Pro zajímavost, Praha je stabilně v sedmé desítce, byť z postkomunistické Evropy je na tom nejlépe. Není to však jen toto porovnání, podobně si Vídeň stojí i v nedávném žebříčku OSN a dalších srovnáních.
"Je to opravdu dobré místo k životu. A to hlavně proto, že se tu myslí na lidi a vídeňská radnice se stále snaží něco pro lidi žijící ve Vídni pořádat. Ne pro turisty, ale pro místní lidi a zadarmo. Teď je to třeba letní filmový festival před vídeňskou radnicí," říká vídeňská Češka Eva Marie Baxantová, která žije v rakouském hlavním městě od osmdesátých let.
Jak se žije ve Vídni |
Přestože Vídeň má jen milion sedm set tisíc obyvatel, tedy jen o necelý půlmilion víc než Praha, není jen hlavním městem osmimilionového Rakouska, ale podařilo se jí díky úsilí rakouských politiků stát i důležitým mezinárodním městem. Sídlí tu úřadovny OSN, sdružení zemí vyvážejících ropu OPEC, v Hofburgu je sídlo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, po OSN druhé největší mezinárodní organizace.
Tady, v zemi, která nechce mít s jadernou energetikou nic společného, sídlí i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. "Vídeň je určitě jednou z nejlepších destinací, kde člověk může pracovat. Také je proto o ni takový zájem a posílá se sem za odměnu," říká jeden český diplomat.
Z cizinců se rychle stanou Vídeňané
Vídeň je také město cizinců. Každý třetí obyvatel dnešní Vídně se narodil mimo Rakousko, přes dvaadvacet procent lidí, kteří tu dnes trvale žijí, nemá rakouské občanství. K tomu je navíc třeba připočíst miliony zahraničních turistů, kteří ročně rakouské hlavní město navštíví. Především pro mladé Rakušany je to výhoda.
"Nemohl bych žít někde jinde v Rakousku. Všude jinde je to nudná provincie, tady ale můžete jít do autentické řecké nebo marocké restaurace, slyšet angličtinu, srbštinu, polštinu, žít v přímém kontaktu se světem," říká šestadvacetiletý rakouský student Peter Lang.
Vídeň, která byla už za monarchie přistěhovaleckým městem, kde mimochodem žilo tolik Čechů, že to bylo "největší české město", však dokáže i z cizinců rychle udělat Vídeňany.
"Když se podíváte do telefonního seznamu, je plný českých jmen. Ale za Čechy se už považuje jen velmi malá část. Druhá třetí generace už jsou Rakušané," říká z vlastní zkušenosti Marie Baxantová. Pro přistěhovalce má Vídeň vypracovaný systém školství, pro německy nemluvící děti jsou samozřejmostí asistentky, které jim pomohou překlenout jazykové problémy. Přesto pro starší obyvatele je příliv cizinců, zvláště z třetího světa, problém. "Je to jiné město než za mého mládí. Pro mě horší," říká jeden vídeňský důchodce v parku před parlamentem.
Vídeň je také město cizinců. Každý třetí obyvatel dnešní Vídně se narodil mimo Rakousko.
Střešní zahrada na bytovém domě, který navrhl rakouský všestranný umělec a architekt Friedrich Hundertwasser.
Vídeň, které tradičně vládnou sociální demokraté, teprve od roku 2010 v koalici se Zelenými, je nejen bohaté, ale i dobře fungující město. "Vídeň je město, kde nepotřebujete auto," vyzdvihuje jednu z předností překladatel David Grüne. "Metro, tramvaje, příměstské vlaky, autobusy a také dokonalá síť cyklostezek, i bez auta se rychle dostanete kamkoli," dodává.
Velkou předností je i velkorysost, s kterou magistrát, ale i Rakousko jako celek k rozvoji Vídně přistupuje. Velké kulturní projekty, jako se soubor galerií moderního umění MuseumsQuartier, celá moderní čtvrť OSN, vyčlenění obrovského prostoru Donau Insel pro parky, pláže a odpočinek, obrovský univerzitní kampus v samém centru Vídně nebo dokončovaný projekt Jezerního Města na východním okraji Vídně, to všechno jsou věci, na něž v Praze nikdo ani nepomyslí. Zeleně ve Vídni přitom neubývá, parky či rozsáhlé vinice kousek od centra si nikdo netroufne zastavět. Přináší to výsledky. Devadesát procent obyvatel Vídně v průzkumu odpovědělo, že žije ve městě "rádo" nebo "velmi rádo".
Legendární kavárna literátů Café Central ve Vídni.
Nedostatky? Drahé nájmy a až příliš moc cyklistů
Město, které vlastní 220 tisíc bytů, nejvíce v Evropě, se chová sociálně a buduje podle tradice z dvacátých a třicátých let stále byty i pro méně majetné Vídeňany.
"Přesto, že město vlastní statisíce bytů, jsou vysoké nájmy dnes asi největším problémem," říká čtyřicetiletá učitelka Friederike. "Byt se dnes hledá určitě hůře než před deseti lety," přiznává i vídeňský primátor Michael Häupl.
Mnozí Vídeňané by si také přáli, kdyby se podařilo omezit automobilovou dopravu především v centru. Ale určitě na úkor cyklistů. Těm se vytvořilo možností podle mnoha Vídeňanů až příliš. Za nebezpečné je považují nejen skoro dvě třetiny automobilistů, ale i velká část lidí, kteří v centru chodí pěšky.
"Pořád musíte dávat pozor, aby vás nesrazil nějaký cyklista. Chodníky spojené s cyklostezkami jako by patřily jenom jim," stěžuje si mladá maminka s kočárkem nedaleko Hofburgu.
