Ač jsou nezměrná šedá sídliště složená z nejrůznějších panelových domů spojovaná hlavně s východním blokem, ve velkém rostla i na západě. Už v první polovině minulého století vznikaly budovy z prefabrikovaných dílců v Německu, Nizozemsku, Velké Británii či USA.
Konstrukční soustavyPanelové domy sice mohou na první pohled vypadat zhruba stejně, tvoří je však řada standardizovaných typů neboli konstrukčních soustav. Ty se v mnoha ohledech lišily:
Ze soustav navíc inženýři často odvozovali lokální modifikace. |
Tehdy představovaly dostupné, moderní a rychlé řešení nedostatku bydlení, se kterým se tehdy potýkala velká část světa.
Domy skládané z panelů oproti dřívějším cihlovým budovám výrazně urychlily výstavbu. Idea rychle překročila železnou oponu a paneláky se staly jedním ze symbolů východního bloku.
Zpravidla každá ze zemí přicházela s vlastním technickým řešením. Jen v Československu se inženýři postarali o vznik desítek typů a modifikací, označovaných kombinací písmen a číslic. Mezi nimi se však objevuje i jeden „vetřelec“ ze západu – dánský konstrukční systém Larsen-Nielsen.
Západní z nouze ctnost
K nákupu licence na výrobu panelů dle dánské licence vedly soudruhy dle publikace Komplexní regenerace nosné konstrukce panelových domů stavební soustavy Larsen-Nielsen, vydané na přelomu století Fakultou stavební pražského ČVUT, zejména nedostatky nejstarších soustav.
Nejstarší panelák ČSRPrvní československý dům z prefabrikovaných panelů stojí už od roku 1953 ve Zlíně. Inženýři navázali na snahu firmy Baťa o nalezení levné a rychlé metody pro ubytování množství dělníků. Soustava nazvaná G40 – podle tehdejšího jména Gottwaldov a s číslem značícím počet bytových jednotek – se však pozdějším panelákům příliš nepodobá. V souladu s tehdy oblíbeným (a takřka povinným) socialistickým realismem jej zdobí řada ozdob. Má dokonce i sedlovou střechu. |
Právě kvůli nim se režim pokoušel urychleně zavést takzvanou Novou konstrukční soustavu (NKS), která měla přinést řadu vylepšení – mimo jiné odolnější dílce, ale také větší a díky delším panelům i prostornější byty.
Požadavek však narazil na notnou zastaralost tuzemského strojírenství, které nedokázalo dostatečně rychle (aby splnilo plán) dodat inovovanou techniku pro výrobu panelů. Strojní vybavení paneláren tak režim musel pořídit z dovozu.
K technice z Jutského poloostrova pro zřizovanou panelárnu v pražských Malešicích rovnou přihodil i celou licenci na stavbu domů. Oficiálně měl nákup licence namísto zakrytí těžkopádnosti socialistického hospodářství pouze dopomoci „ozvláštnit skladbu pražské panelové výstavby.“
Panelákový obdivovatel hledá na sídlištích „perly mezi cirkusovým zbytkem“ |
Československý umakart v dánském betonu
Koncepce Larsen-Nielsen pocházela od stejnojmenné dánské firmy, která ji vyvinula už na přelomu 40. a 50. let. Soustava patřila k nejranějším a jako jedna z prvních využívala vnitřní příčný nosný systém, jenž umožnil eliminovat nosné sloupy a zároveň vytvářet členité a různorodé fasády.
První panelák v Praze slaví 55 let. Stále nabízí komfort a je příjemně lidský |
Šlo o uzavřenou soustavu – její součástí byl přesně stanovený výběr dílců, jež šlo kombinovat jen omezeným způsobem, což souviselo i s vazbou panelů, která byla v tuzemsku neobvyklá. Zároveň měly několik předností:
- sendvičové panely s izolační vrstvou,
- přesně lícující panely a úzké spáry dané precizností strojů,
- panely s povrchovou úpravou – hlazený beton či kamínkový „rastr“.
Určená byla pro stavbu budov se čtyřmi, osmi nebo dvanácti patry, která nabízela dispozice od garsoniér až po čtyřpokojové byty. Jedním z typických prvků domů je dvouramenné schodiště s podestami usazenými na čtveřicích betonových konzol.
Malešická panelárnaZávod na výrobu betonových dílců pro stavbu domů v pražských Malešicích měl sedm linek produkujících stěnové panely. Panelárna Stavebních závodů Praha, jíž dodala technologie firma Larsen-Nielsen, tak byla dle výzkumníka Jørgena Burchardta z dánského muzea Vestfyn největší v Evropě.  Jedna z výrobních linek malešické panelárny. | foto: Henrik Nissen, Montagebyggeri |
V Československu se domy dle dánského vzoru stavěly ve dvou „aplikacích“, tedy etapách, odvozených od životnosti strojního zařízení paneláren. Mírně se od sebe lišily nejen jednotlivými dílci, ale i podobou a odvážností dispozic.
