Dům, který vypadá opravdu exoticky, byl dokončen v roce 2005. Vznikl za čtyři roky, ale víc času než stavbou strávili architekti přípravou návrhu. A hlavně při jeho prosazování. V Madridu sice mají novinky rádi, ale Edificio Mirador se zdál být odvážný až příliš.

Autor: Xauxa , Creative Commons

Jak něco takového vlastně vznikne? K tomu se vyplatí „znát mapu“. Respektive profil zástavby v madridské čtvrti Sanchinarro. Tu si v roce 1997 madridská radnice rozpracovala jako jedno velké sídliště, příměstský satelit. A také jej tak zastavěla.

Autor: Rodrigo Pereira da Silva, Creative Commons

Čtvrť Sanchinarro je tvořena uniformní zástavbou šestipodlažních a osmipodlažních bytových domů. Stojí pravidelně rozeseté, jako velké uzavřené čtvercové bloky s vnitřním nádvořím. Chcete-li, jsou to kvádry s dírou uprostřed, postavené normálně. Naležato.

Autor: Xauxa, Creative Commons

Když sem přišli nizozemští projektanti ze studia MVRDV, spolu se španělskou architektkou Blancou Lleó, přemýšleli, co na tomhle ospale jednotvárném uspořádání velkého sídliště vlastně mohou změnit. A nápad na sebe nenechal dlouho čekat.

Autor: Port(u*o)s, Creative Commons

Architekti vzali předlohu zde původních tvarů, kvádrů naležato s dírou uprostřed. A rozhodli se je poskládat na sebe, do výšky. Městský uzavřený blok využili jako základní dílek stavebnice, z níž vytvořili výrazný vertikální objekt. Celé to zkrátka „postavili na hlavu“.

Autor: Zarateman, Creative Commons

Takže dnes v té uniformní zástavbě ční k nebesům kolos, který těch pater má jednadvacet. Sahá do výšky 64 metrů. Jen další věžák z kostek, řeknete si? Kdepak. Edificio Mirador ve svém objemu zachovává i ten prázdný prostor. Má uprostřed volný prostor, díru.

Autor: Rodrigo Pereira da Silva, Creative Commons

Podivnosti tím nekončí. Tím, že architekti vzali ten španělský městský blok a „postavili ho na výšku“, totiž zachovali i ten prostor vnitřního dvora. V případě Edificio Mirador ovšem leží ve výšce čtyřicet metrů nad zemí.

Autor: Luis García, Creative Commons

Pokud jste někdy zavítali na Pyrenejský poloostrov, slůvko „mirador“ (případně portugalské „miradouro“) vám neznámé není. Značí totiž vyhlídku, místo ke sledování přírodní scenérie. A zrovna tak to funguje i u Edificio Mirador.

Autor: Xauxa , Creative Commons

Edificio Mirador je „vyhlídkou“. Jednak tím, že ze svého dvora – který leží na úrovni 14. podlaží – nabízí nepřekonatelný výhled do okolí. Ale současně je ta „díra“ uprostřed domu pomyslným rámem obrazu, který zachycuje panorama nedalekého pohoří Guadarrama.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Je to kreativní? To bezpochyby. A líbí se to? To už je trochu složitější. Madrid pochopitelně uvítal, že na jeho území roste nový stavební klenot, odvážně koncipovaný objekt. Lidé ze sídliště Sanchinarro a sousedství už zase tak moc nadšení nebyli.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Původní „ospalost“ sídliště místním docela vyhovovala. Navíc celé zadání zavánělo nějakým sociálním experimentem. Architekti chtěli narušit stereotyp jedné standardní rodinné jednotky a vytvořit komunitu podobnou klasické madridské čtvrti. Jen tedy ve vertikálním provedení.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

To se nakonec ukázalo být nikoliv chybou, ale docela chytrým řešením. V Edificio Mirador se nacházejí různé profily bytových jednotek, pro různé typy obyvatel. Žijí tu tedy pohromadě mladí, staří, jednotlivci i početnější rodiny. Je to pestré, komunitní.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Pokud jde o konstrukční řešení, není Edificio Mirador nějaký dutý rám, jak by se mohlo zdát. Otvor je integrální součástí statického návrhu, zatížení přenášejí mohutná železobetonová jádra a boční stěny fungující jako velké nosníky.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Chvála? Tu si Edifico Mirador v určité míře zaslouží. Například za dostatek denního světla v bytech. Anebo pestrost dispozic. Bytů je tu celkem 156 a jsou dostupné v pětatřiceti různých variantách, dispozičních řešeních.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Tím už ale vyvstává prostor pro kritiku projektu. Například proto, že celé Edifico Mirador je „až hrubě neefektivní“. Ano, vypadá hezky, je to ikonická stavba celého madridského sídliště. Nicméně žít uvnitř úplně v pohodě není.

