náhledy
O víkendu sedmého a osmého srpna se otevře zdarma 80 běžně nepřístupných budov v hlavním městě. Celý festivalový týden přinese řadu doprovodných akcí. Mottem festivalu je „Architektura pro všechny“, prohlídky jsou určené pro širokou veřejnost. Vstup do všech otevřených budov je bez nutnosti předchozí registrace. Na snímku je Hotel International Praha v Dejvicích.
Autor: Archiv Hotel International Praha
Za současnou podobou Lichtenštejnského paláce na pražské Kampě stojí pekařský magnát František Serafín Odkolek, mlynář z nedalekých Sovových mlýnů. Přijďte si prohlédnout tuto honosnou kulturní památku, která dnes slouží vládě ČR k reprezentačním účelům i k ubytování vzácných zahraničních návštěv.
Autor: Tomáš Sysel
Malebná Trmalova vila stojí ve Strašnicích a byla postavená pro rodinu významného pedagoga a školního inspektora Františka Trmala. Stavba je ukázkou špičkové vilové architektury první poloviny 20. století. Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra ve svém návrhu propojil anglickou modernu, secesní geometrii a lidovou tradici.
Autor: Tomáš Sysel
Na Rašínově nábřeží pod vyšehradskou skálou se vyjímá Kovařovicova vila postavená na začátku 20. století architektem Josefem Chocholem. Jedno z vrcholných kubistických děl vzniklo pro stavitele Bedřicha Kovařovice. Nejen vila, ale i její zahrada, plot a venkovní schodiště jsou ztvárněny v kubistickém duchu, který se pouze v českém prostředí unikátně projevil i v architektuře.
Autor: Tomáš Sysel
Letos je tomu právě 130 let, kdy u příležitosti Jubilejní zemské výstavy vznikl ve východní části Královské obory jedinečný výstavní areál. Jeho dominantou se stal secesní Průmyslový palác od architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Symbolem výstavy se pak stala světelná fontána od Františka Křižíka, kterému se podařilo rovněž zajistit elektrické osvětlení celého areálu.
Autor: Dušan Vondra
Monumentální funkcionalistická budova Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově patřila k nejvýznamnějším prvorepublikovým realizacím, které se dočkaly světového uznání. Na svou dobu zde bylo užito mnoho progresivních prvků, například kovové konstrukce oken a fasádní obklady z keramických tvárnic Rako, pro které si budova vysloužila lidovou přezdívku „kachlíkárna“. Současný název stavby je Dům Radost.
Autor: Archiv Dům Radost
Impozantní funkcionalistický palác ARA na rohu Perlové ulice byl postaven roku 1931. Jeho charakteristické neonové podsvícení dávalo tušit obchodní funkci. Konstrukčně se jednalo o ocelový skelet, využívající stejnou technologii jako proslulé newyorské mrakodrapy, a díky této své ocelové síle přežil dokonce i dva požáry. Prohlédnout si můžete interiéry od českých designérů a architektů, které zachovávají některé původní prvky, ale kochat se můžete i výhledy ze dvou teras.
Autor: Tomáš Sysel
Sedmého května 1945 dopadla na nároží Václavského náměstí a Krakovské ulice německá zápalná puma, která prakticky zničila rohový secesní dům. Podle projektu architekta Josefa Hrubého byl na prázdné parcele postaven v 50. letech 20. století dům nový, jehož nadčasové pojetí se zdaleka vymykalo převládajícímu stylu socialistického realismu. Po svém otevření v roce 1956 se Dům módy stal doslova přes noc symbolem luxusního nakupování. Potěšte se unikátním výhledem ze střechy, kde se dříve pořádaly módní přehlídky pro uzavřenou společnost.
Autor: Archiv Dům módy
Pavlačový dům Za Poříčskou bránou 7 z konce 19. století stojí v blízkosti stanice metra Florenc. Budovu po několika letech chátrání poskytlo hlavní město do správy různým nezávislým spolkům a iniciativám.
Autor: Tomáš Sysel
Hotel Diplomat je jedním z nejznámějších pražských hotelů postavených v 90. letech 20. století v diplomatické čtvrti Dejvice, kde pobývala celá řada osobností.
Autor: Archiv Hotel Diplomat Praha
Interiéry hotelu Diplomat prošly nedávno kompletní renovací z dílny rakouského architektonického studia. Pokochejte se výhledem na Pražský hrad z terasy v 9. patře a také dalšími prostory, jejichž design odkazuje k původním použitým materiálům, ale přitom působí odlehčeně a moderně.
