Pracujeme s tělem i duší nábytku, tvrdí designéři. Umějí i necudný stůl

  1:00
Obohacený o vtipný detail či moderní barevnost vzniká pod značkou Lukas & Robertson originální design, který dobře koresponduje s nároky na současné interiéry. Stoly, křesla i skříně v podání Roberta Dvořáka a Lukáše Waltera opět ožívají a díky preciznímu řemeslnému zpracování se jim vrací dávný lesk a elegance.
Dvě křesílka, která by měla tvořit v každém interiéru nerozlučnou dvojici. Ne...

Dvě křesílka, která by měla tvořit v každém interiéru nerozlučnou dvojici. Ne nadarmo se jmenují Robert a Lukáš. | foto: Archiv ateliéru Lukas & Robertson

Jak jste se dali dohromady?
Lukáš Walter: Chtěl jsem po Robertovi zpracovat webovky, trvalo mu to děsně dlouho, ale když to nakonec dopadlo, stal jsem se jeho dlužníkem.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.

Rob navrhl barterem opravu lodi, myslel jsem, že jde o model, skalpel mám v ruce. No a ono šlo o šestimetrovou plachetnici. Zkrátka stále jsem dlužníkem.

Robert Dvořák: Ta loď, říkáme jí Švéd, dál stárne v garáži. Je ale jisté, že ji dostaneme znovu tam, kam patří, tedy na vodu. A na zádi bude mít cejch Lukas & Robertson.

Tedy název vaší značky. Odkdy se začíná odvíjet její příběh?
RD: Pamatuju si to přesně, desátého září loňského roku po šesté hodině jsme si u Lukáše v dílně řekli „ano“.

LW: No, je to rok, zjistili jsme to přes e-maily. Mé ženě se naše oslavy nezdály, my totiž žádné výročí neoslavujeme.

Kdo hledá design s dávkou humoru a dekadence, neodolá gramofonové skříňce s názvem Von Gramofon.

V čem spatřujete know-how vašeho studia?
RD: Máme čtyři oči a dvě srdce, Lukáš navíc ruce a já nohy. A kromě těla nás zajímá i duše nábytku.
LW: Děkuji Pavlu Halajovi do Dolní Chřibské. Ten mě učil držet dláta a obvazoval rány.

Duše nábytku, to zní hezky. Vy staré kousky nejen obnovujete, dáváte jim i nový originální vzhled. Co vás přivedlo k myšlence navrhovat vlastní design?
RD: Chceme dát starému kvalitnímu nábytku možnost vrátit se ze sklepů a garáží zpět do interiéru, vrátit mu roli důstojného společníka našich životů a přitom se bavit, fabulovat. Není tedy jiné možnosti, řemeslo samotné neskýtá do statek prostoru pro humor a vyprávění.

LW: Táhlo mě to už od školy, dělat vlastní tvorbu. Myslím, že to přišlo právě včas.

Botník Ellen z Brna dostal nové nožky z třešňového dřeva.

Křeslo s královskou korunou či s čepicí kašpárka, gramofonová skříň, kterou zdobí lidské ucho ze dřeva či netradiční kombinace materiálů. Víte od začátku, jak bude vypadat konečný výsledek?
RD: Snažíme se zachovat mnoho původního a přitom být myšlenkově i vizuálně odvážní a samozřejmě řemeslně nekompromisní. Konkrétní nápady ale vznikají až při debatách nad tím kterým kusem, záleží na tlaku, teplotě, formě Rádia 1... Umí to být nadmíru přímočaré i mimořádně klikaté.

LW: To se neví nikdy. S určitostí ale víme, že si vyjdeme vstříc. Je to vzájemné prolínání momentálních rozpoložení. 

Realizace nazýváte lidskými jmény. Proč?
RD: Náš první kus byl stůl Boženka, pojmenovaný na počest paní Boženy, která nám jej darovala, byl to její svatební dar z roku 1951. Kusem druhým byl rovněž stůl, smyslný kus nábytku, kterému nešlo nedat jméno. Nazvali jsme jej Libuše. A tak už to šlo dál, chtěli jsme, aby každý kus z naší současné kolekce měl svůj příběh, svoje jméno.

LW: Není ale jisté, jestli s lidskými jmény budeme pokračovat. Každopádně nábytek s příběhem je určitě to, co nás zajímá.

Jaký příběh se skrývá za stolem jménem Libuše? 
RD: Libuše byla mimořádně zdevastovaná, přišla o celou desku. Tu dostala novou, kombinující srst telete a ořech královský. Na první pohled je deskou, na druhý necudnou a při doteku čerstvě oholenou.

Stůl Libuška v sobě nese pikantní estetický náboj ve formě přiznané štěrbiny na desce stolu.

A jak je to s Boženkou?
LW: Její strnulost byla nesnesitelná. Původní nohy musely pryč. Vizí byla koza. Vábí mě pastevectví, Afrika, tanec... Pak ale přišla kožešina z telete, tak je to asi tele-koza.

