Unikátní bytový interiér, jehož prostorovou koncepci navrhl Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval Heinrich Kulka, je jedinou realizací v Plzni, kde je uplatněn princip Raumplanu. To znamená, že architekt při volbě velikosti a výšce jednotlivých místností vychází z jejich funkce a reprezentativním významu.
Nejnáročnější byla oprava osmibokého prostoru jídelny, která byla nejvíce poškozena.
Semlerova rezidence dnes patří mezi 12 objektů v České republice náležejících do sítě Iconic Houses. Ocitla se tak ve společnosti takových staveb, jakými jsou například brněnská Vila Tugendhat, pražská Müllerova vila, ale i jedna z dalších plzeňských Loosových realizací, Brummelův dům.
Iconic Houses
Nadace Iconic Houses je registrovaná v Holandsku jako obecně prospěšná společnost. Sdružuje 188 významných budov 20. století po celém světě, které jsou alespoň částečně přístupné veřejnosti a slouží jako prohlídkový objekt. Kromě jiného pořádá mezinárodní konference a setkání, ale také propaguje pozoruhodné stavby jako turistické destinace.
Majitelé domů, ať už soukromé osoby, nadace či státní instituce, mohou sdílet své zkušenosti s rekonstrukcí, restaurováním či provozem svých objektů. Semlerova rezidence se zařadila mezi ikonické stavby světových architektů, jako například Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera, Antoni Gaudího, Ludwiga Mies van der Rohe a mnoha dalších.
Interiér bytu od architekta Loose zachraňoval 22 let. Za své peníze |
„Semlerova rezidence si zaslouží být ve společnosti dalších ikonických staveb 20. století. Realizace je sice především dílem Heinricha Kulky, můžeme ji ale považovat za určité završení mnohaletého působení Adolfa Loose v Plzni, která je po Vídni druhým nejvýznamnějším ohniskem jeho práce vůbec,“ říká Petr Domanický, autor expozic Semlerovy rezidence a garant obnovy objektu za Západočeskou galerii v Plzni (ZČG).
Semlerova rezidence
Historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě v Plzni, který vznikl v letech 1933 až 1934, patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Vznikl na základě konceptu Adolfa Loose z roku 1932, který do podoby projektu rozpracoval Loosův žák a někdejší spolupracovník Heinrich Kulka.
Nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, nazývané Raumplan, zde navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze.
Výška i velikost této místnosti jasně naznačují, že jde o nejvýznamnější prostor v rezidenci.
Rodina Semlerových byla nucena po okupaci v roce 1939 emigrovat do Austrálie, kde dodnes žije nejmladší ze tří synů Vilém (Will) Semler (99 let). Byt Semlerových pak sloužil různým účelům a režimům, mimo jiné jako kanceláře, učebny a malé byty. Plzeňský kraj získal bytový dům v roce 2012 a předal jeho správu Západočeské galerii v Plzni.
Loosovský interiér
Objekt na Klatovské třídě 110, který se rekonstruoval ve třech etapách, je rozdělen do dvou částí; první z nich, která zabírá téměř polovinu celého objektu, tvoří Semlerův byt. Ten je nejrozsáhlejším „loosovským“ interiérem v Plzni, v němž byl vytvořen vícepodlažní byt s plynulou návazností prostor různých výšek, tedy princip tzv. Raumplanu.
V druhém křídle bytového domu bylo nově vybudováno informační centrum pro návštěvníky, prostor pro vzdělávací a kulturní programy, depozitář, v němž bude uložena sbírka architektury ZČG, založená v roce 2009, a administrativní zázemí Západočeské galerie v Plzni. V přízemí je otevřena kavárna Café Semler, která nabízí příjemné posezení návštěvníkům prohlídek i kulturních pořadů.
Původní koupelna s obklady RAKO - poškozené dlaždice a obkladačky byly nahrazeny shodnými.
