A chvála stavbě zdaleka nepatří jen za řadu technicky zajímavých a vizionářských řešení. Radnice, významná veřejná budova, urbanisticky i architektonicky skvěle dotváří prostor městské části. Okamžitě po dokončení se stala novým centrem pražských Modřan.
Pokrytí střechy radnice fotovoltaickou elektrárnou
S ohledem na dnešní ceny energií a nutnost snižovat náklady nejen veřejných institucí se projekt, na kterém architekti a projektanti začali pracovat před více než pěti lety, jeví skutečně jako vizionářský.
O to zajímavější je, že jde o veřejnou stavbu, nikoli soukromý podnikatelský projekt, který musel kromě nadčasovosti už v roce 2017 splňovat všemi svými technologiemi přísné nároky na hospodárnost a rentabilitu, a to v konkurenci tehdy tradičních postupů.
Radnice byla navržena jako maximálně úsporná z hlediska údržby i energetické náročnosti. Na střeše je fotovoltaická elektrárna s celkovým výkonem FVE 50 kWp, která ve špičkách výkonu může pokrýt pět až deset procent spotřeby elektrické energie objektu během pracovního týdne a většinu spotřeby elektrické energie nezbytné pro údržbu objektu během víkendů.
Pod parkovištěm jsou umístěné nádrže na dešťovou vodu, která se využívá k zalévání zeleně v areálu, na parkovišti jsou k dispozici stanice pro nabíjení elektromobilů.
Jako inspirace pro stavbu posloužily architektům kostky cukru.
Budovu se navíc podařilo dokončit v rekordně krátkém čase, od zahájení stavby po její dokončení uběhly pouhé dva roky.
„Domnívám se, že náš přístup, který se ještě před pěti lety mnohým zdál jako příliš futuristický, má šanci stát se obecným standardem. Využívání technologií, uvážlivé hospodaření s energiemi a uvědomování si, že žádná taková budova se nestaví na jeden rok, ale ani na deset let, by přece mělo být standardem projektování každé veřejné budovy,“ říká Ing. arch. Jana Mastíková, autorka oceněného projektu.
Pokud jde o podobu stavby, architekti vyšli ze znaku městské části, na kterém je černobílá cukrová homole se zlatými zkříženými klíči. Místní cukrovar měl totiž v minulosti velký podíl na rozvoji tehdy samostatné předměstské části, a tak se dostal do znaku Modřan. Architekti se tak nechali inspirovat minulostí a budovu navrhli v podobě tří propojených cukrových kostek.
Prostor i pro kulturu
Radnice nabízí nejen administrativní zázemí, ale také prostor pro další kulturní aktivity a trávení volného času. Jde o místo, které žije i po skončení úředních hodin. Místní se zde mohou potkávat a společně se bavit při nejrůznějších aktivitách.
Prvkem, který zaujme na první pohled, jsou dvoje impozantní, v noci podsvícené hodiny, které s průměrem ciferníků přesahujícím čtyři metry patří mezi největší hodiny v Praze. Zajímavým estetickým a zároveň i funkčním řešením je „levitující“ schodiště ve vstupní hale, které díky využití sloupu stabilizujícího podestu se schodišti vytváří pěkný otevřený prostor s iluzí „levitující“ desky.
Radnice byla od samotného počátku projektována metodou BIM (z anglického building information modeling). „To nám umožnilo pružně zapracovávat požadavky na změny bez ohrožení stanovených termínů a radnice má navždy svůj technický rodný list, který významně zjednodušuje správu, údržbu a opravy budovy. Systém totiž například připomíná provedení nutných revizí, a dokonce umožňuje využití rozšířené reality, elektrikář při použití tabletu i přes zavřené dveře rozvaděče uvidí, kde je poškozený jistič,“ dodává Ing. Michal Hendrych, který měl celý projekt na starosti jako hlavní inženýr.
Pochvala za ekologii
Pro městskou část Prahu 12 není „vizionářská radnice“ jediným přínosem k ekologii. Mezi její velmi zajímavé projekty patří třeba opatření, která mají v krajině za cíl bránit erozi půdy. Radnice si díky celé řadě projektů vysloužila ocenění Adapterra Awards od Nadace Partnerství, která hledá nejlepší příklady adaptace na změnu klimatu.
Hodiny s průměrem čtyři metry patří v Praze k největším.
Radnice třeba vypověděla staré nájemní smlouvy na svých patnácti hektarech polností a nové uzavřela s podmínkou, že nový nájemce bude hospodařit ekologicky. Na některých plochách hospodaří společně s občany a žáky škol. Podařilo se vysadit biokoridor a sad, o který se nyní stará ZŠ Na Beránku. Byly vysety louky a kolem cest založeno osm alejí.
A protože s výchovou k ekologii se může začít už od dětí, studio LOXIA připravilo i projekt MŠ Mydlinky, který je koncipován jako hospodárná školka v pasivním standardu, kde se budou děti starat o vlastní záhony. Energetický štítek budovy bude mít „A“, což je hodně unikátní. Roční spotřeba energií na vytápění nepřesáhne 15 kWh na 1 m2, což je přibližně třetinová spotřeba oproti úspornému nízkoenergetickému standardu.
Interiér vstupu radnice
LOXIAArchitektonické studio LOXIA propojuje vášeň pro architekturu, kreativitu, zkušenosti a cit pro veřejný prostor s potřebami klientů již od roku 1995. Sehraný tým architektů a stavebních inženýrů provází stavby od první skici na papíře až po finální realizaci. Je specialistou a jedním z největších projektantů bytových domů v České republice s více než 10 000 zrealizovanými bytovými jednotkami. V portfoliu má také obchodní centra, administrativní budovy i továrny. Pražský ateliér založil v roce 1995 Ing. arch. Milan Veselý a jeho hlavní architektkou a také partnerem je Ing. arch. Jana Mastíková. Mezi další významné projekty studia LOXIA patří například vizuálně velmi atraktivní sídlo KPMG, které stojí v blízkosti hotelu Hilton v pražském Karlíně. Ze studia pochází také projekty SUOMI Hloubětín, Chateau Troja Rezidence, Rezidence Kajetánka či Zahrady nad Rokytkou. |
