zavřít
1 / 20
náhledy
Pro jedny je děsivou ukázkou socialistické bytové výstavby z dob Polské lidové republiky. Pro jiné je kultovním objektem, moderním pokladem národní architektury. Panelový dům v Gdaňsku je dlouhý tak, že potřebuje tři autobusové zastávky. Je nejdelší svého druhu v Polsku.
Autor: Adam Podstawczynski, Creative Commons
Když se řekne „fala“, polsky to znamená vlna. Takže polské „falowiec“ by se dalo do češtiny překládat jako vlník nebo vlnovec. Anebo bychom ho podle vzoru „panelák“ mohli nazývat například vlňák. Ani ta námi vymyšlená slůvka ale nepostihnou realitu v celé délce. Gdaňský falowiec je prostě extrém.
Autor: Johan von Nameh, Creative Commons
Falowiec z Trojměstí – tedy ze Sopot, Gdyně a Gdaňsku – je tou nejdelší obytnou budovou v Polsku. V Evropě je třetí nejdelší. O prvenství ho připravil Karl Marx Hof ve Vídni, který je dlouhý 1 100 metrů, a kontroverzemi opředený římský superblok Corviale dlouhý 980 metrů.
Autor: t.przechlewski, Creative Commons
Gdaňský falowiec měří na délku „jen“ 860 metrů. I když s výpočtem délky se musí opatrně. Nevede totiž v přímé linii, ale je rozložený do spousty spojitých vlnek. Právě ta nezvyklá stavební geometrie propojených obytných bloků se postarala o jeho vlnité až vlnkovité přízvisko.
Autor: Panek, Creative Commons
Na výšku má dvaatřicet metrů, široký je třináct metrů. A díky délce je skutečným gigantem mezi bytovými domy. Nejlépe o tom vypovídá fakt, že vzdálenost mezi jeho prvním a posledním vchodem překonávají tři autobusové zastávky.
Autor: ABach, Creative Commons
V podobných liniových stavbách, falowcích, se Polsko zhlédlo v 60. a 70. letech minulého století. Stavěli je například v gdaňské čtvrti Nowy Port, v Poznani na Žegrzu a Kłodzku. A také na lodžských Bałutach, kde jim pro jejich ostřejší hrany říkají łamance.
Autor: tomasz przechlewski, Creative Commons
Ten, o kterém je tu řeč, z ulice Obránců pobřeží, stojící v Gdaňsku ve čtvrti Przymorze, si ale utrhl největší díl pozornosti. Je to falowiec s velkým F, proslulý doma i ve světě. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1970. Hotovo bylo za tři roky.
Autor: Profimedia.cz
Hovoří se o něm jako o „městě ve městě“ nebo „městě v jednom obytném bloku“. Což dobře dokreslují čísla. Počet bytových jednotek tu připomíná spíš letopočet, je jich 1 792. Podlaží je zde jedenáct, tedy přízemí a deset pater, ke kterým patří šestnáct schodišť a galerií.
Autor: Profimedia.cz
Dohromady zde žije šest tisíc obyvatel. Představte si třeba jihomoravské Pohořelice nebo středočeskou Bělou pod Bezdězem, jejíž obyvatele byste sestěhovali dohromady pod jednu předlouhou zvlněnou střechu. Jen na doručování listovních zásilek jsou tu třeba čtyři pošťáci.
Autor: Profimedia.cz
Tento nejslavnější a největší falowiec byl postaven z prefabrikátů a technologií velkých bloků. Obrovská budova byla rozdělena do čtyř segmentů, které byly postupně uváděny do provozu. Začalo se od strany bývalé ulice Dąbrowszczaków, dnes tedy ulice Prezidenta Lecha Kaczynského. Od moře.
Autor: Profimedia.cz
Jednotlivé segmenty jsou mírně prohnuté do oblouku, připomínají vlny. Jsou vůči sobě postaveny pod úhlem 165 stupňů a do jednotlivých částí se vstupuje z vnějších galerií. Původně bylo možné projít celou délku budovy po těchto vnějších galeriích, ale postupně byly vstupy odděleny stěnami.
Autor: Profimedia.cz
Masivní rozměry a délka stavby na dohled pobřeží mění klimatické podmínky v okolí, vytváří své vlastní mikroklima. Na severní straně domu bývá chladněji, déle se tam drží sníh a jinovatka. Na jihu je průměrná teplota o něco vyšší a při vedrech tráva i stromy schnou rychleji.
Autor: Artur Andrzej, Creative Commons
Z výšek bytů tohoto vlnitého paneláku se vám tak v létě nebo na jaře může nabízet výhled do dvou odlišných světů. A do dálek, pochopitelně. Z nejvyšších pater je vidět na stadion, Trojměstí, moře. A při dobrém počasí dokonce i na čtyřicet kilometrů vzdálený Helský poloostrov.
Autor: Profimedia.cz
Dům z prefabrikovaných panelů je dnes považován stejnou měrou za relikt minulosti jako za ikonu modernismu. V době svého dokončení patřil k nejmodernějším v Polsku, dnes už je chápán jako přežitek. Přesto to v něm pořád ještě „žije“.
Autor: Profimedia.cz
Kritici připomínají, že lidé tu žijí jako v mraveništi. Ve stísněných a chladných bytech se zapáchajícími chodbami. Na druhou stranu, chválena je dobrá poloha stavby a investice do údržby se tu prý vyplácí. Investiční byty z rekordního falowce svou hodnotu zatím neztrácejí.
Autor: its-poland
Rozloha průměrného 2+1 bytu tu činí „kapesních“ osmatřicet metrů čtverečních. Na severní straně, u přístupové galerie, jsou osazeny kuchyně, od jihu pak balkony. Skrovné rozměry bytů vyrovnává obslužnost. V přízemí se nacházejí obchody, pekárny a trafiky.
Autor: casai
Časy, kdy v obřím vlňáku chodili lidé do obchodů v pyžamu a všichni se navzájem zdravili, už jsou ale pryč. Pojem komunity se narušil už dávno. Kdo chtěl a mohl, odstěhoval se odtud. Původní vazby starousedlíků se už rozpadly, obyvatelé si stěžují na anonymitu a pocit ztracenosti.
Autor: casai
Přesto se o něm nesmýšlí zle. Falowiec z ulice Obránců pobřeží byl například nominován v anketě Sedm divů Trojměstí, pořádané portálem Moje Miasto pod záštitou místních samospráv.
Autor: Profimedia.cz
Stavba tak obří je pochopitelně zdrojem mnoha legend. Jednou z nich je příběh o údajné nepřítomnosti pravých úhlů v interiéru. Ta pravdivá není. Ovšem ta o tom, že když otevřete současně okna i dveře na chodbu, zažijete průvan podobný hurikánu, pravdivá je.
Autor: Artur Andrzej, Creative Commons
Falowiec je hodně netypickou turistickou atrakcí. Ovšem bez průvodce a vstupného. Přesto se sem ročně vypraví tisíce zahraničních turistů. Aby se na fenomenální polský vlňák podívali zvenčí.
Autor: Profimedia.cz
