Budova ČSOB má řadu nej, například je největší administrativní budovou v Česku. Je určena až pro tři tisíce lidí. Architekt Josef Pleskot zde použil zelenou střechu, kde se můžete procházet jako v lesoparku.
Substrát pro něj bylo nutné navézt až do výšky 1,2 m. Místo tradičního použití jeřábů a kontejnerů se substrát "zafoukával" z velkoobjemových cisteren. V roce 2008 získala budova zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED.
Přesto existují lidé, kteří by zde nikdy nechtěli pracovat. Proč, na to odpovídá dokument režiséra Víta Klusáka v další epizodě televizního cyklu ProStory, který se věnuje kontroverzním stavbám posledních let (Otevřený vesmír banky, ČT2 v sobotu 26. listopadu v 21:50).
Stavba má tři zasklená atria a dva vnitřní dvory.
Pohled do otevřeného dvora
Architektura, nebo účetní hledisko?
Architekt Pleskot svou představu volného prostoru, kde lidé mohou mezi sebou vzájemně komunikovat, v dokumentu rezolutně obhajuje. Jeden z ekonomů oslovený v dokumentu to vidí trochu jinak: zatímco nábytek lze z účetního hlediska odepsat za pár let, "zdi" jsou dlouhodobou investicí. Proto je jich zde co nejméně, tedy podle jeho názoru. "Chybí tu lidský faktor," říká odpůrce otevřených kanceláří.
Nadšení v epizodě neprojevily ani úřednice, které se skrývají za paravány. Vadí jim průvan i okolní hluk, který občas skončí výbuchem vášní mezi kolegy. Každý, kdo pracuje v kanceláři typu open space, to jistě zažil na vlastní kůži.
Paravány používají úředníci kvůli průvanu i nedostatku soukromí.
Pracovníci banky mají možnost využít "lesopark" na střeše nebo posezení u stolků pod prosklenou střechou, ať již pro odpočinek nebo pro případná jednání. Intimitu pomáhá vytvářet živá zeleň místo dodatečně pořízených paravánů, které architektovi Pleskotovi vadí. Z hlediska banky je budova nového ústředí ČSOB prostředkem pro dobré fungování firmy.
Ing. arch. Josef Pleskot* 1952 Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde poté i učil na katedře teorie a vývoje architektury. V letech 1982 až 1991 pracoval v Krajském projektovém ústavu. Od roku 1991 má vlastní architektonickou kancelář AP ATELIER. Je členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Je autorem řady staveb: od rodinných domů, veřejných staveb až po rozsáhlé bytové, administrativní či výrobní areály. Věnuje se i veřejnému prostoru a revitalizací sídlišť. Získal řadu ocenění v soutěži Grand prix Obce architektů, byl finalistou soutěže Mies van der Rohe, získal Brick Award i Piranesi Award. |
A co si myslí o stavbě režisér Vít Klusák? "Střecha se zahradou je skutečný zážitek, navíc máte dojem, že přerůstá do těch vzdálených zelených svahů. Ale v tomhle typu a takhle uspořádané otevřené kanceláři bych pracovat nedokázal a nechtěl ani náhodou."
Ekologická stavba
Při stavbě budovy ČSOB se využil i beton z výstavby metra, který se drtil na recyklát (8 000 m3 betonu, který byl vytěžený v prostoru stavby).
Recyklát se použil do hutněných podkladních konstrukcí základové spáry a pro podkladní vrstvy komunikací na staveništi.
V budově je hodně zeleně i voda.
Do budovy vstupuje světlo i prosklenou střechou nad atriem.
Budovu tvoří železobetonová nosná konstrukce s významným podílem prefabrikovaných prvků, doplněná lehkou ocelovou konstrukcí pro zastřešení atrií. Hodně se využíval beton, ocel, hliník, sklo i dřevo. Plášť budovy totiž tvoří celoprosklená hliníková fasáda s dřevěnými prvky, dále pak parapetní pásy ze sklocementových panelů.
