První dům z podhoubí vyrůstá v Česku. Mykokompozit zcela nahradí polystyren

První dům z podhoubí lesklokorky lesklé neboli reishi získává v České republice konkrétní podobu. V tuto chvíli stojí již osm dřevěných žeber prvního modulu (kuchyně), která jsou základem nosné konstrukce. Mezi jednotlivá žebra spojená překližkou se postupně vsazují myceliové desky.

V interiéru Samorostu budou myceliové desky plnit funkci zvukového izolantu a současně budou výjimečným designovým doplňkem. Uvnitř stěny plní funkci izolantu tepelného. Mykokompozitní materiál tak kompletně nahrazuje polystyren.

Další stavební fáze budou zahrnovat výrobu druhého modulu (ložnice) a středové části domu (spojovací chodba), hydroizolaci, přichycení šindelů a zařízení interiéru. Dřevo a mykokompozit se krásně funkčně i designově doplňují a podtrhují udržitelnost celé stavby.

Záměr postavit v České republice první dům za využití podhoubí oznámila na jaře letošního roku Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Dům demonstruje různé cesty využití materiálu na bázi mycelia, respektive mykokompozitu, v udržitelném stavebnictví. Laboratorní testy prokázaly, že mykokompozit může ve stavbě zcela nahradit polystyren a je vhodný zejména pro zvukovou a tepelnou izolaci i designový interiér.

Co je mykokompozit

Spojením podhoubí (mycelia) a odpadu obsahujícího celulózu (např. piliny, papír, pelety) vzniká tzv. mykokompozit. Má tu zásadní vlastnost, že i po rozdrcení a vložení do formy zůstává živý. Vlákna podhoubí (hyfy) se na sebe napojí a mycelium sroste opět dohromady. Zpevní se tak ve tvaru daném formou. Živý organismus se deaktivuje sušením.

Mykokompozit je přírodní udržitelný materiál, jehož vlastnosti přímo vybízejí k tomu, aby byl využit v mnoha oblastech běžného života, a nahradil tak své neekologické protějšky, například polystyren.

„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky, které tvoří tepelnou izolaci a vnitřní obklad. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a samozřejmě přípravu interiéru,“ popisuje Kateřina Sýsová, architektka ze spolku Mymo.

Spolek sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Jde o odborníky z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (Molab) a odborníky z firmy Mykilio.

Výrobní technologie a postup

Pro stavbu domu je kromě mykokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci. Oba materiály mají společný nejen přírodní základ, ale také to, že je lze snadno obrábět.

„Kombinace mycelia a dřeva funguje výborně. Ekologičnost podtrhuje fakt, že jakékoli ořezy mykokompozitních desek jsou beze zbytku kompostovatelné, a nevzniká tak žádný odpad, který by zatěžoval přírodu. Samotný výrobní proces těchto dvou stavebních materiálů probíhá nejprve odděleně. Žebra dřevěné konstrukce vznikají v dřevařské výrobní hale v Praze, zatímco myceliové desky rostou v biotechnologickém pracovišti v Brně. Práce s myceliem zahrnuje vyšší nároky na dezinfekci prostředí, přeci jen zacházíte s živým organismem,“ popisuje Jakub Seifert, předseda spolku Mymo.

Samorost je soběstačný

Využití domu vidí jeho autoři hlavně v oblasti moderního kempování, tzv. glampingu. „Chceme ukázat, jak je dům variabilní. V našem projektu počítáme v základu se dvěma moduly, přičemž v jednom bude kuchyň se sezením a ve druhém ložnice. K domu lze ale jednoduše připojit i další moduly. Počítáme i se třetím modulem s koupelnou a toaletou. Dům takto může stát zcela samostatně, mimo přídatné sociální zařízení v kempu, může být součástí volné přírody, a nabídnout tak jeho nájemcům úplné soukromí spojené s komfortem a zázemím pro hygienu,“ vysvětluje architektka Kateřina Sýsová.

Čtvrtina domu Samorost bude veřejnosti představena v Galerii Národní technické knihovny v Praze. Interaktivní výstava, která bude znázorňovat cestu mycelia z lesa až do podoby reálného stavebního materiálu, se uskuteční od 18. října a potrvá do 17. listopadu 2024. Výstava bude přístupná zdarma široké veřejnosti. Stavbu autoři dokončí koncem letošního roku. K vidění bude v průběhu roku 2025.

„Od představení domu veřejnosti si slibujeme zvýšení zájmu ze strany akademiků a také potenciálních investorů, kteří by mykokompozit pomohli zavést do průmyslové výroby a podpořili tak udržitelnost ve stavebnictví,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky, která projekt iniciovala a financuje ho.

Konstrukce domu

1. Nákresy a modelace domu v počítači, příprava projektové dokumentace
2. CNC frézování: mechanická úprava dřevěných dílů, příprava jednotlivých žeber konstrukce
3. Konstrukce domu, sestavení a spojení žeber a výroba podlahy

Mykokompozit

1. Propojení mycelia a substrátu s obsahem celulózy, růst a sílení materiálu
2. Nadrcení houbového substrátu, tvorba myceliových desek ve formách
3. Deaktivace živého organismu, vyklopení hotových desek z forem, obrábění do požadovaných velikostí

Propojení dřeva a mycelia

1. Vložení naformátovaných desek z mykokompozitu do dřevěné konstrukce
2. Hydroizolace: zakrytí zkompletované konstrukce difúzními fóliemi pro ochranu před zatékáním vody
3. Vnitřní obklad: uchycení myceliového obložení uvnitř stavby
4. Vnější obklad: uchycení mycelia a latí vně domu pro přichycení šindelů

Shrnutí výsledků jednotlivých testů mykokompozitu:

1. Při požáru oddoutnává pomaleji než dřevo. Neodkapává, neprská žhavé kapky do okolí.
2. V tlaku je odolnější než polystyren.
3. V tahu je pevný jako korek.
4. Soudružnost materiálu je stejně dobrá jako u polystyrenu.