

Minaret, Lednice, výška: 62 metrů. Jednu z nejstarších dochovaných rozhleden na našem území a zároveň nejvyšší stavbu typu minaretu mimo islámské země nechal postavit v roce 1797 kníže Alois I. z Lichtenštejna.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Minaret, Lednice, výška: 62 metrů. Autorem minaretu s betonovou konstrukcí v areálu zámeckého parku byl stavitel a továrník Josef Hardtmuth (založil značku Koh-i-noor Hardtmuth).
Autor: Marie Stránská, MAFRA
Minaret, Lednice, výška: 62 metrů. Uvnitř minaretu je osm místností, které původně sloužily jako muzeum lichtenštejnských exotických sbírek.
Autor: Marie Stránská, MAFRA
Minaret, Lednice, výška: 62 metrů. S věží v maurském stylu prý pomáhali arabští umělci.
Autor: Marie Stránská, MAFRA
Minaret, Lednice, výška: 62 metrů. Stavba má tři vyhlídkové ochozy. K tomu nejvyššímu vede 302 schodů.
Autor: Marie Stránská, MAFRA
Poledník, Prášily, výška: 37 metrů. Vyhlídková věž se třemi půlkruhovými patry se zařadila k nejnavštěvovanějším místům Národního parku Šumava.
Autor: Jan Hocek
Poledník, Prášily, výška: 37 metrů. V roce 1999 na Poledník vystoupalo 35 000 lidí. Její spotřebu elektrické energie už několik let pokrývá fotovoltaická elektrárna.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Brdo, Kostelany, výška: 24 metrů. O výstavbu věže se zasloužilo Sdružení pro podporu místních iniciativ Chřiby a autorem návrhu je architekt Svatopluk Sládeček.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Borůvka, Hluboká, výška: 18 metrů. Veřejnosti je přístupná od roku 2005 a půvabné jméno dostala podle návrší, kterému místní říkají Borek nebo Na Borůvčí.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Máminka, Hudlice, výška: 33 metrů. Krásné, průhledné, dřevěné, takové rozhledny navrhuje Huť architektury Martin Rajniš.
Autor: David Kubík
Máminka, Hudlice, výška: 33 metrů. Autory této, umístěné na Krušné hoře ve středních Čechách, jsou architekti Martin Rajniš, Martin Kloda, Tomáš Kosnar a David Kubík.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Máminka, Hudlice, výška: 33 metrů. Středem rozhledny prochází závitová tyč, na níž je zavěšené dubové točité schodiště.
Autor: David Kubík
Máminka, Hudlice, výška: 33 metrů. Věž ve tvaru trojbokého jehlanu, vytvořená z příhradoviny z borovicové kulatiny a zinkové oceli, působí na první dojem jednoduše.
Autor: David Kubík
Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm, výška: 31 metrů. Kvůli výhledu bylo nutné vykácet část vzrostlých stromů, což byl trochu problém.
Autor: Profimedia.cz
Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm, výška: 31 metrů. Dřevěná rozhledna totiž stojí na Karlově kopci v 1. zóně CHKO Beskydy a výhled je tak zredukován na výsek od jihovýchodu k severu.
Autor: Dalibor Glück, MAFRA
Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm, výška: 31 metrů. Plány na stavbu vytvořil už v roce 1896 významný slovenský architekt Dušan Jurkovič.
Autor: Dalibor Glück, MAFRA
Romanka, Hrubý Jeseník, výška: 50 metrů. Autory nejníže položené rozhledny u nás (jen ve výšce 204 metrů nad mořem) jsou architekti Oldřich Hájek, Jaroslav Šapek, Laco Fescu a Tomáš Pavlík.
Autor: Profimedia.cz
Jiřetín pod Jedlovou, Lužické hory, výška: 29 metrů. Rozhledna vznikla v letech 1890-1891 díky aktivitě Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Ke stavbě byl použit kámen znělec, římsy a překlady oken jsou z cihel.
Autor: Profimedia.cz
Maják a muzeum Járy Cimrmana, Příchovice, výška: 25 metrů. Věž, jejíž tvar připomíná skutečný maják, je postavena z borového dřeva a kovu, do svahu zapuštěné muzeum Járy Cimrmana je z betonu a obloženo kamenem.
Autor: Pension u čápa
Maják a muzeum Járy Cimrmana, Příchovice, výška: 25 metrů. Na špici rozhledny, na niž vede 115 schodů dubového schodiště, umístili její autoři korouhev.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Nástavba vysoké pece, Ostrava-Vítkovice, výška: 77,7 metrů. Industriální areál Dolních Vítkovic patří k Národním kulturním památkám.
Autor: Stavba roku
Nástavba vysoké pece, Ostrava-Vítkovice, výška: 77,7 metrů. Se zajímavým nápadem revitalizace přišel architekt Josef Pleskot, který novou věž vnímá jako symboliku ohně, jenž nad pecí vzplál vždy, když se při tavbě vytvořil velký objem vysokopecního plynu.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Nástavba vysoké pece, Ostrava-Vítkovice, výška: 77,7 metrů. Součástí prosklené válcové nástavby Bolt Tower o průměru 9 metrů zavěšené do stávající nosné konstrukce pece je nejenom vyhlídková terasa, ale také klub či kavárna.
Autor: ČTK
Žižkovský vysílač, Praha, výška: 216 metrů. Od roku 1974 se v Praze uvažovalo o novém výkonném vysílači rozhlasového a televizního signálu. Stavět se začalo až v roce 1985. A trvalo to sedm roků.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Žižkovský vysílač, Praha, výška: 216 metrů. Autory projektu nepřehlédnutelné dominanty a zároveň nejvyšší pražské stavby byli architekt Václav Aulický, statici Jiří Kozák a Alex Bém.
Autor: Profimedia.cz
Žižkovský vysílač, Praha, výška: 216 metrů. V letech 2011 až 2012 prošla věž rozsáhlou rekonstrukcí, nový pronajímatel se rozhodl přebudovat interiéry.
Autor: Jaroslav Kvíz
Žižkovský vysílač, Praha, výška: 216 metrů. Hotel s jediným pokojem. I tak lze charakterizovat věž v Praze na Žižkově.
Autor: Jaroslav Kvíz
Žižkovský vysílač, Praha, výška: 216 metrů. V kuchyňce je vše potřebné pro hotelové hosty, ale i účastníky menšího jednání. Postel lze totiž přemístit do připraveného zázemí.
Autor: Jaroslav Kvíz
Kelčský Javorník, výška: 35 metrů. Stavbu tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených modřínových lamel symbolizujících hodinový ciferník.
Autor: Martin Janoška, pro iDNES.cz
Kelčský Javorník, výška: 35 metrů. Lamely jsou uspořádané do kruhu kolem ocelového sloupu s vřetenovým točitým schodištěm.
Autor: Ročenka architektury 2014-2015
Kelčský Javorník, výška: 35 metrů. Prohnuté tvary dřevěných lamel odkazují na tradici výroby ohýbaného nábytku v továrně TON v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.
Autor: Martin Janoška, pro iDNES.cz
Pekelný kopec u Třebíče, výška: 26 metrů. Na Pekelném kopci stojí rozhledna modřínového dřeva a oceli od roku 2014.
Autor: Profimedia.cz
Pekelný kopec u Třebíče, výška: 26 metrů. Rozhledna připomíná indiánské týpí a jejím autorem je architekt Pavel Jura. Inspiroval se historií Třebíče, bazilikou sv. Prokopa a Davidovou hvězdou, jež symbolizuje židovské osídlení města.
Autor: Tomáš Blažek, 5plus2.cz