Doby omračujícího počtu novinek a velkých gest jsou prostě pryč. Nábytkářské firmy, zejména ty s velkou tradicí, sahaly po osvědčených jménech známých designérů, „oprašovaly“ osvědčené modely a produkty, které již dávno patří mezi designové ikony. K nim někdy přidávaly jen pár novinek. Velkou pozornost však věnovaly materiálům, kvalitě řemeslné práce a detailům.
Stolek s odklápěcí deskou je z kůže, výplet představuje dokonalou řemeslnou práci.
Salone del mobile je mezinárodním veletrhem, podíl italských výrobců byl však nepřehlédnutelný. Z 2 418 vystavovatelů tvořily více než 60 procent firmy právě z Itálie. Kromě nich tu byli zástupci ze 43 zemí.
„Italské firmy mají k dispozici nejen vynikající designéry, ale také nové a často unikátní stroje, a to v kombinaci s tradicí a kvalitou řemeslníků dává možnost vytvořit opravdu dokonalé věci. K tomu je nutné připočíst velmi odolné laky. To je také důvod, proč má italský design takový zvuk,“ vysvětluje Kamila Šindelářová ze společnosti Punto design, která zastupuje řadu italských firem.
Obecně lze říci, že letošní veletrh byl ve znamení kvality a nadčasovosti, příjemných měkkých a oblých tvarů, teplých tlumených barev a důmyslných detailů. Tedy žádné „módní trendy“, ale stylové věci, které jen tak nezevšední. Nábytek se stává opět investicí, jež má sloužit řadu let. To odpovídá i tlaku na ekologii a smysluplnost výroby.
Tlak na ekologii a využívání recyklovaných materiálů byl letos hodně výrazný. „Je ale otázkou, zda třeba umyvadlo vyrobené ze zbytků dřeva a umělých pryskyřic je ta pravá cesta. Likvidace takového umyvadla bude mnohem náročnější než klasického výrobku z keramiky,“ upozorňuje architekt Michal Janků.
Vedle ekologie se objevily i další trendy: „Největší (a také nejznámější) firmy se z ryze interiérové produkce zaměřily i na outdoor, pohovky a křesla určená do exteriéru,“ upozorňuje Pavel Šindelář z firmy Punto design na jeden zajímavý aspekt letošního veletrhu.
Lze se jen dohadovat proč: velký podíl mezi zákazníky představují zákazníci z bohatých arabských států s příjemným podnebím, kdy se hodně času tráví venku. Asijští klienti z Japonska a Číny zase preferují značkové výrobky a vysoký podíl ruční práce, a to platí i u nábytku určeného na terasy. A takovému zájmu je nutné vyjít vstříc. Obchod je obchod.
Trubky, barvy, kůže
Nábytek působil letos subtilnějším dojmem než v předchozích letech, což bylo vidět třeba na pohovkách, největší zastoupení měla menší hovorová či židlová křesla a drobné stolky.
U obou se v případě podnoží často objevoval kov. Klasický nábytek z ohýbaných trubek, jak jej navrhoval třeba slavný architekt Mies van der Rohe, zůstával ve svém tradičním chromovém provedení, novinky však dávaly přednost matnému antracitu nebo lakům imitujícím vzhled mědi či surového železa.
Italská značka Riva vždy sází na masivní dřevo a přírodní materiály. Těžko poznat, zda jde o nábytek do interiéru či exteriéru.
Pokud se však výrobce rozhodl u podnoží pro dřevo, téměř nikdy nechyběl nějaký ozvláštňující detail, který poukazoval na dokonalou řemeslnou kvalitu.
Velký podíl u čalounění tvořil samet, ovšem s vysokou mechanickou pevností a odolností proti otěru.
Chybět samozřejmě nemohla ani kůže, která se však uplatnila nejen u čalouněného nábytku, objevovala se jako materiál i při výrobě zásuvek a vnitřního vybavení šaten, dokonce i u stolů či polic v kombinaci s přírodním kamenem nebo dřevem. Kůže posloužila výrobcům na výplety a další detaily.
