| První díl: |
| Rekonstrukce bytu začala, rodina se stěhuje do maringotky - čtěte ZDE |
Snad nejtěžší ze všeho bylo bourání nosné zdi, a to hned na dvou místech. Tam, kde byty spojila chodba a v místě pro balkónové dveře. Sousedé trpěli. Uklízečka si stěžovala na družstvu a chtěla dostat přidáno, protože musela častěji vytírat chodbu. Na domovní nástěnce se objevil anonymní rozhořčený vzkaz: "Když jsme souhlasili s rekonstrukcí, netušili jsme, že bude tak rozsáhlá!" "Užili" si i řemeslníci, protože ve čtyřpatrovém domě není výtah, museli vyříznuté stokilové kvádry zdi vynášet ze třetího patra dolů po schodech.
Panelák je pro rekonstrukci ideální
Kdo by si myslel, že do paneláku je škoda investovat a že je lepší byt prodat a koupit rovnou nový, tomu architekti z ateliéru ATW oponují. Byty v panelových domech mají podle nich obrovskou výhodu. Lze totiž vybourat veškeré příčky, dokonce vyřezat otvory do betonu a byt postavit podle nových dispozic.
Pomocí sádrokartonu pak lehce obložíte zdi i stropy a schováte novou elektroinstalaci. "Přestavby panelových domů realizujeme rádi, každý byt je originál, nikdy se neopakujeme a snažíme se je vymyslet majitelům 'na míru'. Byty mají centrální stoupačky, jednoduché formy, půdorysy a pracuje se s nimi lépe, než při rekonstrukci nových bytů," obhajují paneláky architekti, i když uznávají, že záleží také hodně na lokalitě.
| Druhý díl: |
| Jak pokračovalo spojování dvou panelových bytů - čtěte ZDE |
Indukční varná deska ohrozila Vánoce
Do nového pětipokojového bytu se rodina stěhovala podle plánu, dva dny před Štědrým dnem. Poprvé nebylo napečené cukroví, ba co víc, ještě v sobotu v předvečer to vypadalo, že nebude ani ryba! Do nové kuchyně si totiž manželé pořídili indukční varnou desku, která hřeje jen v případě, že dna hrnců a kastrolů reagují na magnet. Jak se záhy ukázalo, jejich nádobí Zepter se použít nedalo. Spravil to jeden výjezd do Tesca a nová sada nádobí, takže rybí polévka byla, stejně jako ten kapr.
Jenže kromě dvou psacích stolů dětí nebyl v bytě jediný stůl. Před večeří na bedně od banánů rodinu nakonec zachránil vypůjčený zahradní stolek a pod stromečkem nebylo nic, ale vlastně všechno - nový byt. Atmosféru snad kazila jen jedna ztracená krabice s věcmi a synův školní batoh - obojí někdo ukradl v nestřeženém okamžiku při stěhování z kufru auta.
| Třetí díl: |
| Moderní koupelna má místo dlažby parkety - čtěte ZDE |
Architekti mluvili i do obrazů
Byt byl krásný, ještě voňavý. Podle současného trendu červená stěna v obýváku, modrá pak v každém dětském pokoji. Koupelny a hlavně kuchyň jak z nejmodernějšího katalogu, všechno nádobí i potraviny přišly do skříněk a šuplíků. "Trochu sterilní, to máte pořád tak naklizeno?" Ptali se první návštěvy. Nastal čas zabydlování.
Jako první si rodina nechala na míru vyrobit nový prostorný stůl pro šest osob. Nad stůl koupila závěsné podlouhlé světlo se zářivkou. Své udělaly i obrazy, i když architekti měli k jejich umístění připomínky: "Měly přijít níž, do roviny očí - čímž by se i opticky zvedl pro paneláky typický nízký strop."
Hodně pomohla bílá knihovna na míru v obýváku hned vedle zásuvných dveří z matného skla, respektive prostor oživily nejvíc barevné hřbety knížek. Po čase naštěstí opět vyrašila palma dracéna, která zkraje vypadala, že na balkóně nepřežila mrazy.
O jednu lodžii se zvětšil obývací pokoj. V místě, kde původní balkón začínal, musel kvůli nosnosti zůstat zvýšený schůdek, takže nový prostor teď připomíná pódium. Čelní šestimetrová jižní stěna namířená do uzavřeného zahradního prostoru sídliště je celá prosklená, jen rámy oken kopírují okna dolních bytů.
Ve spodní části této stěny museli architekti původně počítat s horizontálními venkovními lamelami, protože podobně jsou vyřešeny balkóny v celém okolí. Nakonec se rodina ještě před kolaudací dovolila stavebního úřadu a bytového družstva, že si namísto lamel pořídí skleněné zábradlí a u francouzských oken předsazené skleněné parapety.
"Nechci žít jako ve výloze"
Slunce a světlo odstínily vnější horizontální žaluzie na elektriku. "Zhyzdili jste celé sídliště, vypadá to, jako kdyby byla ve vašem patře garáž," reagovali na žaluzie někteří sousedé. A tak nastalo zásadní dohadování kolem záclon. Hlava rodiny byla proti, s tím, že se do moderního bytu nehodí a že je do obýváku vidět? "A na co by tak kdo byl zvědavý? A když, tak ať se podívá," byl v pohodě.
Manželka si ale při vytažených žaluziích připadala jako ve výloze. "Bude tu útulněji," tvrdila a myslela si, že se záclonami mohou být žaluzie klidně víc vytažené nahoře, když někomu vadí, že byt vypadá jako garáž. Záclony nakonec po půl roce proti vůli manžela přece jen koupila a pověsila tajně, v době, kdy odjel s dětmi na chalupu.
Látkový potah u sedačky vyhrál nad kůží
Peníze se našly ještě na novou televizi a sedací soupravu - u té nakonec vyhrál světle šedý látkový potah nad kůží. Na parkety pod skleněný konferenční stolek přišel perský koberec z humanitární dílny afghánských žen. Hluboko nad stolkem visí bílý lustr ve tvaru dole seseknuté koule.
Ostatní původní a použitelný nábytek si rozebrali jednotliví členové do svých pokojů. V letních vedrech všichni ocenili klimatizaci, kterou nechali umístit do všech tří pokojů orientovaných na jih, včetně obýváku. Původní byt už si rodina připomíná jen na fotografiích. Po necelém roce od chvíle, kdy ho opustili, pokračuje zabydlování v novém.
