O malometrážní byty je zájem nejen v Brně. Byt v Běhounské ulici je třetí, původně nebytový prostor, který architekt Rujbr adaptoval. První vznikl z prádelny v Lidické ulici v Brně, další z bývalé maštale a pivního šenku v Jakubské ulici v Praze.
„Základní vize je dát život opuštěným místům. Chodím po městech a vidím, kolik budov je prázdných, kolik míst je nevyužitých,“ říká Adam Rujbr.
Minimalistický byt v Běhounské ulici vznikl díky investici majitele Michala Chládka, kterého koncept zaujal.
„Myslím si, že města by se spíš měla zahušťovat a využívat prostory, které leží ladem, než stavět na zelené louce,“ vysvětluje investor. Do přestavby vložil 800 tisíc a doufá, že se mu investice vrátí.
Byt v podkroví
Nejnovější Living Showroom od Adama Rujbra vyrostl v podkroví bytového domu v jedné z nejživějších lokalit Brna v bezprostřední blízkosti Jakubského náměstí. S výměrou pouhých 18 m2 jde o nejmenší ze všech dosavadních realizací.
„Dříve tu bývala prádelna se sušárnou, proto jsme se rozhodli zachovat „pracovní“ industriální ráz prostoru. Najdete tu surové materiály v podobě dřevěné špalíkové podlahy, plechové pracovní skříňky či barel místo umyvadla. To vše v kombinaci s čistými bílými plochami a nepřímým ambientním osvětlením,“ popisuje neobvyklý prostor architekt Rujbr.
Kompaktní, ale vzdušný prostor vznikl vybouráním všech původních dělících příček. Nyní mu dominuje prostorné dvoulůžko sousedící s pracovním koutem, sofa rozložitelné na další plnohodnotné lůžko a kuchyňská linka z tmavého plechu se zabudovaným krbem.
Samostatné WC a prostorný sprchový kout doplňuje umyvadlo v podobě barelu, který je možné otevřít a využít jako úložný prostor. Na celou šíři čela koupelny se rozprostírá okno s výhledem na funkcionalistickou budovu Janáčkova divadla.
Celému apartmánu dominují masivní posuvná vrata ze stařeného dřeva, díky nimž lze prostor variabilně rozdělovat, a vytvořit tak další samostatnou ložnici, ukrýt do soukromí sprchový kout a WC, nebo naopak jejich odsunutím celý prostor proslunit.
Koncept Living Showroom je postavený na energeticky úsporném provozu, využití obnovitelných zdrojů a soběstačnosti, ale také důmyslných hi-tech řešeních. Byt na Běhounské je proto vytápěný pomocí tepelného čerpadla vzduch–vzduch, přičemž vytápění i chlazení lze spustit na dálku pomocí mobilní aplikace.
Malé byty jsou v kurzu
Spíše než transformací starších prostorů však garsonky podle odborníků stále vznikají v novostavbách. „Tyto prostory, dříve nejčastěji označované jako ateliéry, vznikaly zejména kvůli nesplnění některé ze stavebních norem. Dnes vznikají v podobě takzvaných ubytovacích jednotek zejména kvůli limitům územního plánu, který v řadě lokalit vyžaduje polyfunkční budovy namísto budov k bydlení,“ vysvětluje František Šudřich, ředitel developerské společnosti Trikaya. Ubytovací jednotky mají podle stavebních předpisů sloužit k přechodnému ubytování.
Malometrážní byty jsou podle developerů ideální nemovitostí pro investory. „Výnosy z jejich pronájmu jsou v poměru k pořizovací ceně nejlepší a jejich koupi si může zpravidla dovolit i méně movitý zájemce,“ vysvětlil Šudřich. Často je kupují rodiče dětem jako startovací byty.
Velký zájem o malé byty potvrzují i realitní kanceláře. Tvoří asi třetinu poptávky po bydlení v novostavbách, dříve to byla čtvrtina. „Hodně lidí je má na pronajímání, takže poptávka je tam díky tomu největší,“ říká Vladimír Veselský, majitel realitní společnosti Nejlepší bydlení. Řeč je však o standardních výměrách kolem 30 až 35 metrů čtverečních u jednopokojového bytu, případně i větších prostorech.
Bydlení na 18 metrech čtverečních je podle Františka Šudřicha spíše výstřelkem: „Technická norma pro obytné budovy uvádí, že pokud byt tvoří jedna místnost, musí mít plochu nejméně 16 metrů čtverečních.“
Na koupelnu i s toaletou by tak v klasicky řešeném bytě zbyly jen dva metry čtvereční. Architekt Rujbr se však s omezeným prostorem vypořádal tak, že koupelnu oddělil pouhou posuvnou stěnou. Jeho showroom je tak skutečně doslova jednopokojovým bytem.
O autoroviArchitektonické studio Adam Rujbr Architects se sídlem v Brně a pobočkou v Praze se skládá z týmu osmi stálých pracovníků a devadesáti externích spolupracovníků. Vizí ateliéru je prostřednictvím staveb šetrných k životnímu prostředí zkvalitňovat veřejný prostor, stejně jako vnitřní prostředí budov. Za 14 let svého působení nasbíralo studio četné zkušenosti s projektováním staveb pro kulturu, zdravotnictví i výrobu. Samostatnou specializací jsou nízkoenergetické a pasivní domy, které studio navrhuje už od roku 2000. |