"Po sedmi letech, co v Koberovech žijeme, jsme spokojeni a určitě bychom neměnili," říká Lukáš Drbal, který v jednom z domů bydlí se svou manželkou a devítiletým synem. Na konceptu pasivního domu nejvíc oceňuje nízké náklady na provoz a příjemné klima v celém domě.
Podobné domy v pasivním standardu nejsou v Česku vzácností, postavilo se jich již přes tisíc, ale Koberovy jsou přece zvláštní. Na pozemcích jich vyrostlo celkem třináct. Na první pohled na nich není nic zvláštního. Domy jsou postavené tak, aby zapadly do lokality Českého ráje. Mají místní tradiční sedlové střechy se šedočernou střechou.
Pasivní vesnička Koberovy |
Právě přirozené začlenění do krajiny a potvrzení, že pasivní domy jsou správnou a jednoduchou cestou, bylo podle autora projektu Petra Morávka ze společnosti Atrea hlavním cílem.
Chtěl rozbít nesmyslné představy, které se o pasivních domech šíří, a ukázat, že jde skloubit energeticky promyšlené bydlení s architekturou. A to dokonce i v přísných podmínkách chráněné krajinné oblasti Českého ráje. "Asi největším problémem při stavbě byl návrh urbanistické zástavby," prozradil Morávek, jehož firma je zároveň jedním z nejstarších členů nezávislé organizace Centrum pasivního domu, která kontroluje kvalitu energeticky šetrného stavění v České republice.
"V původně zpracovaném plánu obce Koberovy byla navržena nesmyslná orientace domů vůči světovým stranám a okolní zástavbě a zbytečná průjezdová komunikace. Musel se proto navrhnout nový generel zástavby. Zároveň bylo nutné dostát speciálním zásadám chráněné krajinné oblasti. Ukázalo se přitom, že celá řada těchto pravidel odpovídá promyšleným postupům při stavbě pasivních domů," dodal Morávek.
S výsledkem jsou spokojeni tvůrci i majitelé domů. Koberovy navíc lákají každý rok stovky návštěvníků, kteří si například během Dnů pasivních domů chtějí na vlastní oči přesvědčit, jak se v pasivních domech bydlí viz článek Pojďte dál. Majitelé 70 pasivních domů zvou veřejnost na návštěvu.
V Koberovech se ve dvou ulicích můžete setkat s dvěma typy domů. V obou případech jde o dřevostavby, které se liší pouze vnějším pláštěm.
Někdo má omítku, jiný obklad z modřínu
Základem vesničky Koberovy byl důmyslný návrh a pečlivá realizace. Dispozice a provedení domů také šetří jejich majitelům peněženku. Faktura za vytápění dosahuje v pasivním domě pouze několikatisícové částky za celý rok. Což mnohé "obyčejné" domy spotřebují za jeden chladný měsíc.
Architekt důsledně pracoval s orientací domů vzhledem ke světovým stranám. Hlavní obytné prostory jsou na jižní straně, do severního traktu jsou orientovány vstupní, sociální a technické prostory, schodiště, volně navazující přístřešky pro auto a zahradní kolna.
V Koberovech se ve dvou ulicích můžete setkat s dvěma typy domů. V obou případech jde o dřevostavby, které se liší pouze vnějším pláštěm. Buď pracují s tenkovrstvou omítkou, nebo využívají tmavě hnědý dřevěný obklad ze sibiřského modřínu.
Novostavby mají užitnou plochu od 128 do 175 metrů čtverečních na pozemcích od 880 do 1 350 metrů čtverečních. Jde tedy o standardní domy, které můžou vyrůst kdekoli. Jejich cena se v roce 2007 pohybovala od 2,2 do 3 milionů korun.
Výstavba pasivní vesničky
V domech není nic zbytečného
Po vstupu možná někoho překvapí kompaktnost celého domu, pasivní dům nemá rád dlouhé a zbytečné chodby. Přesto nikde nic nechybí, ani nepřebývá. Standardní plán počítá s dispozicí 5 + kk, s dvěma koupelnami, technickou místností a šatnou. Všechny domy jsou dvoupodlažní.
Větrání a vytápění objektu má na starosti větrací rekuperační jednotka s cirkulací, díky ní má dům neustálý přísun čerstvého vzduchu. Z rekuperace mají někdy zájemci o nízkoenergetické bydlení obavy, podle majitelů ale zbytečně. "Díky skvělé izolaci vytopí místnosti třeba i návštěva nebo dlouhé používání počítače," tvrdí další z majitelek Karolína Klinovská.
"Teplý vzduch od krbu rozvádíme vzduchotechnikou po celém domě, babičce se topí topením s vodou ohřátou krbem. Vzduchotechniku používáme také pro čištění vzduchu od jakýchkoli zápachů , třeba z vaření, při kterém se neztrácí tak teplo," dodává Klinovská.
Novostavby mají užitnou plochu od 128 do 175 metrů čtverečních na pozemcích od 880 do 1 350 metrů čtverečních.
"Při bydlení v pasivním domě musí člověk trochu přemýšlet a může se vše zdát složitější, není to jen pouhé otočení uzávěru topení, ale vyplatí se to," říká majitelka, která si také pochvaluje vždy čerstvý vzduch v celém domě.
"Líbí se nám zejména kvalitní vnitřní prostředí. Teplo, nikde netáhne, ticho, levný provoz domu z hlediska energií," vypočítává Zdeněk Zikán, který bydlí v dalším z domů.
Pasivní domy v Koberovech fungují již sedm let, ale zatím nikdo podobný projekt nenapodobil. Možná právě dnes, v energeticky komplikované době a zároveň s možnou dotací z programu Nová zelená úsporám, je ideální doba k následování viz článek Zelené dotace do bydlení opět startují. Stát rozdělí dvě miliardy.