Pro jaké klienty navrhujete?
RD: Pro všechny ty, kteří chtějí originál, jeden kus, mají úctu ke svému interiéru a peníze. A to ať tvoříme volně, či zpracováváme jejich konkrétní představy.
LW: Úcta k vlastnímu doupěti je důležitá.

Jak vnímáte současný český interiér? Splňuje obecně vaše nároky na bydlení?
RD: Netroufám si zobecňovat, ale interiér, kde se ženou a dětmi žijeme, splňuje naše představy. A to mohu říct o většině lidí a interiérů, ve kterých jsem kdy byl. Aniž bych říkal, že se mi všechna řešení líbila.
LW: V tom jsem kritičtější. Před revolucí bejváky působily stejně. Dnes mám ten stejný pocit, jen z toho jde větší chlad. Jinak bydlet se dá třeba na stromě.

Milovníci animálních tvarů i bytelných materiálů si jistě dokáží představit originální stůl „Boženka“ ve své pracovně, v kuchyni nebo i v místě domácí vinárny.

Jakých chyb se lidé při zařizování svých domovů nejčastěji dopouštějí? A naopak, v čem česká obydlí obdivujete?
RD: Nikdo z nás by se neměl obklopovat něčím, co mu není příjemné, co v něm vzbuzuje negativní emoce. Můj obdiv mají všichni ti, kteří si umí s grácií obhájit svůj nevkus. A to říkám bez jakékoliv ironie.
LW: Těžko říct, jestli jde o chyby. Jedna za všechno: před zakoupením nábytku z letáku bych doporučoval zajít se zeptat k truhláři, kolik by to stálo ve dřevě. Domov pak voní úplně jinak.

A váš názor na fenomén českého kutilství?
RD: Je zdravé, jak pro duši, tak pro tělo.
LW: Vzhledem k mé profesi to beru spíš s úsměvem.

Prozraďte nám umělecké vzory, oblíbené historické období či umělecký styl, který vás oslovuje.
RD: Mám rád intelekt, emoce a volnost.
LW: O vzory nejde, ale uměleckou osobnost s velkým O, mě bere Jan Švankmajer. Z období a stylů je to určitě doba předválečná a art deco.

Relaxujete prací? Nebo jinak, jak trávíte svůj volný čas?
RD: Pracovat s Lukášem je pro mne koníčkem.
LW: Práce je pro mne hrou a soustředěním. Relaxaci si v restaurátorství při použití chemikálií měním v levitaci. Jinak toulky přírodou jsou pro mě vším.

A co byste přáli vaší značce Lukas & Robertson do roku 2015?
RD: Aby se zabydlela.
LW: Aby Lukáš a Robert měli dost prostoru zajít spolu na pivo.

Tvarem připomíná skříňka Gustav noční stolek našich prababiček, trendy barevností však skvěle zapadá do současných moderně vybavených interiérů.

Lukas & Robertson

Robert Dvořák (1978)
Vystudoval polygrafii a fotofyziku na Chemicko-technologické fakultě Univerzity Pardubice, pracuje na vývoji a aplikaci řešení pro zabezpečení tiskovin a zboží proti padělání, věnuje se grafickému designu a návrhu hraček. Rád bývá doma a na moři. Je ženatý, má dvě dcery.

Lukáš Walter (1979)
Vystudoval nábytkářskou školu se zaměřením na interiér v Hamru u Litvínova. Momentálně se věnuje restaurátorství a výrobě nábytku z masivu. Šťastně ženatý, má dvě dcery. Na cestách si přisvojil motto: „Kde je vůle, tam je cesta“.

Lukas & Robertson

Značku založili Robert Dvořák a Lukáš Walter v roce 2013, zabývají se renovací původního nábytku s akcentem na design a vtip. Pracují tradičními technikami, používají klasické i moderní materiály. Jsou konzervativní i revoluční. Při výrobě kladou důraz na originalitu a detail, dbají na čistotu řemeslného provedení.

Robert Dvořák a Lukáš Walter

Další zajímavé články najdete v časopise Domov.

.

Autor:

Nejčtenější

Rosnička Honsová bydlí v Praze. V části s nejlepšími rozptylovými podmínkami

Meteoroložka a hlasatelka zpráv o počasí Dagmar Honsová si svůj domov vybrala netradičním způsobem. Její povolání je zároveň i jejím největším koníčkem, proto zvolila jako místo k životu...

Nádhernou roubenku zachránili a pak ji museli zavřít. Měli k tomu dva důvody

Truskavna je obec na hranici CHKO Kokořínsko, na kraji Truskaveckého dolu. Zde si Jarda s manželkou pořídili rozlehlé stavení, které je památkově chráněným statkem z konce 18. století. Bez peněz a...

Bára Nesvadbová bydlí v kouzelném domě za Prahou. Skrytá oáza je plná zvířat

Bára Nesvadbová nás pozvala do svého dvougeneračního domku na okraji Prahy. Spisovatelce a spoluzakladatelce nadačního fondu Be Charity vyšel nedávno nový román a je tak v jednom kole. Ráda se z...

