náhledy
Litoměřice. Manželé Plíhalovi koupili zchátralou industriální budovu a vrátili jí zašlou krásu.
Autor: MAFRA
Litoměřice. Cílem projektu bylo zachovat dobový ráz, očistit budovu od nevhodných architektonických prvků druhé poloviny 20. století a do interiéru vnést částečně industriální atmosféru.
Autor: MAFRA
Litoměřice. Tam, kde bývaly čekárny a peron, je kavárna, v místě původního peronu prostor pro pořádání výstav či společenských akcí.
Autor: MAFRA
Litoměřice. Jana Plíhalová před bývalým litoměřickým nádražím, kde má kavárnu.
Autor: Pavel Křivohlavý, 5plus2.cz
Doksy. Přestože budova prošla nedávno rekonstrukcí, nálada starých poklidných časů tu zůstala.
Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Doksy. Nádraží stojí v pěkné krajině nedaleko Máchova jezera, má upravený vzhled a květinovou výzdobu.
Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Doksy vyhrály soutěž o Nejkrásnější nádraží ČR v roce 2017 s celkovým počtem 1 602 platných hlasů.
Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Kaproun. Místo uprostřed lesů patří k nejromantičtějším u nás. Dojedete sem vláčkem úzkokolejky z Jindřichova Hradce a kromě přírody tu můžete obdivovat sochu i pamětní desku Járy Cimrmana.
Autor: Profimedia.cz
Kaproun. Zde byl Jára Cimrman vyloučen z přepravy, protože neměl platnou jízdenku.
Autor: Miroslava Kolářová, 5plus2.cz
Praha, Masarykovo nádraží. Budovu prvního nádraží parostrojní železnice v Praze a také nejdéle provozovaného koncového nádraží v Evropě navrhl roku 1842 architekt Antonín Jüngling.
Autor: Profimedia.cz
Praha, Masarykovo nádraží. Na pozemek bylo potřeba dovézt 15 metrů navážky, samotná stavba tehdy trvala jen 9 měsíců a pracovalo na ní takřka 4 tisíce dělníků.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Praha, Masarykovo nádraží. Od poloviny 20. století se uvažovalo o jeho zrušení, protože kolejiště vadilo povrchové dopravě, problém však vyřešilo přemostění nádraží severojižní magistrálou v 70. letech.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Havířov. Nejmladší město v Česku vybudované v polovině 50. let má dvě architektonické zajímavosti: památkově chráněné centrum ve stylu socialistického realismu a také železniční nádraží, jednu z nejlépe dochovaných ukázek takzvaného bruselského stylu 60. let u nás.
Autor: Adolf Horsinka, MAFRA
Havířov. Budova pochází z let 1964–69 a je postavená podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Na projektu se podílel také sochař Václav Uruba, autor plastiky Směrník umístěné před vstupem.
Autor: Adolf Horsinka, MAFRA
Loděnice. V roce 1966 je na zdejším nádraží natočil režisér Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala s Václavem Neckářem v roli eléva Miloše Hrmy a Josefem Somrem v roli výpravčího Hubičky.
Autor: Profimedia.cz
Lednice. Toto krásné jihomoravské nádraží je konečnou stanicí trati Břeclav–Lednice vedoucí lednicko-valtickým areálem a v roce 2009 se dostalo do finále soutěže o Nejkrásnější nádraží. Železniční jednokolejná trať tu byla zprovozněna v roce 1901.
Autor: ČTK
Nižbor. Dřevěný železniční sklad (dříve se mu říkalo magacín) tu stál od roku 1876.
Autor: ČTK
Nižbor. Léta chátral, ale nakonec našel svého zachránce. Herec Tomáš Hanák se totiž rozhodl proměnit budovu vedle nižborského nádraží v hospodu.
Autor: ČTK
Nižbor. Starý železniční sklad po rekonstrukci
Autor: Jiří Šebek
Nižbor. Interiér lokálu s repasovanými, litinovými okny z bouraček. Sedí se na lavicích z „dřeváků“.
Autor: Ivan Vokurka
Nižbor. Hanákovým snem byla ospalá hospoda, kde bude jeden člověk dřímat a číst si půl roku staré noviny. Všechno je jinak. Nižborský nádražní lokál získává své stálé příznivce.
Autor: Ivan Vokurka
Nižbor. Vyřazený vagon a pod stříškou terasa s příjemným posezením. Romantika na peroně.
Autor: Ivan Vokurka
Nižbor. Prakticky vše, od podlahových prken až po vybavení, je původní, nádražácké.
Autor: Jiří Šebek
Nižbor. Stará nádraží mají své nezaměnitelné kouzlo i půvab.
Autor: Ivan Vokurka
Nižbor. Otec myšlenky a mecenáš realizace, herec Tomáš Hanák v roli výčepního
Autor: Ivan Vokurka
Ostrava-Svinov. Rekonstrukce, která zachránila bohatou štukovou výzdobu a zmodernizovala veškerý provoz a poničené interiéry, probíhala dva roky.
Autor: ČTK
Železná Ruda-Alžbětín. Výjimečnost šumavského nádraží spočívá bezesporu v tom, že státní hranice mezi Českou republikou a Německem zde prochází přímo středem staniční budovy a kolejiště.
Autor: Martin Polívka, MAFRA
Poděbrady. Projekt budovy připomínající tvarem parní lokomotivu, jejíž konstrukci tvoří kombinace železobetonu a cihelného zdiva, vypracoval architekt Vojtěch Krch.
Autor: Profimedia.cz
Poděbrady. Minimalistická stavba bez zbytečných dekorací či ornamentů na fasádě a s malovanými okny v interiéru byla dlouho považována za nejhezčí v zemi.
Autor: Profimedia.cz
Uherské Hradiště. Nádraží bylo postavené roku 1930 podle návrhu architekta Karla Dvořáka. Vzhled s přiznanou kombinací zdiva a dřeva záměrně navazoval na zdejší lidovou architekturu.
Autor: Profimedia.cz
Uherské Hradiště. Stavba je výjimečná díky freskové výzdobě. Tu originální s typicky slováckými ornamenty vytvořila Růžena Falešníková z Tasova. Přílišná zdobnost a lidovost ovšem vyvolala v době výstavby kritiku za bezdůvodný eklektismus stylů.
Autor: Profimedia.cz
České Velenice. V březnu 1945 bylo nádraží vybombardováno. Na místě vzniklo po válce nové město i nádraží.
Autor: ČTK
České Velenice. Pro milovníky retro stylu je tu stále hodně k vidění - zůstaly pastelové barvy a typické prvky architektury 50. let.
Autor: ČTK
Olomouc. Budovu ve stylu tzv. socialistického realismu navrhl architekt Antonín Parkman.
Autor: ČTK
Olomouc. Ve vestibulu nádraží, které je pátým největším v republice, se dochovala stylová historická výzdoba. Nepřehlédnutelné je velké sgrafito o ploše 310 m².
Autor: ČTK