Původně si mysleli, že budou nový domov poptávat klasicky přes realitní kanceláře a inzerci, ale potom objevili facebookovou skupinu určenou pro milovníky Braníku.
„Já jsem do této skupiny na Facebooku napsal příspěvek: My bychom tady chtěli bydlet. Krátce nato se ozvala paní majitelka bytu s tím, že má k dispozici byt po částečné rekonstrukci k pronájmu. Vtipné na tom bylo to, že si nás předem prověřila. Zašla do kaváren, které od nás odebírají kávu, a ptala se na mě. Díky dobrým referencím mě pak sama kontaktovala,“ zavzpomínal Jaroslav na způsob, jakým byt objevil.
Atypická dispozice i terasa
Byt má rozlohu 84 metrů čtverečních a skládá se z kuchyně spojené s obývákem, ložnice a předsíně. Samozřejmě tu nechybí koupelna a toaleta. Z obýváku se dá vyjít na atypickou trojúhelníkovou terasu, z níž je krásný výhled do okolí. Velkým plusem bytu je, že k němu patří i garážové stání, kde mají mladí partneři svoje auto a motocykl.
Sklenice ze starožitnictví
Nábytek a vybavení bytu jsou v retrostylu. „Kulatý stolek, který máme v obýváku, je z roku 1944 podle návrhu Antonína Koželky a Karla Kropáčka. U nás se dá takový nábytek sehnat ve starožitnictvích za přijatelnou cenu, ale kupříkladu ve Švýcarsku se takové kousky dnes prodávají za desítky tisíc. Cena nábytku, který tady máme, proto pořád roste,“ vysvětlil Jaroslav.
Jelikož je pán domu café barista, nechybí tu stolek ve funkcionalistickém stylu Loft od Kare design, na němž jsou vystaveny sklenice a lahve s alkoholem. Právě kvalitní alkohol Jaroslav Slámečka používá k přípravě některých kávových drinků.
„Nejsem z těch, kdo by si každý den museli dát skleničku, to opravdu ne. Na druhou stranu říkám, že jsem díky sbírce lahví vždycky připraven na návštěvu,“ směje se Jaroslav, na jehož stolku zaujímají čestné místo sklenice ze sklárny Rückl, kolekce Metamorphosis od Ronyho Plesla, s nimiž reprezentoval Českou republiku na mistrovství světa v Kodani, kde skončil sedmnáctý. Mezi jeho další oblíbené kousky patří sklenice na whisky Bomma od Františka Víznera, které se dnes už nevyrábí a dají se koupit pouze ve starožitnictvích.
Moderátorka Makrlíková koupila od státu starou hájovnu. Z ruiny je ráj |
Kuchyně je malé království
Hodně času tráví Jaroslav Slámečka v kuchyni, kde každé návštěvě ochotně připraví kávu. S kamarády založil značku Candycane coffee.
„Když jsme před sedmi lety zakládali pražírnu, přemýšleli jsme, jak ji pojmenujeme. Věděli jsme, že káva má být sladká, aby se nemusela doslazovat a lidem chutnala. Potřebovali jsme vymyslet název a design, který by vystihoval produkt a dokázal oslovit i zahraniční klienty. Tímto způsobem jsme vymysleli anglický název Candycane coffee s dovětkem káva sladká jako cukrátko,“ říká o své značce Jaroslav, který dnes dodává svoji kávu do řady kaváren.
Provozovatelé kaváren ho ve většině případů oslovují sami, jelikož jeho produkty ochutnali a oblíbili si je. Kromě praktického kávovaru má ve své kuchyni i malý starožitný mlýnek na kávu po babičce.
Plakáty místo obrazů
Jaroslav je velkým filmovým fanouškem a doma má i promítačku. Byt si proto vyzdobil především filmovými plakáty. V kuchyni například visí plakát k filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí od výtvarnice Olgy Čivrné z roku 1976.
V obýváku je pro změnu na čestném místě portrét Jeana-Paula Belmonda od Luka Tomskiho ze studia Tomski & Polanski.
Jaroslav má Belmonda rád především díky začátkům jeho kariéry, kdy hrál v artových filmech. Nad pohovku si pro změnu pověsil tisk filmového plakátu Rambo 3 z roku 1988 a limitovaný tisk plakátu Plastic People of the Universe u příležitosti křtu knihy Ivo Pospíšila s názvem Příliš pozdě zemřít mladý.