Legendární boxer Osička žije v pražském Karlíně s věrnou parťačkou Cindy

Bývalý šampion v boxu Rosťa Osička se dnes věnuje především malování a poezii. Jeho byt v pražském Karlíně připomíná jeden velký ateliér. Svůj domov obývá s fenkou Cindy, protože zvířata hrají v jeho...

Rodina si pomohla k penězům. Chytrý nápad jim splácí půjčky i náklady na život

Někdy je nejlepší zapadnout tím, že se vlastně příliš zapadnout nepokoušíte a nepopíráte svou jinakost. Bytový dům Oak & Alder, který vyrostl na předměstí Seattlu, svou fasádou z povětrnostní...

Je mu 90 let, přesto je stále moderní. Za skvělý dům vděčí New York Evropě

První moderní městský dům postavili v New Yorku až v roce 1935. Autor, architekt William Lescaze, pocházel samozřejmě z Evropy, kde se mezinárodní styl architektury zrodil. Jeho stavba na newyorské...

27. dubna 2025

Rosnička Honsová bydlí v Praze. V části s nejlepšími rozptylovými podmínkami

Meteoroložka a hlasatelka zpráv o počasí Dagmar Honsová si svůj domov vybrala netradičním způsobem. Její povolání je zároveň i jejím největším koníčkem, proto zvolila jako místo k životu...

27. dubna 2025

Při stavbě domu použili místo betonu levnou hlínu. Počkejte si na překvapení

Výhled na příboj a rozbrázděné skály na pobřeží majitelům pozemku dočista učaroval. Sledovat by je dokázali celé dny. Proto plán na rekreační obydlí pojali tak, aby se ze svahu sestupující stavba...

26. dubna 2025

Ze starého domku a stodoly u Klatov vytvořili úžasný rekreační domek

Fasáda z opalovaného modřínového dřeva, která nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu, představuje pohledově nejvýraznější prvek ve zdařilé rekonstrukci vesnického stavení. Navíc původní stodola ustoupila...

26. dubna 2025

Dvě jubilea Josefa Gočára. Poznáte i méně známé stavby slavného architekta?

Slavný český architekt by letos oslavil hned dvě jubilea. Vydejme se proto po jeho stopách, o nichž se zase tolik neví.

25. dubna 2025  14:32,  aktualizováno  14:32

Byt jako z hororu prošel ohromující proměnou. Obrovská dřina se vyplatila

Není to úplně klasická rekonstrukce. Spíš kompletní přepracování starého bytu v historické budově, kde paměť sahala sto třicet let do minulosti. Četné renovované a repasované prvky ji tu s nádechem...

25. dubna 2025

Štěnice nám zamořily byt. Lezou od souseda, bývalého popeláře. Co mám dělat?

Bydlím v obecním bytě a už nějaký čas bojuji se štěnicemi. Štěnice nám do bytu lezou prokazatelně od souseda, který přiznal, že už pět měsíců má doma nějaké černé brouky. Prý nevěděl, co to je, a tak...

25. dubna 2025

Ve Znojmě si berou děti do práce, z kanceláří pro ně vznikl pohádkový svět

Projekt dětské skupiny Nevokids představuje citlivou rekonstrukci původních kancelářských prostor, které se proměnily na úžasně inspirativní prostředí pro nejmenší. Nechybí zde nic, co děti milují a...

25. dubna 2025

Bára Nesvadbová bydlí v kouzelném domě za Prahou. Skrytá oáza je plná zvířat

Bára Nesvadbová nás pozvala do svého dvougeneračního domku na okraji Prahy. Spisovatelce a spoluzakladatelce nadačního fondu Be Charity vyšel nedávno nový román a je tak v jednom kole. Ráda se z...

24. dubna 2025

Po odchodu dětí si rodiče v Košicích dopřáli kuchyň podle svých představ

Výměna kuchyně bývá někdy hodně těžká, zejména pokud k ní máte nejen praktický, ale i citový vztah. Onou pověstnou poslední kapkou pro změnu může být okamžik, kdy doslouží některý z vestavných...

24. dubna 2025

Nádhernou roubenku zachránili a pak ji museli zavřít. Měli k tomu dva důvody

Truskavna je obec na hranici CHKO Kokořínsko, na kraji Truskaveckého dolu. Zde si Jarda s manželkou pořídili rozlehlé stavení, které je památkově chráněným statkem z konce 18. století. Bez peněz a...

23. dubna 2025

Autoři nejlepších interiérů roku 2024 dostanou jako cenu svítidla ze střepů

I ze střepů lze vytvořit krásné věci. To dokazuje studio Dechem, založené duem Michaelou Tomiškovou a Jakubem Janďourkem. V současnosti „vdechují“ druhý život střepům z nepovedených výrobků a pod...

23. dubna 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.