Projekt od architekta Říčného najdete na jižní Moravě, nedaleko vesničky Nesvačilka. Ta se od svého vzniku v době baroka příliš nezvětšila. Kaple tak dostala nenápadné a zároveň důstojné místo na vrcholku nad obcí, ke kterému zástavba graduje, a je vidět zdaleka.
Použití přírodních, ale v této oblasti nedostatkových materiálů, jako jsou kámen a dřevo, působí symbolicky: dodat víru do vyprahlé krajiny. „Zvolil jsem princip centrální stavby, která na vrcholku mezi poli působí jako maják, orientační bod v prostoru i v duchovním smyslu. Tehdy jsem ještě netušil, že se tímto rozhodnutím vydáváme na cestu dlouhou dvanáct let,“ říká architekt Jan Říčný. Stavba byla totiž kompletně financována z darů, což prodloužilo dobu výstavby.
Jak popisuje autor svůj projekt
Místní si vybrali jako patronku Pannu Marii Bolestnou, symbol utrpení, které prožívala. Její příběh a emoce se zrcadlí v prostoru. Na místním prachu a hlíně, jež tvoří podlahu, stavíme chrám. Spodní část, rulové kameny, představují nás, neposlušné, tvrdohlavé a těžko tvárné lidstvo. Sedmero Mariiných bolestí, trámů, pak směřuje z těchto kamenů vzhůru, k nebi a propojují nás s bohem.
Z nebe se pak na nás snáší závoj Mariiných slz, pláč nad námi. Jemná dřevěná konstrukce, protkaná drobnými okny, umožňuje, aby sluneční paprsky vždy pronikly do nitra kaple. Stavbu obklopuje prstenec křížové cesty, doplněný jabloněmi, které tvoří také alej vedoucí ke kapli a sad za ní navazující na záhumení.
Stavba vychází z tradice a propojuje ji se současností. Konstrukce je inspirována středověkými stavebními postupy, které vstupují do dialogu s moderními technologiemi. Podlahu tvoří dusaná broušená hlína, stěny soklu lomový kámen.
Nosná lamelová konstrukce z tisíce dřevěných prvků tradičně spojovaných na čepy a klíny je vytvořená pomocí CNC frézy. Ručně tesané trámy, dlouhé patnáct metrů, volně protínají prostor a podpírají střechu, kde vše korunuje ocelová věžička.
Při vstupu vás přivítají pět metrů vysoká vrata, za nimiž se otevírá dynamický prostor. Perspektiva trámů spolu s okolní lamelovou konstrukcí vás táhne vzhůru. Kaple není ukotvena v čase, netušíte, kdy byla postavena. Vnímáte její výraz, hru světla, akustiku i vůni.
Materiály jsou přirozené, haptické, plné řemeslného doteku, snaží se Vás odvést mimo každodenní všednost. Důležitou roli při volbě materiálů hraje i jejich schopnost krásně stárnout, aby čas jejich povrchům neubíral, ale naopak přidával na kvalitě.
| Jména autorů a spoluautorů | Jan Říčný |
|---|---|
| Ateliér | RCNKSK |
| Místo realizace | Nesvačilka, Těšany |
| Spolupracující profese | statika: Vít Mlázovský, Filip Chmel; krajinářské řešení: Eva Wagnerová, elektro: Radim Florian |
| Investor | Římskokatolická farnost Moutnice |
| Dodavatel | David Šebesta |
| Datum dokončení / kolaudace projektu | Květen 2024 |
S některými z padesáti finalistů jste se už mohli u nás seznámit, například:
Ve Vraném mají dvoupodlažní dům za cenu pražské garsonky. A může se i zvětšit![]() |
Z hrůzy v pražských Hlubočepích je restaurace s neuvěřitelnou atmosférou![]() |
Na Slapech si postavili dům za 30 milionů, připomíná staré usedlosti![]() |
Díky matce Petra Voka vznikl palác a pivovar, dnes perly Českého Krumlova![]() |
V Horních Jirčanech mají školku hned vedle bytů pro seniory. A funguje to![]() |
Cena pro milovníka dřeva
Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku získal Martin Rajniš.
Tuto cenu uděluje Rada Obce architektů a na svém zasedání 10. září 2025 se většinově shodla na udělení ceny Martinu Rajnišovi.
Jan Vondrák, člen rady Obce architektů, partner ve studiu Mjölk architekti, k ocenění Martina Rajniše uvedl: „K Martinovi jsme jezdili na chatu stavět podivuhodné konstrukce, které tehdy vyjadřovaly odpor k rigiditě stavebních úřadů a zároveň s nadhledem doplňovaly okolí chaty na Maxově. Scházela se tam spousta studentů, kteří dychtivě naslouchali Martinovým úvahám o světě, architektuře i životě.“
A pokračuje: „Přenášel na nás své nadšení i zarputilost buldočí povahy, která ale neseděla každému. A ejhle – z těch studentů vyrostla celá generace úspěšných mladých architektů. Sebevědomých a zapálených lidí, kteří milují život a nebojí se stát si za svými názory.“
Architekt Rajniš postavil v Jeruzalémě rozhlednu v podobě kaktusu![]() |
Porota XXXII. ročníku soutěže Grand Prix Architektů:
- Yama Karim, USA (studio Libeskind, zastupuje Daniela Libeskinda, Polsko, USA)
- Ana Luengo, Španělsko
- Špela Videčnik, Slovinsko
- Andrea Bacová, Slovensko
- Anna Svobodová, Česká republika
- Porotu tvoří čtyři mezinárodní porotci a jeden zástupce z České republiky. Tradičně je jeden představitel poroty významná slovenská osobnost.
Porota udělila i další ceny v kategoriích:
Novostavba – malá modrá kostka
Rekonstrukce – malá modrá kostka
Rodinný dům – malá modrá kostka
Architektonický design – malá modrá kostka
Interiér – malá žlutá kostka
Urbanismus – malá fialová kostka
Krajinářská architektura a zahradní tvorba – malá zelená kostka
Šetrná stavba – malá stříbrná kostka – je udělována od roku 2020 ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC)
