Autor: Archiv Hotel Diplomat Praha
Jedna z nejlepších staveb své doby, ukázka „zlatých 60. let“ v architektuře, to kdysi býval Parkhotel Praha. Možná si jej pamatujete ze seriálu Arabela nebo filmu Což takhle dát si špenát. Od svého otevření v roce 1967 byl považován za jeden z nejprestižnějších hotelů v Praze. Původní řešení interiérů bylo včetně originálního nábytku provedeno podle návrhu architektky Aleny Šrámkové, bohužel se však z velké části nedochovalo.
Autor: Tomáš Sysel
V bývalé Zengerově trafostanici na Malé Straně se 22. února 2022 otevře Kunsthalle Praha – nový výstavní a kulturní prostor pro české a mezinárodní umění 20. a 21. století. Stavbu tohoto industriálního paláce na Klárově iniciovaly Elektrické podniky hlavního města Prahy, aby byla zajištěna tramvajová obslužnost Všesokolského sletu na Strahově v roce 1932. Současná proměna neoklasicistní budovy vyvolala spory o tom, zda jde o demolici kulturní památky, anebo o rekonstrukci. Přijďte si udělat vlastní názor a jako jedni z prvních nahlédněte dovnitř nového domu pro umění.
Autor: Archiv Kunsthalle Praha
Vršovická vodárenská věž tvořila dlouhá léta významnou dominantu pražské čtvrti Michle. K elegantní věži patří i celý vodárenský komplex, který zásoboval vodou Vršovice i další městské části. Mimochodem, místní vodovodní systém byl pravděpodobně první na našem území, kde se voda chlorovala. Za jeho návrhem stojí významný český architekt Jan Kotěra, který zde použil charakteristické fasády z neomítnutých cihel.
Autor: Tomáš Sysel
Jednu z prvních průmyslových elektráren na Vltavě a také jednu z prvních betonových staveb v Praze najdete na špici pražského ostrova Štvanice. Výrazná industriální budova secesního vzhledu s kupolovitou věží byla inspirována motivy francouzské zámecké architektury.
Autor: Tomáš Sysel
Na Královských Vinohradech vyrostla na začátku 20. století jedna z klíčových staveb pražské architektonické moderny - Laichterův dům. Jejím autorem je známý český architekt Jan Kotěra, který dům navrhl pro majitele nakladatelství Jana Laichtera, mimochodem blízkého přítele T. G. Masaryka.
Autor: Tomáš Sysel
Monumentální Černínský palác na Hradčanech je skvostem pražské barokní architektury. Podílela se na něm celá řada slavných umělců, a i když následně prošel řadou úprav, díky citlivé přestavbě Pavla Janáka ve 30. letech 20. stol. opět ukázal svou původní tvář. Místo, kde byla podepsána smlouva o zrušení Varšavské smlouvy a kde za dodnes nevyjasněných okolností zemřel Jan Masaryk.
Autor: Tomáš Sysel
Pro stavbu Ústavu pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců získal Alois Klar pozemek na Malé Straně darem od císaře Františka I. Se stavbou budovy v pozdně empírovém stylu začal až po jeho smrti syn Paul a dokončil ji v roce 1885 vnuk Rudolf. Na počest zakladatele dostalo prostranství před ústavem později název Klárov. Součástí staré budovy, kde dnes sídlí Česká geologická služba, je i kaple sv. Rafaela, patrona nevidomých.
Autor: Tomáš Sysel
Hasičský dům na Vinohradech se měl stát chloubou české hasičské organizace, málem však znamenal její zánik. Jeho stavbu i dokončení totiž provázela řada finančních potíží. Hasiči si museli půjčit od bank a dary poskytly i různé spřízněné organizace a osobnosti. Osobním finančním darem přispěl dokonce i prezident T. G. Masaryk.
Autor: Tomáš Sysel
Fakulta stavební ČVUT v Praze je nejstarší a největší stavební fakultou v ČR. V rámci prohlídek se budete moci podívat do prostorné variabilní haly Atelieru D, která vznikla zastřešením západního atria budovy D. Jejím osobitým prvkem jsou hranolové buňky, zavěšené na konstrukci střechy, které slouží jako studijní nebo konzultační prostory.
Autor: Filip Šlapal
Na přání komunistického prezidenta Antonína Zápotockého byl v 50. letech 20. století zbudován na Václavském náměstí luxusní hotel Jalta. Jde o jednu z nejkvalitnějších realizací té doby, i když ve stylu tzv. Stalinova baroka.
