Vilka pocházející z dílny tokijského studia Apollo Architects & Associates se může bez váhání stát ukázkovou prací japonské architektury: čisté linie, využití přírodních materiálů, snoubení tradice a moderny. To vše vyměřené přesně na centimetry, aby se využil každý kout parcely uprostřed zalidněného velkoměsta.
Dům stojící nedaleko stanice metra Nishidai v tokijském samosprávném okrsku Itabashi správně "po japonsku" těží maximum z miniaturní parcely a všechny neduhy přelidněného Tokia obrací ve svůj prospěch - dívá se na ně pěkně z výšky.
Dům v Japonsku |
Na rohovém pozemku vyrostl třípodlažní dům o celkové ploše 112 metrů čtverečních pro rodinu ředitele reklamní agentury Kena Pana. Jeho manželka podniká v gastronomii.
Společně si ještě před narozením syna pořídili tento pozemek, který podobně jako mnohé další v okolí vznikl oddělením a odprodejem části zahrady sousedů.
Jen díky tomu získávají mladí lidé vlastní domovy a současná architektura vzkvétá. Ve stejné čtvrti stojí další zajímavý dům, který si pro svou rodinu postavili neslyšící manželé.
Hlavní architekt Satoshi Kurosaki, který dům projektoval, používá kosené úhly, hladké struktury a strohou barevnost. Stejným směrem se ubírá i tento dům, dokončený v srpnu loňského roku.
Stojí na nároží, z jižní strany ohraničený příjezdovou komunikací a ze západu sousedním domem. Velkými prosklenými okny v černých rámech se obrací k severu, odkud hledí na město a obecní schody vedoucí od zastávky.
Největším plusem domu je, že stojí v prudkém svahu, díky čemuž si panoramatické výhledy na městské střechy mohou majitelé užívat ve všech třech patrech.
Kuchyň je vybavená moderními technologiemi inteligentní domácnosti 21. století.
Dům vypadá, jako by byl postaven z betonu, ale není tomu tak. Jeho konstrukce je celá ze dřeva. Bíle omítnuté hladké stěny použitý materiál popírají. Uspořádání vnitřních dispozic domu je také zajímavé - zatímco dětský pokoj je v nejvyšším patře a navazuje na něj největší terasa, rodičovská ložnice je v přízemí, jen přes chodbu od hlavního vstupu do domu. K ložnici patří komfortní koupelna s vanou s výhledem na město.
V přízemí je i technické zázemí a garáž. Ta může budit zdání, že je příliš malá. Neslouží ovšem pro parkování vozu, ale pro legendární italské motorky značky Ducati. Ty jsou velkou láskou majitele domu. Automobilové stání je na neoploceném pozemku vedle domu.
Klasické schodiště střídá v obytném patře dokonale subtilní bílé kovové schodiště, které se vine z posledního patra dolů jako hedvábná stuha a nenarušuje lehkost celé kompozice. Druhé patro pak patří společným prostorům rodiny, kuchyni, jídelnímu a obývacímu koutu. I zde je balkon.
Vedle domu vede veřejné schodiště.
Domov, ve kterém dominuje teple tmavý ořech a s ním kontrastující jemné běloskvoucí tóny, si manželé teprve zařizují. Z majitelky je nyní žena v domácnosti a stará se o malého syna.
Jejím největším koníčkem je vaření a čtení, proto usilovně lobbovala pro co nejprosvětlenější obytné prostory, které jí dávají možnost odpočívat u knížek, kdekoliv si lze přát.
V interiéru jsou již zabudované knihovny a množství vestavěných skříní a úložných prostor, které usnadňují každodenní provoz domácnosti.
Dům bude vybaven jak tradičním, tak moderním způsobem. Majitelé jsou zvyklí spát na klasických goto tatami, matracích poctivě ručně vyrobených ze slámy a papíru, ale zároveň jim slouží i moderní technologie inteligentní domácnosti 21. století.
