Ne že by se mrakodrapy ve Spojených státech nestavěly, ale nadšení trvající desítky let začalo v 21. století opadat. Lidem začal chybět kontakt s ostatními, těžko lze „pěstovat“ komunitu v domě, který má 200 až 300 metrů výšky. Nebo kde penthouse se šesti ložnicemi a sedmi koupelnami stojí 95 milionu dolarů.
Nejvyšší obytná věž s 85 patry a výškou 425,5 m na západní polokouli je 432 Park Ave z roku 2015 v New Yorku. Penthouse se šesti ložnicemi a sedmi koupelnami zde ovšem stojí 95 milionu dolarů.
To je případ mrakodrapu s adresou 432 Park Ave z roku 2015, nejvyšší obytné věže (425,5 m) na americkém kontinentě. Mileniálové už netouží bydlet na Manhattanu, stěhují se na hranice Brooklynu nebo Queensu. Chtějí více zeleně, více vzduchu... Nadšení nepřinesl ani mrakodrap One 57 z roku 2014 s výškou 306 m a 75 patry. Dostal označení „budova miliardářů“, a nebylo to pozitivní hodnocení…
To Cayan Tower v Dubaji s výškou 306 m a 73 patry z roku 2013 se setkal s velmi příznivou odezvou. Jde o největší „zkroucenou věž“ na světě, její vrchol je otočený o 90° oproti základně. Jenže obyvatelé Dubaje jsou v jiné pozici než lidé z historicky mnohem starších měst. Nemají srovnání s minulostí. A jsou velmi pyšní na vše nové, unikátní.
Trochu jiný přístup
Sydney – One Central Park – má „jen“ 117 m a 34 pater, ale k nepřehlédnutí je kaleidoskop, jakýsi štítek jako na čepici, který odráží světlo do veřejných prostor.
Třeba v Sydney v Austrálii, které je, pokud jde o kvalitu života, jako město velmi vysoko hodnocené, postavili v roce 2014 One Central Park, dvě věže s výškou 117 m a 34 patry. Stavba je plná zeleně, kaleidoskop, který vypadá jako obrovitý štítek na čepici, odráží světlo do veřejných prostor.
V Londýně zase postavili v roce 2014 The Leadenhall Building, 224 m vysokou budovu s 52 patry. Má šikmou fasádu, což jí přineslo přezdívku Struhadlo. Šikmina vznikla proto, aby se nepokazil výhled na katedrálu sv. Pavla. Ale hlavně spodní část stavby je otevřená veřejnosti, lidé se sem během pěkného počasí stahují do kaváren nebo se jen tak procházejí. Platí totiž, že lidem musí být mrakodrap a jeho okolí příjemné.
Londýnský Shard má výšku 306 m, 73 podlaží a kromě kanceláří nabízí i hotel, restaurace i obytnou zónu. Jde o nejvyšší budovu v západní Evropě.
To se naopak nepovedlo autorům stavby na adrese 20 Fen Church St., která vzbudila dokonce pohoršení. I když v Londýně nebývá slunečné počasí příliš často, stačilo, že přišlo slunce a jeho paprsky se odrážely od skleněné fasády na nedaleké parkoviště tak intenzivně, že se autům deformovaly blatníky či světla…
Naopak Shard neboli Střep, mrakodrap s výškou 306 m a 73 patry, sklízí dodnes úspěch. Důvod je jasný: stavba nabízí kanceláře, hotel, ale také obytnou zónu, restaurace a vyhledávané vyhlídkové terasy. Jde o nejvyšší budovu v západní Evropě.
Vrcholy mrakodrapů se mění v andělské zahrady. Jsou to města ve městě |
Čína na špici
V posledních letech vznikají tři ze čtyř staveb vyšších než 200 m v Asii. Hlavně v Číně. Zde se za poslední dva až tři roky spotřebovalo více betonu než v USA za celé 20. století. V Číně se během posledních let přemístila z venkova do měst více než půlmiliarda lidí, bylo tedy nutné najít řešení, kde budou bydlet.
Číňané se však snaží řešit i problém s komunitami. Třeba Shangai Tower, druhá nejvyšší budova světa (632 m) se 128 patry z roku 2015 je řešená jako devět dvanáctipatrových vesnic, každá má společný prostor určený k setkávání.
Shangai Tower má 632 m, 128 podlaží. Jde o druhou nejvyšší budovu na světě (info z roku 2020). Nahoře je větrná turbína, která zajišťuje osvětlení celé stavby. Měl to být nejekologičtější mrakodrap na světě.
Autoři dostali i náročné zadání: měl vzniknout nejekologičtější mrakodrap na světě. Má proto dvojitý plášť, aby se neochlazoval a nepřehříval, na střeše je větrná turbína, která vyrábí veškerou elektřinu potřebnou pro světlo věže.
V Kantonu zase postavili v roce 2013 Pearl River Tower (309 m), stavbu, která dostala za cíl stát se nejúspornějším výškovou budovou na světě.
I ve městě Šen-čen byly před architekty a inženýry postaveny sociální a urbanistické výzvy, aby Ping and Financial Center lidi přitahoval, nikoli odpuzoval. Proto zde byly použité nejmodernější technologie. Ne nadarmo se tomuto městu ostatně přezdívá Silicon Valley Asie.
Tvůrci mrakodrapů dnes věnují hodně pozornosti i ekologii a vytváření „měst ve městě“.
Ano, architekti dnes umí navrhnout a postavit skvělé mrakodrapy, je jen otázkou, zda je opravdu potřebujeme a hlavně v jaké podobě. Protože vysoké stavby musí nejen vyniknout, ale také zapadnout. Protože, jak zní slavný výrok Winstona Churchilla: „My utváříme budovy, ony utvářejí nás.“