V objektu je i Badatelské centrum pro výzkum architektury. Plzeňský kraj a město Plzeň se tak mohou honosit novým turistickým cílem evropského významu, který bude přitahovat návštěvníky z Česka i ze zahraničí.
Jako před sto lety…
V domě se zachovala původní koupelna, jejíž keramické obklady pro dům zhotovila rakovnická továrna na keramické zboží RAKO. Bílé obkládačky 15 × 15 cm s jednou či dvěma klopenými hranami doplňuje šedá dlaždice 15 × 15 cm na podlaze.
Vzhledem k časovému odstupu a historickým převratům v druhé polovině minulého století, přetrvalo málo tehdejších firem, které jsou schopny ještě dnes dodat podobné výrobky nebo identické repliky ze standardního sortimentu
V případě rekonstrukce Semlerovy rezidence použila firma SILBA-Elstav, hlavní dodavatel stavby, stejné keramické obklady značky RAKO, série Color One, Color Two, Taurus Color jako před téměř sto lety. Díky dlouholeté tradici značky RAKO, dnes patřící pod společnost Lasselsbeger, bylo možné doplnit chybějící nebo poškozené keramické obklady na stěnách i podlahách některých místností rezidence.
Pomoc nejmladšího syna
Autorem expozic a prohlídkových tras je architekt Petr Domanický, kurátor sbírky architektury ZČG. Jeho záměrem bylo nejen představit bytový interiér jako unikátní architektonickou památku 30. let 20. století, ale také vyzdvihnout příběh rodiny Semlerových.
Na znovuzařízení rezidence má velký podíl i nejmladší syn Semlerových, který si vzpomněl na mnoho detailů z jejich domu.
Pečlivě bádal v dochovaných plánech a dobových fotografiích z českých i zahraničních archivů; kromě toho měl také vzácnou možnost konzultovat uspořádání a život v domě přímo s Vilémem (Willem) Semlerem, nejmladším ze synů Oskara a Jany Semlerových, který si vzpomněl na mnoho detailů z jejich sídla. Díky pečlivé práci architekta Domanického tak získala podstatná část interiéru původní podobu.
Rekonstrukce a restaurování objektuZápadočeská galerie v Plzni spravuje Semlerovu rezidenci od roku 2012. Ihned po převzetí objektu do správy začaly práce na přípravě plánů rekonstrukcí a restaurování celého objektu, které byly rozděleny do tří etap. První fáze oprav začala již v roce 2013, kdy se provedla revize střech a izolace podkroví a suterénu a vybouralo se také několik novodobých konstrukcí. V rámci 2. fáze se v roce 2015 opravily ploché střechy a zrekonstruovaly se přípojky a vnitřní rozvody. Součástí prací bylo restaurování nejvíce poškozených prostor včetně vstupního vestibulu, šatny a zimní zahrady v historickém bytovém interiéru. Po těchto opravách byla rezidence částečně zpřístupněna veřejnosti v letech 2015–2018 v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. V období 2019–2021 se realizovala rozhodující etapa rekonstrukce a restaurování. V jejím rámci došlo ke stavební opravě takřka celého objektu, interiéru i exteriéru včetně fasády a garáží. Byla zrestaurována většina dochovaného vybavení historického bytu, ale také bylo obnoveno mnoho detailů, které se v originále nezachovaly.  Ložnice manželů Semlerových Restaurátoři provedli například složitou opravu makasarové podlahy velké obytné haly, prostoru kuchyně a přípravny, pokojů manželů Semlerových, dětských pokojů, horní haly atd. Nejnáročnější byla oprava osmibokého prostoru jídelny, která byla nejvíce poškozena. Restaurátor musel kompletně rozebrat silně narušené mahagonové obklady, srovnat deformované desky, každou zrestaurovat a osadit na původní místo. Finančně se na rekonstrukci a restaurování rezidence podílely Plzeňský kraj a Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), celkové náklady čítají 110 milionů korun. Návštěvníkům se rezidence otevřela 23. září 2022. |