- První aplikace: od poloviny 70. let do konce desetiletí
- Druhá aplikace: 80. léta
Přes dánský původ bylo vybavení domů včetně bytových jader už ryze tuzemské a nijak se nelišilo od ostatních paneláků. K realizaci modernizovaných domů v původně zamýšlené modernější třetí aplikaci vlivem změny režimu nikdy nedošlo.
Stovky dílů na jeden dům
Domy stavěné u nás se od těch původních zahraničních liší. Návrhy řešení a dispozic bytových jednotek totiž dostal na starosti Výzkumný a vývojový ústav Stavebních závodů Praha. Postupně přišel téměř se třemi desítkami takzvaných sekcí. Využití však našlo jen několik z nich.
Panelákové sekceJde o dispoziční řešení jednoho domu. Mohou být samostatné, nebo kombinované – což ovlivňuje půdorys či délku domu:
Každá sekce má vlastní vchod (či vchody) a schodišťovou šachtu. |
Podmínky v malešické panelárně umožnily výrobu panelů ve třech rozponech, se kterými si plánovači při navrhování jednotlivých modulů museli vystačit:
- 2,40 metru
- 3,60 metru
- 4,80 metru
Pro první aplikaci byly nakonec vybrány čtyři sekce, pro jejichž stavbu musela panelárna dle publikace ČVUT vyrábět 355 druhů nejrůznějších dílců. Roční produkce umožnila stavbu zhruba dvou tisícovek bytových jednotek.
Odvážná modernizace
Prototypem nového typu budov byl osmipatrový dům v Bohnicích složený ze tří sekcí. Dohromady čítá okolo dvou set bytů. Na sídlišti na severu Prahy vzniklo však těchto domů ještě několik. Celkem tu dle ČVUT stojí domy koncepce Larsen-Nielsen s více než dvěma tisíci bytů.
Část prototypového domu soustavy Larsen-Nielsen v pražských Bohnicích. Původní podoba odhaluje například typické podlouhlé panely s tenkým sloupkem mezi dvěma okny. | foto: Pavel Hrdlička, CC BY-SA 4.0
Starší domy z první etapy jsou charakteristické strohou fasádou, z jedné strany narušenou pouze vertikálními pásy výrazně předsazených lodžií. Oproti tomu novější aplikace přinesla výrazné členění staveb – fasády mnohdy vertikálně dělí různě předsazené či naopak zapuštěné moduly.
Praha Bohnice, soustava Larsen-Nielsen, dnes už myslím po fasádní smrti (fotka je z roku 2021). #panelakyinfo
#praha #bohnice #larsennielsen
V popředí je lososem znásilněná VVÚ-ETA
Odlišné (a o hodně odvážnější) půdorysy umožnila modernizace strojního vybavení malešické panelárny, díky čemuž mírně narostl rozpon produkovaných dílců:
- 2,7 metru
- 3,6 metru
- 4,5 metru
Jejich kombinací navrhl Výzkumný a vývojový ústav Stavebních závodů Praha celkem 22 odlišných sekcí – výstavby se dle publikace z ČVUT dočkalo šest z nich. Konstrukční prvky se od první aplikace nicméně příliš nelišily.
Prefabricated blocks of the Danish system Larsen Nielsen, Bohnice estate, built in the early 1980s.
#Prague #Praha #architecture #architektura #brutalism #socialistmodernism #BRUTgroup #brutal_architecture #brutalistarchitecture #socmodernism #socarchitecture #socmod #socialistarchitecture #socheritage #socialistheritage #architektura489 #a489 #city #urban #blocks #czechrepublic #panelak #plattenbau #commieblock #concrete #concretearchitecture
Charakteristickým poznávacím prvkem je například dvojí povrchová struktura obvodových panelů, které ve spodní části získaly vodorovné pásky z hlazeného betonu, zvýrazňující jednotlivá patra.
U nás exkluzivní, ve světě běžné
Bydlení to ale bylo exkluzivní – licenci na paneláky dánské provenience vláda koupila výhradně pro stavbu na sídlištích v hlavním městě. Vyjma „zkušebních“ Bohnic našly alespoň částečné uplatnění zejména na jihu a východě města, najdete je v těchto částech Prahy:
- Jižní Město
- sídliště Barrandov
- sídliště Černý Most
- sídliště Košík
- sídliště Lehovec
- sídliště Modřany
Dánská firma Larsen-Nielsen však byla v prodeji licencí velmi úspěšná po celém světě. Domy této konstrukční soustavy rostly například v Maďarsku nebo Velké Británii. „Firma zprvu exportovala do sousedních zemí, a poté do Asie, Ameriky a Afriky,“ uvádí výzkumník Jørgen Burchardt z dánského muzea Vestfyn. Podle něj firma uzavřela 53 smluv v celkem 25 zemích.
Jižák slaví padesát let. Pýcha socialismu začínala jako blátivé bludiště |
V Česku poměrně málo rozšířená soustava tak ve světě patří k jedněm z nejrozšířenějších. Už v 80. letech stálo v budovách Larsen-Nielsen po celém světě na 200 000 bytových jednotek, uvedl dánský inženýr Henrik Nissen v publikaci Montagebyggeri (Montované stavby) z roku 1984.