Autor: Luis García, Creative Commons

Život obyvatelům komplikují velmi složité komunikační trasy. Z toho horního „štoku“ se ke vstupním dveřím do objektu musíte dostat systémem schodišť a výtahů. Výtah, chůze po vyvýšeném dvoře, a pak další schody nebo výtah. Je to překombinované, neintuitivní.

Autor: MVRDV

Výtahy jsou fajn, ale každou výškovou stavbu prodražují. A tady jich je opravdu dost. Zvlášť, když vezmete v potaz, že v případě horních etáží Edifico Mirador obsluhují jen malý počet bytových jednotek. Provozně tu tedy většina obyvatel doplácí na výtahy menšiny.

Autor: Pablovilla, Creative Commons

Z hlediska požární bezpečnosti ovšem musí výtahy „jistit“ záložní požární schodiště. Únikové trasy. Ty tu pochopitelně nechybí. Ale v praxi to znamená, že vnitřní objem stavby vyplňují hluché prostory schodišť a výtahových šachet.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Množství požárních dveří a únikových schodišť tu vytváří dojem labyrintu. Kdyby autoři Edifico Mirador tolik neusilovali o výjimečný vzhled navrhované stavby, vměstnalo by se dovnitř mnohem víc bytů, a celé uspořádání by asi bylo praktičtější. Jen by to nevypadalo tak exoticky.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Na co si obyvatelé tohoto zázraku stěžují? Jsou tu problém s vlhkostí, izolacemi, vytápěním. Nic katastrofálního, ale taky nic zanedbatelného. Problémy se daly očekávat. Když do velkého věžáku uděláte díru, budou se byty kolem toho otvoru prostě chovat trochu jinak.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Na frak dostala i představa architektů o tom, jak se z toho nádvoří ve výšce čtyřiceti metrů nad zemí stane báječný komunitní prostor. Ukázalo se ale, že sami obyvatelé Edifico Mirador jej nijak zvlášť nevyužívají. Snad proto, že tu trochu moc profukuje?

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Jisté ale je, že spíš než místní se na tomhle vyvýšeném náměstíčku střídají turisté a fotografové. Ti, kteří se přišli obdivovat mimořádné stavbě, ale nežijí v ní. Šlo to tak daleko, že společenství vlastníků nakonec muselo přístup do budovy regulovat.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Původně „otevřená“ budova se tedy musela uzavřít světu. Protože obyvatelé moc nestáli o to, aby je senzace připravila o soukromí. S tím, že kvalita bydlení svým provedením ne úplně odpovídá standardu veřejného bydlení.

Autor: Xauxa , Creative Commons

Pokud by se ty kontroverze kolem Edificio Mirador měly jednoduše shrnout, ta nejčastější výtka by asi zněla: „Je to hezký dům pro architekty, ale nikoliv pro lidi, kteří jej obývají.“ A je fakt, že profíci z ateliéru MVRDV ani architektka Blanca Lléo uvnitř tohoto díla nežije.

Autor: Luis García, Creative Commons

Je to „paráda“, ovšem nepraktická. Musí se nechat, že Edificio Mirador svou masivností rozbíjí monotónnost předměstské výstavby. Ale zrovna tak působí dojmem jakéhosi postmoderního objektu, postaveného ze stavebnice LEGO. Je to sice originální, ale možná až moc na sílu.

Autor: Xauxa, Creative Commons

Přes všechny kontroverze získal Mirador v roce 2006 cenu madridské radnice za nejlepší novou obytnou stavbu roku 2005. Dům je vzácným příkladem snahy vytvořit vertikální vesnici se společným náměstním.

Autor: Xauxa, Creative Commons

Na druhé straně, tenhle ikonický objekt je názorným příkladem rozporu mezi silou architektonické myšlenky a kvalitou bydlení. Proto Edificio Mirador patří současně mezi ty nejchválenější i nejzavrhovanější projekty současného bydlení.

Autor: Mathias Klotz / MVRDV

Dům s dírou uprostřed. Mirador patří k nejodvážnějším stavbám ve Španělsku