Autor: Archiv Hotel Jalta
Veřejnost ani personál hotelu Jalta neměli tušení, že v suterénu domu se nacházel i přísně utajovaný protiatomový kryt, který využívaly složky Státní bezpečnosti k odposlechu hotelových hostů ze Západu.
Autor: Archiv Hotel Jalta
Mohutná neofunkcionalistická budova na úpatí Nuselského údolí byla postavena v roce 1976 na základě návrhu Vojenského projektového ústavu, který vzešel z architektonické soutěže. Zprvu se o ní mluvilo jako o Sjezdovém paláci, protože byla určena pro sjezdy komunistické strany. Ve své historii hostila však sjezdy pouze dva. Palác později získal lidovou přezdívku Pakul nebo též Lidojem. Dnes nese název Kongresové centrum Praha.
Autor: Archiv KCP
V pražských Vysočanech, v místech zaniklých podniků ČKD Slévárny a Moury, vyrostla podle návrhu CMC Architects 75 metrů vysoká prosklená administrativní budova AFI CITY 1. Věžový objekt je součástí postupně se rozrůstající polyfunkční čtvrti. Přijďte se z terasy v posledním patře rozhlédnout, jaký stavební boom Vysočany ještě čeká.
Autor: Archiv Afi City
Bývalý průmyslový areál pro továrnu barev ve Vysočanech, postupně zdevastovaný necitlivými zásahy, prošel od roku 2003 komplexní revitalizací. Ta kladla důraz zejména na zachování industriálního ducha místa. Elegantně a účelně proměněné prostory tovární loftové budovy z roku 1934 myslí na své uživatele nejen řešením interiérů, ale nabízí i místa k odpočinku a odreagování.
Autor: Archiv Areál Podkovářská
V pořadí druhá budova multifunkčního areálu BB Centrum (Brumlovka) vznikla již v roce 1999. Po dvaceti letech provozu tak nastal čas pro její kompletní revitalizaci, které se ujalo architektonické studio A8000.
Autor: Archiv BB centrum Budova B
Rok po založení Sokola Pražského vznikla v místě zbořených novoměstských hradeb budova pro sídlo spolku a historicky první česká sokolovna. Neorenesanční objekt z roku 1863 byl využíván pro sportovní i společenské akce. Jeho hlavní tělocvična získala jméno po spoluzakladateli Sokola, podnikateli Jindřichu Fügnerovi, který pozemek i stavbu sokolovny financoval z vlastních prostředků.
Autor: Tomáš Sysel
Secesní ateliér s výraznými prvky symbolismu na pražských Vinohradech si nechal podle vlastního návrhu postavit v letech 1908–1911 významný český sochař Ladislav Šaloun. Důvodem byla zakázka na zhotovení pomníku mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, protože jeho stávající ateliér rozměrům plánovaného díla nevyhovoval. V ateliéru se ve své době scházely přední osobnosti české kultury, např. Alfons Mucha, Ema Destinnová nebo František Bílek.
Autor: Tomáš Sysel
Pokud se někdy vydáte procházkou nebo na kole po libeňské cyklostezce, jistě vás na Libeňském ostrově zaujme nenápadná funkcionalistická stavba obklopená zahradou s uměleckými díly. Historie tohoto místa je spletitá. Možná jste netušili, že malý ateliér vznikl v roce 1930 jako zázemí pro vybudování pomníku J. A. Komenského, který měl zpracovat sochař Jan Štursa, jenž spáchal sebevraždu dřív, než byl ateliér dokončen, a zakázku na pomník po něm převzala dvojice sochařů Jan Lauda a Václav Žalud.
Autor: Tomáš Sysel
Jedinečná zahrada, ukrytá pod Nuselským mostem, připomíná osobnost sochaře Karla Nováka i padesátiletou historii jeho umělecké dílny, s níž byla úzce spjata tvorba mnoha sochařů a architektů. Vznikla tu třeba socha Woodrowa Wilsona, jejíž replika stojí dnes v parku u Hlavního nádraží.
Autor: Antonín Malý
Letos je tomu právě 100 let od doby vzniku sokolského biografu Vzlet, který svým provozem dokonce dokázal vydělat na stavbu nedaleké vršovické sokolovny. S filmem byla budova spjata i po zániku kina v 70. letech 20. století, bylo tu zázemí pro sklad Národního filmového archivu.
Autor: Petra Hajská