Spory mezi sebou vedou i zástupci obou fakult, které zde sídlí, tedy budoucí architekti a studenti informačních technologií. Depresivní interiér jako v kanále, zvenčí další zaprděná česká stavba. I tak v diskusích hodnotí "ajťáci" budovu. Pohledový beton na ně působí nedodělaně, o přednáškových sálech, které trčí z fasády, mluví jako o barevných zanícených hemeroidech.
Budoucí architekti mají samozřejmě názor poněkud jiný. Názory zastánců i odpůrců stavby zaznívají v dokumentu stejně výrazně jako názor samotných autorů či dalších pedagogů fakulty. I oni se však ve svých hodnoceních liší, u některých však jejich reakce vypadají spíše jako závist.
Přednáškové sály vystupují z fasády, jsou barevně oplechované, jako kdyby byly pokryté šupinami.
A proč je budova taková, jaká je? "Aby architekty učila pokoře. Jedině konfrontací s velkolepými proporcemi si dokážeme uvědomit sami sebe," říká Alena Šrámková.
Právě novou budovu ČVUT, ale i dům ČKD Na Můstku, který navrhovala koncem 70. let minulého století a následně vedla jeho rekonstrukci, představuje další díl z cyklu České televize ProStory (ČT2 v sobotu 17. září 22:10). Ten se věnuje kontroverzním stavbám postaveným v letech 1993 až 2011. Jednotlivé projekty uvádí do kontextu české architektury, především však dává prostor všem stranám a názorům. Svůj si pak může udělat divák sám.
Pohledový beton umocňuje i barevné efekty.
První dáma české architektury
Za Alenou Šrámkovou (*1929), kterou profesor Rostislav Švácha, historik a teoretik umění a architektury, označil nejednou za první dámu české architektury, stojí desítky významných staveb. Tu největší za 1,2 miliardy korun si "dopřála" v roce 2010.
Nebyla to ale její první velká zakázka, je autorkou a spoluautorkou celé řady dalších, třeba vestibulu Hlavního nádraží v Praze nebo budovy ČKD na Václavském náměstí (1983).
Fotografie budovy ČVUTAutorem fotografií nové budovy ČVUT v tomto článku je Ivan Němec, jsou určeny do knihy Nová budova ČVUT. Text: prof.Rostislav Švácha a Ing. arch. Adam Gebrian. Vydavatel: cfa design, vychází v prosinci 2011 |
Právě touto stavbou začíná celý dokument. Alena Šrámková ji navrhla se svým manželem, architektem Janem Šrámkem koncem 70. let dvacátého století, dokončena byla v roce 1983. Autorka ji zařazuje mezi "domy na neděli", tedy takové, které mají důležité místo v kontextu svého okolí i určení.
"Má před sebou celý Václavák, musí být proto pevný, aby to vydržel," popisuje architektka Šrámková.
Rekonstrukce a změna účelu stavby v roce 2005 jí rozhodně nevadila. "Je vidět, že domy mohou měnit své funkce," prohlašuje v dokumentu. Přestavbu si ohlídala, nemohla však ovlivnit změny, které následně spáchali uživatelé.
"Neměly by tady bejt tyhle bejkárny," hodnotí dnešní podobu některých úprav. "Najednou z toho dělají šaškárnu, ale takový je osud staveb. Je mi to líto. Myslím, že tohle tento barák znehodnocuje," říká při pohledu třeba na novou recepci.
Slavnostní otevření budovy
O projektuAutorka projektu: Lucie Králová a odborní poradci Osamu Okamura, Rostislav Koryčánek, Adam Gebrian |
Alena Šrámková si taková hodnocení může dovolit. Už desítky let představuje výraznou osobnost mezi českými architekty. Svou tvorbou, která nepodléhá střídání módních směrů, vychází z obecně platných zákonitostí architektury.
"Klade důraz na morální opodstatnění architektonické formy a preferuje proto u ní hodnoty přísnosti, nestylovosti a nečasovosti," zdůrazňuje Rostislav Švácha.
Ale především je architektka Šrámková svá, nemá potřebu se někomu zalíbit. Přímosti ji naučil i vrcholový sport (volejbal a lyžování), tvrdosti vůči sobě její zarputilost. Dokázala dělat jednu sezonu i nosiče v Tatrách. Takže ji jen tak někdo nebo něco nezastaví. Občas ovšem Aleně Šrámkové její přímost a odvaha říkat to, co si myslí, škodí. Připravily ji i o zakázky.
Když budovu loupe v kříži
Režisérem druhé dílu seriálu ProStory, který dostal název Baráky jsou vážná věc, je Radim Procházka. V dokumentu skvěle využívá hudbu Michala Rataje i kameru Martina Řezníčka a Aleše Průchy.
"Pohyb kamery proti statičnosti budovy by měl být základním formálním obrazovým východiskem filmu. Hudba Michala Rataje, v níž se snoubí ruchy a tóny, je zase základním zvukovým stavebním prvkem. Jako kdyby budova trochu 'funěla' a loupalo jí v kříži, žije si svým vlastním životem," popisuje režisér Procházka.
Otevřený prostor a dostatek světla dovoluje pracovat i na chodbách.
Pohledový beton oživují velké barevné plochy.
Prof. Ing. ak. arch. Alena Šrámková* 20. června 1929 Zvítězila v řadě architektonických soutěží. V roce 1994 obdržela cenu Osobnost české architektury, v roce 2007 Poctu České komory architektů, v roce 2008 Medaili Za zásluhy, v roce 2010 cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Má za sebou řadu výstav doma i v zahraničí. |
