, eklektismu, extravaganci… To je vlastně na téhle práci hezké, že chodí různé zadání, a vy si tak můžete vyzkoušet třeba i více stylů ve svém osobitém podání.
Co vás na vzájemné spolupráci ve studiu ti architekti, jehož jste nedílnou součástí, baví nejvíce?
Každý máme trochu jiné zaměření, někdo je více architekt, stavař, někdo více zaměřený na detail. To s sebou nese více úhlů pohledu a mnohdy zajímavější výsledky.
Věnujete se společně interiérům, rekonstrukcím i novostavbám. Jaké projekty jsou vaše nejoblíbenější?
Pouze dekorování interiéru neděláme. Bereme si vždy projekty jako větší celky, takže vlastně každý náš interiér je rekonstrukce, kdy měníme dispozici i povrchy. Jestli mám tedy radši rekonstrukce nebo novostavby, je těžké říct. Obojí má své plusy a negativa.
V případě rekonstrukcí se mohou objevit kouzelné historické prvky, které pak rádi zachováváme, odhalujeme a kombinujeme s něčím současným. To nás baví. Zároveň se ale může objevit spousta nečekaných faktorů, které jsou pro nás náročnější na zpracování.
Při realizaci rodinného domu v Malešicích, který obsadil první příčku v soutěži Interiér roku, jste se s týmem rozhodli pro poměrně masivní kuchyňský ostrůvek ve výrazném růžovém odstínu. Experimentujete osobně s barvami ráda?
Vždycky jsem si myslela, že to „moje“ jsou spíše neutrální tóny a omezená paleta barev, ale když se vlastně podívám na své realizace, jsou poměrně barevné. U tohoto konkrétního projektu to byl ale i jeden z požadavků klienta: má rád barvy, a tak bylo naším úkolem je do návrhu zakomponovat. Použít na ostrůvek zrovna růžovou vyplynulo z rozhodnutí odhalit betonový strop. Růžová příjemně kontrastuje s industriálním charakterem stropu, který jsme ale chtěli spíše potlačit, aby prostor nepůsobil studeně, ale naopak svěže a hravě.
Součástí ostrůvku jsou jak úložné prostory, trouba, myčky, výsuvná digestoř a dřez,
V rodinném domě v Malešicích se mimo jiné objevuje mnoho oblých tvarů. Je za tím nějaký záměr?
Dům je vlastně taková funkcionalismem inspirovaná kostka doplněná o dvě kulatá okna. Na ty jsme vlastně tak trochu tvarově navázali i uvnitř prostoru. Zároveň nám obliny pomáhají, aby interiér působil více hravě, mile a rozbila se jeho strohost. Nějak nám to k mladé veselé rodině s dětmi šlo více než přísný minimalismus a ostré rohy.
Preferujete, když přijde klient s jasnou vizí, nebo oceníte možnost mít volnou ruku?
Myslím si, že nějaké mantinely a nasměrování jsou v rámci zadání vždycky dobré a pomůžou k tomu, abychom se s klientem pochopili, byli na stejné notě… Určitě není příjemné pracovat na něčem, kde jen překreslujete něčí vizi a nejsou vyslyšeny vaše názory a nápady. Taková spolupráce pak nedává smysl a neobohatí ani jednu stranu.
A jak to bylo u této realizace?
Tady byla spolupráce moc příjemná a byl to jeden z projektů, kde jsme měli v podstatě volnou ruku. Samozřejmě v rámci možností a s ohledem na rozpočet.
Jak nejlépe dosáhnete útulného prostoru? Poradíte?
Už při navrhování se snažím přemýšlet nejen nad dispozicí a technickými aspekty, ale rovnou i nad tím, kde je nejlepší místo pro útulná zákoutí, zda se do „tohoto“ rohu vejde větší květina, kam si budoucí majitelé dají menší lampičku pro intimní osvětlení, zda zbývá nějaká volná stěna pro obraz, plakát či fotku…
Všechny tyto věci podle mého dělají útulný domov a je jedno, jestli se zaplní hned, nebo až v průběhu času. Zároveň jsme každý jiný. Já osobně se cítím nejlíp v prostoru, který není zas až tak přeplněný, mohu se v něm nadechnout, ale zároveň v něm nesmí chybět květiny, polštáře, plédy, svíčky, knihy.
Každý dětský pokoj je v jiné barevnosti.
Máte nějaké motto/pravidlo, které vás provádí napříč realizacemi?
Že někdy je dobré nechat věci uležet a odpočinout, podívat se na ně druhý den s čistou hlavou.
Nejen do tohoto projektu jste se rozhodla zakomponovat produkty české značky Lejaan. Proč?
Není to vždy pravidlem, že bychom pro klienty vybírali i povlečení či dekorace. Někdo má buď své, nebo si tyto „detaily“ chce již řešit sám. U tohoto projektu jsem byla moc ráda, že mohu pomoct i s výběrem textilu. Konkrétně kolekce Tobias’ Dream a Never Too Late se nám úžasně hodila do naší palety barev.
Jakým způsobem přistupujete k materiálům a jejich vzájemnému kombinování?
Zvolená kombinace materiálů a barev už navozuje určitou atmosféru a blíží se k nějaké škatulce stylu. Takže záleží, čeho chci docílit. Chci pánský luxusní styl? Použiji například tmavší dřevo, kůži, pěkný kov, mramor… Vždycky se ale držím toho, že jeden materiál by měl být highlightem a neměl by se prát se třemi dalšími. Všechno je to jen o citlivé kombinaci textur a struktur barev tak, aby ničeho nebylo příliš moc, nebo naopak málo.
Jaké hlavní výhody vidíte v systému Mix & Match Lejaan, který ladění kolekcí navzájem umožňuje?
Moje guilty pleasure je si dát kafe a něco dobrého v posteli. A samozřejmě se tím kafem často poleju, a pak převlékám celou postel. To asi není odpověď, kterou jste čekali, ale pro mě je velká výhoda nakoupit si různé barvy a politý polštář vyměnit místo bílého za šedý a nestresovat se, že vše není tón v tónu.
Celkový vítěz soutěž Interiér roku 2022: Dům Hra s růžovým ostrůvkem, Růžovou barvu zvolili architekti jednak pro její hravost, navíc jim příjemně kontrastovala s industriálním charakterem stropu, který chtěli trochu potlačit
Zároveň ladění různých barev umožňuje, že ložnice působí pokaždé trochu jinak a interiér dostává co chvíli nový vibe. Jednou může být neutrálně minimalistický, jindy pestřejší… Třeba jako teď s příchodem léta.
