Když se stěhujeme na „zelenou louku“, dostáváme nepopsaný list, který bude své dějiny naším prostřednictvím teprve psát. Lokality s historií však už svou minulost mají a nové obyvatele obklopí svou jedinečnou energií.
Lidé nehledají jen byt, ale i atmosféru místa
Bydlení je dnes součástí životního stylu a při výběru mnohdy rozhoduje víc než jen adresa. „Lidé dnes od bydlení vyžadují pohodlí, moderní standard a dostatečnou občanskou vybavenost, ale také aby místo mělo svou osobitost. Skutečnou identitu však nelze jednoduše vymyslet v marketingové prezentaci. Atmosféra buď v lokalitě je, nebo není,“ říká Václav Daněk mladší, šéf společnosti Ridera Development, syn zakladatele skupiny Ridera. Právě proto dnes tolik rezonují místa, která nevypadají jako „vygenerovaný“ soubor domů. Mnohem živěji působí projekty, které nevznikají „na zelené louce bez kontextu“, ale vyrůstají z konkrétního místa a navazují na to, co na pozemku bylo před nimi. Z jeho historie, architektury a původní funkce.
Historické budovy dnes dostávají nový význam
„Nové projekty často vytvářejí ekonomický i praktický důvod, proč se o takové stavby, nebo dokonce celá území znovu starat, investovat do jejich obnovy a vracet jim význam,“ vysvětluje dále Václav Daněk, že místo aby starý objekt roky pustl a ztrácel svou hodnotu, může se proměnit v živou součást obce či města.
Původní stavba dává území autenticitu, která dalece přesahuje nový bytový dům nebo kanceláře. Výhodou je atmosféra, kterou nelze dostavět dodatečně. Původní účel, materiály, výrazná architektura i silné spojení s historií dodávají lokalitě zvláštní kouzlo.
Pila Ostravice - interiér Pilnice, foto: Renáta Botošová
Když se starý areál promění v nové centrum života
Zajímavým trendem posledních let je proměna brownfieldů a zanedbaných historických areálů na nová obytná a společenská centra obcí a měst. Zanedbané, nevyužívané nebo chátrající areály, které už původnímu účelu neslouží, ale stále mají architektonickou, historickou nebo urbanistickou hodnotu, se nelikvidují, ale hledá se pro ně nová funkce vycházející z charakteru místa.
Díky novým developerským projektům tak z bývalých nádraží, továren, pil, sýpek či jiných průmyslových a hospodářských objektů vznikají knihovny, galerie, komunitní centra, kulturní sály, kavárny, coworkingová centra nebo prostory pro lokální trhy a menší akce. Místo, které bylo roky zavřené nebo nevyužité, se může vrátit do běžného života.
Developerský projekt v Beskydech přináší byty i společenské centrum
„Jedním příkladem za všechny může být projekt Nová Pila Ostravice, který vzniká v areálu Na Pile Ostravice,“ pokračuje Václav Daněk mladší s tím, že v lokalitě má vzniknout sedm bytových domů, zelené náměstí, které vytvoří rozšířené centrum obce se zelení a klidovou zónou. „Základem projektu je obnova objektu historické arcibiskupské pily z období okolo roku 1825, který nemá zůstat jen dekorací, ale součástí širšího života obce. Na začátku na záměru spolupracovali Josef Pleskot, špičkový architekt nejen Dolních Vítkovic, a Kamil Mrva, dvorní architekt citlivé výstavby v Beskydech,“ doplňuje. Na rekonstrukci pily, která se postupně stává zázemím pro kulturu, sport a společenský život, má navázat nová rezidenční část se 109 byty v dispozicích od 1+kk do 4+kk a s komerčními prostory pro obchody a služby.
Otec a syn Daňkovi
„Pilu jsme před 14 lety začali opravovat a předpokládáme, že ji letos uvedeme do plného života. Centrum Na Pile Ostravice bude určeno pro bydlení, sport, kulturu, společenské a firemní akce, konference, koncerty. A v halách pily chceme zajímavým způsobem připomínat i historii dřevařství. Podobně, jako Dolní Vítkovice ukazují hravou, interaktivní formou dvousetletou historii těžkého průmyslu – od uhlí po výrobu železa a oceli,“ popisuje plány společnosti Ridera její zakladatel Václav Daněk starší, který stojí za rozhodnutím zachránit budovy po bezmála 200letém dřevařském provozu. Podobné projekty ukazují, že staré objekty nemusí být jen památkou na minulost, ale mohou se znovu stát přirozeným centrem života.
Obsah vznikl ve spolupráci se společností Ridera a.s.
